úterý 22. května 2018

TBR | Květen


Hezký večer, mí milí. Máme tu téměř konec měsíce a já konečně dala do kupy svůj TBR seznam, to jsem ale šikula. 😅 Květen pro mě byl velmi hektickým, a přesto krásným měsícem a doufám, že jeho poslední třetinu zakončím čtením. Tentokráte mám na seznamu hned čtyři kousky, ale protože dvě z nich jsou dost útlé, snad to ještě stihnu. Dědinu navíc dneska dočítám, tak myslím, že se o ní brzy doslechnete víc. Pokud byste si tak jako celkově chtěli užít mé přítomnosti trošku víc, neváhejte mrknout na můj Instagramový profil @hankathebookworm, kde jsem přeci jen o něco aktivnější a do komentářů mi taky hoďte odkazy na ty svoje, pokud Vás ještě nesleduji, ráda začnu. A teď už pojďme na knížky.

čtvrtek 26. dubna 2018

TIP | Její život v očích panenky


Barbara je obětavá mladá dívka, která tvrdě dře a po práci se stará o svou slepou matku. Ta je ale zahořklá a Barbaře se odplácí jen výčitkami a nadávkami. Jedinou útěchou je tak pro ni sbírka panenek, do níž má brzy přibýt speciální kousek. Barbařina bezelstnost učaruje i misogynovi Marcovi, kterého po tragické nehodě převeleli k mravnostní policii. Právě vyšetřuje případ nebezpečného psychopata, a ač si to nechce přiznat, zdá se, že Barbara by mohla hrát při odhalování pachatele významnou roli… Její život v očích panenky je kniha, kterou jsem četla už před poměrně dávnou dobou, přesto mi ale nejen příběhem, ale zejména psychologií postav utkvěla v hlavě natolik, že jsem se rozhodla Vám ji připomenout. Vyžíváte-li se ve skutečně drsných psycho příbězích, pak po téhle knize rozhodně sáhněte!


Komu se to bude líbit?

·                Příznivcům creepy příběhů
·                Milovníkům skutečně psycho thrillerů
·                Všem, kteří se chtějí podívat do duše psychicky narušených lidí
·                Těm, co si chtějí přečíst svižnou a docela děsivou knížku, kterou rozhodně nejde jen tak odložit

Kniha vyšla už v roce 2016. Slyšeli jste o ní? Zaujala Vás? Určitě mi dejte vědět a samozřejmě nepohrdnu ani žádným z Vašich tipů 💖

neděle 22. dubna 2018

TIP | Pěna dní


Pěna dní vypráví příběh dvou partnerských dvojic. Colin je bohatý muž, nezměrně zamilovaný do své Chloé. Byť se zdá, že mají všechno a jejich štěstí nemůže nic stát v cestě, osud se rozhodne jinak a Colinova partnerka ochoří závažnou nemocí. V levé plíci jí vykvete leknín. Nejen, že je léčba velmi nákladná, Colin navíc půjčí peníze svému příteli Chickovi, aby se mohl oženit s Alise. Jako vášnivý sběratel umění však Chick peníze raději investuje do knih svého oblíbence Jeana-Sol Partra, což Alise těžce nese. Pěna dní je nesmírně poetický, abstraktní román, který jistě nesedne každému. Chcete-li si ale přečíst vskutku romantický, a přesto ne přeslazený příběh, který má žánrově nejblíže k magickému realismu, bude pro Vás tou pravou volbou. Chybu neuděláte ani, pakliže zvolíte audioknihu, kterou namluvil velmi příjemným hlubokým hlasem Ladislav Mrkvička. Dílo je sice rozsahově krátké, nicméně v sobě ukrývá tolik, že si myslím, že Vám jedno přečtení/poslech (tak jako mně) asi stačit nebude. 😊



Komu se to bude líbit?

·                Milovníkům abstraktních, surrealistických příběhů, které žánrově spadají někam mezi existencionalismus a magický realismus
·                Těm, co se vyžívají v bohatých jazykových obratech
·                Vám, kteří si chcete přečíst půvabně romantický příběh z prostředí surreálné Francie – Vian svůj imaginární svět prokreslil opravdu znamenitě
·                Všem, kdož jsou znuděni mainstreamovou literaturou
·                Příznivcům kratších, kvalitně namluvených audioknih

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Tahle spolupráce je opravdová radost! 😊 Na knihu se můžete podívat tady.

Četli jste Pěnu dní? Viděli jste filmové zpracování? Stojí za to? A pokud jste ještě nečetli, zaujal Vás tento román? Dejte mi vědět. 💖

čtvrtek 19. dubna 2018

PRÁVĚ ČTU | Jepice


Krásný čtvrteční večer, mí milí. Dneska jsem se Vám rozhodla zase ukázat, co že to zrovna čtu. Jepice je thriller, který hlavně na Instagramu zaznamenal velký boom a musím říct, že jsem moc ráda, že se konečně dostává náležité pozornosti i menším nakladatelstvím, která si to rozhodně zaslouží. Kromě nakladatelství Domino jsem v poslední době zaznamenala zejména novinky od Ledy a samozřejmě Bryndzu vycházejícího pod značkou Cosmopolis. Osobně už jsem se častokrát přesvědčila, že tyto menší nakladatelské domy nabízejí mnohem větší kvalitu, proto s povděkem kvituji, že se konečně začínají prosazovat mezi tou markentingovou záplavou. Zaslouží si to. A nejinak je tomu v případě Jepice. Sice mě trochu mrzí, že na knihu nemám tolik času, kolik by si zasloužila, nicméně se těším na každé setkání s charismatickým Charliem Priestem. Recenze totiž nelhaly, je to skutečně sympaťák. Kolem a kolem se mi tento thriller zatím jeví jako kombinace Adlera-Olsena a Finche, což je myslím dostatečně výstižné synonymum pro skvělou knihu.


Charlie Priest sekl se slibně se rozvíjející kariérou policisty a nyní je z něj vlivný právník. Jednoho večera je brutálně napaden ve svém domě – útočník po něm požaduje vydání dat, o kterých nicméně Charlie nic neví. S vypětím všech sil se mu podaří útok na svou osobu odvrátit, načež hned druhý den zjistí, že je onen agresor po smrti. Je tak jedním z posledních, kdo ho viděl živého. Okolnosti mladíkovy smrti jsou více než znepokojující a jeho nejbližší příbuzní navíc požádají ze všech lidí právě Priesta, aby rozluštit vše, co se tohoto případu týká.

Zaznamenali jste Jepici nebo ji už dokonce četli? Jak na Vás zapůsobila? A co právě čtete Vy?

úterý 17. dubna 2018

RC | Dítě Stasi - David Young


Píše se rok 1975 a u berlínské zdi je nalezeno tělo náctileté dívky. Ta se podle všeho pokusila dostat na východní stranu, což je samo o sobě dost podezřelé. Případ je svěřen nadporučici Karin Müllerové, člence Lidové policie z Východu, která brzy zjišťuje, že jsou okolnosti dívčina úmrtí opravdu podivné a někdo zjevně nastražil falešné stopy. Díky tomu, že je do případu zainteresovaná i Stasi (hlavní tajná služba a rozvědka Německé demokratické republiky, tj. východního Německa), má Karin do značné míry svázané ruce a vyšetřování se táhne ukrutně pomalu. Mladá nadporučice se ale nevzdává a je odhodlána odhalit pravdu a to i přesto, že stopy vedou k jí velmi blízkému člověku…


Dítě Stasi je kniha, která mi padla do oka už díky recenzím zahraničních bloggerů. Nadšené ohlasy opěvovaly zejména to, že se nejedná o klasický spotřební thriller, nýbrž o důkladně promyšlenou detektivku na velmi dobře prokresleném historickém pozadí rozděleného Berlína sedmdesátých let minulého století. Obálka knihy je navíc naprosto uhrančivá, takže jsem moc ráda, že mi Lucka z Joty dala možnost knihu recenzovat.

neděle 15. dubna 2018

TIP | Daleká cesta za domovem


Myslím, že jsem už projela téměř všechny tipy těch nejlepších kousků z minulého roku, proto se tak jako pomaličku přesuneme k srdcovkám toho největšího kalibru a začnu to dneska Dalekou cestou za domovem, ke které jsem se dostala díky svojí nejlepší kamarádce Peťule a ta zase díky Stephenu Kingovi, který ji doporučuje ve svém memoáru O psaní, takže už jen tohle krásné propojení ji pro mě činí jednou z nejvýznamnějších knih mého života. Daleká cesta za domovem, jak už název napovídá, vypráví příběh několika odvážných králíků, kteří ve svém starém domově vytuší nebezpečí a rozhodnou se před ním uprchnout a najít si nový domov. Po cestě je potká nejedna trampota, spolu je ale dokáží překonat a jejich přátelství se tím jen utuží. Existuje i volné pokračování - soubor povídek Příběhy z Kamenitého vrchu - kde jsou vypravěči aktěři právě z úvodní knihy.


Komu se to bude líbit?

·                Milovníkům (dětských) dobrodružných příběhů, po jejichž dočtení vždycky odejdou o něco obohaceni
·                Všem, kteří si chtějí přečíst o pravém přátelství
·                Těm, kterým se zamlouval třeba Hobit, ke k němuž Dalekou cestu mnoho lidí připodobňuje (včetně Peťuly)
·                Vám, co hledáte skutečně půvabný, avšak zároveň poměrně realistický příběh pro své ratolesti
·                Hledačům vhodného dárku pro své blízké – Daleká cesta je totiž docela neznámá knížka, u které ale téměř zaručuju, že se bude líbit každému – malému, velkému, muži či ženě

Na tomhle místě ráda děkuju za poskytnutí knihy. Tentokrát mi knihu nikdo neposkytl, přesto tady nemůžu nepoděkovat nejlepší holce na světě, které opravdu vděčím za mnohé! Už se vrať z tý Kanady!!!

Znáte Dalekou cestu za domovem? Četli jste ji? Zaujala Vás? A máte taky nějakou takovou knížku, k jejímuž získání/přečtení se pojí podobný příběh?

čtvrtek 12. dubna 2018

PRÁVĚ POSLOUCHÁM | Vlci z Cally


Krásné čtvrteční jarní odpoledne, všichni. Při psaní tohohle článku jsem si uvědomila, jak čas neskutečně letí. Právě totiž poslouchám Vlky z Cally, pátý díl ságy Temná věž, přičemž ten čtvrtý se mezi „právě poslouchám“ objevil už před čtvrt rokem. Neuvěřitelné. Ačkoliv musím říct, že tuhle sérii jako celek naprosto zbožňuji, u Vlků jsem zatím tak trochu narazila. Alespoň trochu nastíním děj (zejména předchozích knih) – Roland je posledním pistolníkem Středosvěta a putuje opuštěnou krajinou za Mužem v černém, kterého na konci prvního dílu dostihne; to je ovšem jen začátek jeho veliké pouti k Temné věži, místu, kde se střetávají všechny světy a čas. Při jeho putování se k němu postupně přidává bývalý feťák Eddie, schizofrenička Susannah a mladíček Jake, aby mu na cestě k Věži pomohli. A právě z toho vychází ten můj problém. Už v předchozí knize – Čaroděj a sklo – došlo k odklonění se od dějové linie směřující k nalezení Věže. King se namísto toho věnoval minulosti hlavního hrdiny Rolanda, a přestože mě to na začátku trochu popudilo, nakonec byla ta kniha zase skvělá. No a ve Vlcích z Cally to udělal zas…


Putování ustrnulo na mrtvém bodě, protože společníci narazili na vesnici Calla Bryn Sturgis, která je jednou za generaci vystavena nájezdu Vlků – tajemných jezdců v maskách. Ti si pokaždé odvedou z vesnice, kde se rodí téměř zásadně dvojčata, jedno z páru a po pár letech je navrátí jako totální trosky bez mozku. Jako pistolníci jsou Roland a jeho skupina (ka-tet) povinováni nebohým vesničanům pomoci, někteří však, zdá se, o pomoc nestojí a jsou ochotni ponechat Vlkům polovinu všech dětí z vesnice za záruku dalších pětadvaceti let míru. Vzhledem k tomu, že jsem se hrozně těšila, kam se vyprávění posune, jsem zatím dost rozpačitá a nezbývá mi než doufat, že mě King v průběhu knihy zase naprosto dostane a pak budu kroutit hlavou nad tím, že jsem si stěžovala.

Za poskytnutí audioknihy velký dík Audiotécetady se můžete podívat na všechny doposud dostupné díly.

Nepředpokládám, že mám mezi Vámi příliš příznivců Věže, pokud ale ano, dovedete říct, jaký je Váš nejoblíbenější díl? A jaká je Vaše nejoblíbenější série? Čím Vás její autor dovede naštvat nebo naopak potěšit? Bere Vás ještě fantasy nebo už raději upřednostňujete jiné žánry? A existují fantasy série (třeba z dětství), které Vám fakt učarovaly? Dejte mi vědět! 💖