Osamělá Maud Drennanová pracuje jako ošetřovatelka u starého jízlivého Cathala Flooda, který si brání svůj ohromný majetek zuby nehty. Kvůli traumatu z dětství se jí zjevují duchové svatých a kromě nich udržuje Maud kontakt pouze s podivínskou agorafobičkou Renatou. Při úklidu domu začne nacházet podivné předměty, jež krůček po krůčku vedou k tajemstvím Cathalovy rodiny i sídla samotného. Je ale bezpečné strkat nos do starých záležitostí?
Jess Kidd je britskou autorkou, která debutovala románem Živel (česky Host, 2017). Literatuře se věnovala už v rámci studia, ve své disertační práci se zaměřila na způsob využití různých stylů a žánrů k vytvoření nové podoby detektivky. Toho hojně využila jak ve svém prvním románu, tak právě i ve Vetešníkovi.
(zdroj: www.databazeknih.cz)
Vetešník je totiž opravdovou směsicí žánrů. Kromě již zmíněné detektivky se samozvanými vyšetřovateli, se jedná o rodinné drama s prvky hororu a černé komedie. Kniha upoutá zejména netradiční směsicí charakterů s velmi dynamicky vybudovanými vztahy. Dialogy a nejrůznější slovní přestřelky působí autenticky a čtenáře opravdu rozesmějí.
Na ukázku:
Cathal se na zdvihadlo mračí: "Na co je ten vynález?"
"Kdybyste náhodou zůstal vězet zadkem ve vaně." "Jaký nemehlo by se zaseklo ve vaně? Proč bych se měl zasekávat ve vlastní vaně? Copak nejsem ještě dost hbitej?"
"Ale jste, hlavně když lezete přes to svoje haraburdí."
Jess Kidd je autorkou skutečně kovanou a na stylu psaní je její vybroušenost poznat. Vetešník tak oplývá neobvyklými slovními obraty, přirovnáními a popisy, díky čemuž se nádherně čte, ale zároveň vyvolá imaginaci a často úsměv na tváři.
Na ukázku:
Pozoruju, jak se šourá před obrazem sem a tam. Dneska se potácí tak, že mě napadne, jestli se nenačuchal terpentýnu.
Nebo:
A stane se následující, v tomhle pořadí: začne mě svědit nos, začne mě svědit mezi půlkami, začne kapat vodovodní kohoutek. A pak nic.
Mnou vybrané ukázky jsou spíše toho vtipného rázu, autorka ale umí zabrnkat i na vážnější notu.
Ukázka:
Paměť je jako vzpurný pes. Občas míček upustí a občas ho přinese, a občas nepřinese míček, nýbrž botu.
Nebo:
A stane se následující, v tomhle pořadí: začne mě svědit nos, začne mě svědit mezi půlkami, začne kapat vodovodní kohoutek. A pak nic.
Mnou vybrané ukázky jsou spíše toho vtipného rázu, autorka ale umí zabrnkat i na vážnější notu.
Ukázka:
Paměť je jako vzpurný pes. Občas míček upustí a občas ho přinese, a občas nepřinese míček, nýbrž botu.
Novinka z produkce nakladatelství Host si mě zkrátka získala pro své neotřelé postavy, dynamické vztahy a podivnou směsici žánrů, které ale dokonale ladí a vytváří příběh, na nějž se nezapomíná. Domnívám se, že si knihu užijí čtenáři milující atypické hrdiny a vtipné dialogy i situace. 4/5 ⭐
Za možnost knihu číst a recenzovat bych chtěla moc poděkovat Aničce z Hostu.
Znáte autorku? Zaujal Vás Vetešník? A jaká kniha naposledy vykouzlila úsměv na tváři Vám? Dejte mi vědět 😊
Originální název: The Hoarder (2018)
Překlad: Petra Johana Poncarová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019
Počet stran: 330
