Fiktivní vesnice, fiktivní jihoamerická
země, vysoké hory, řídký vzduch a pohanská slavnost, která je trnem v oku (nejen)
lékaři Morenovi. V tomto bohem zapomenutém kousku země se kypí jedna
záhada na druhou. Začalo to smrtí Morenovy ženy Nity, kterou následoval další
nález o rok později. Nalezená mrtvola byla Nitě až nápadně podobná, na zádech
navíc měla vytetovaný složitý vzor a připevněná křídla kondora, jenž má pro
místní mystický význam. Nyní do vesnice přijíždí Američanka Sophie spolu se
svým pubertálním synem, který si návštěvu tohoto místa doslova vyprosil. I jeho
totiž tajemný rituál spojený s oslavami Dne nezávislosti neobyčejně zajímá.
Hrob kolibříka je kniha, která podle mého
každého na první pohled zaujme svou magickou obálkou. Po přečtení anotace jsem nabyla
silného tušení, že by mě mohla nadchnout. Jestli u mě totiž nějaká kniha dovede
zabodovat, pak je to ta s prvky magického realismu anebo ta, odehrávající
se v Jižní Americe. Zdá se, že mám pro tyhle dva elementy obzvláštní
slabost, no a když jsem narazila na knížku, kde se snoubí obojí, nemohla jsem
odolat.
Příběh je opravdu nesmírně spletitý a kombinuje v sobě
prvky detektivky, společenského románu a magického realismu, což je na pouhých
dvě stě stran dost ambiciózní. Autorka Jennifer Skutelsky nicméně dokázala, že
i na malém prostoru se dají vykouzlit velké věci a všechny aspekty skloubila v nesmírně
efektní a dokonale fungující celek.
Hrob kolibříka navíc není komplexní jen po příběhové
stránce, rovněž postavy tak působí. Na jedné straně tady totiž stojí starousedlíci
z vesnice, lpící na svých zásadách a tradicích a na straně druhé
Američanka se svým synem. Vetřelci, kteří prostě nezapadají. Ze stránek románu
doslova dýchá to, jak se mezi místní obyvatele nehodí.
A do třetice všeho dobrého – i styl psaní podtrhuje
celkovou atmosféru knihy. Skutelsky střídá výjevy plné metafor a kudrlinek se
strohými surovými větami, jež tnou do živého. Přírodní scenérie, vykreslení
rituálu, popis hrdinů včetně temných stránek, které v sobě nesou i diktaturou
svázaná společnost; autorka se nezastaví před ničím a každá její věta, každý předložený
výjev jen dokazují, že tahle dáma si zaslouží veškerou pozornost a její román
rozhodně nebyl ověnčen cenou Clark-Gross award jen tak.
Myslím, že je z recenze dostatečně patrné, že mi Hrob kolibříka naprosto uhranul. Nikdy
bych nevěřila, že je na dvou stovkách stran možné dokázat tak velké věci.
Propojení magického realismu, společenského románu a detektivky se Jennifer
podařilo na výbornou. Celkovou atmosféru navíc jen podtrhla výjimečně dobrým
stylem psaní. Román je velmi komplexní a zaslouží si víceré čtení. Mě trochu
mrzí, že jsem na něj neměla tolik času, kolik by zasluhoval, proto je více než
pravděpodobné, že se k němu v budoucnu ještě vrátím. 4/5
Za poskytnutí knihy k recenzi mockrát
děkuji Lucce z Joty. Na knížku můžete mrknout tady.
Co Vy a Hrob kolibříka? Zaujal Vás,
chystáte se na něj? A existují nějaké prvky, které okamžitě přilákají Vaši pozornost?
U mě to tedy rozhodně je – Jižní Amerika a magický realismus!
Originální název: Grave of Hummingbirds
(2016)
Překlad: Bronislava Grygová
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2018
Počet stran: 224
8 komentářů
To nevím, jestli by mě nalákala zrovna Jižní Amerika, i když někdy bych si knihu z tohoto prostředí přečíst měla. Stejně jako z afrického nebo asijského (vyjma Japonska, to už mám trochu zmáknuté díky Murakamimu :D).
OdpovědětVymazatJá na to mám podle mě úchylku, nejvíc mě zatím asi zasáhla povídková sbírka Co nám oheň vzal, ale třeba i Co mě naučil tučňák je skvělá :)
VymazatJá z asijské literatury nic moc nečetla, letos akorát myslím Han Kang a Murakami stále zůstává na mém listě restů :D
Měj se krásně, Vlasti a děkuju za všechny komentáře :)
Tak tuhle knihu vidím prvně :-)
OdpovědětVymazatBohužel se jí nedostalo moc publicity, ač si myslím, že si to zaslouží :)
VymazatMěj se krásně
Četla jsem ji už před časem, ale byla jsem taky nadšená! Dost mě to překvapilo, protože jsem vůbec nečekala, co mi kniha dá. Bylo to moje první setkání s magickým realismem a snad ne ani poslední :-) Pěkně jsi to v recenzi vystihla :-)
OdpovědětVymazatJá právě taky, ještě když jsem viděla, jak je tenounká :) Magický realismus je moje srdcovka, nejvíc mě asi podžánr finské podivno, konkrétně Pasi Ilmari "Jeskelainen" (neumím to napsat) :D
VymazatMěj se krásně
Páni moji, až teraz som si uvedomila, že knižka má vážne len niečo vyše 200 strán O.o O to viac ma prekvapuje, o čom príbeh rozpráva a ako sa dokáže na týchto "pár" stránok vojsť a priniesť zážitok. Nuž, ja po knihe istotne siahnem, pretože rovnako ako ty, tak i ja milujem to tajomno, mytológiu a skrátka, dielu to dodáva neskutočné čaro. Výborná recenzia!
OdpovědětVymazatMockrát děkuju, Mony a věřím, že to všechno v knize svým způsobem zachyceno je, ale rozhodně v dospělácké verzi opředené ještě tou detektivkou :) Budu ráda, když mi dáš pak vědět,
Vymazatměj se krásně :)