Ahoj všichni a vítejte u
nového článku. Dneska se mrkneme na výčet knih, které jsem přečetla
v dubnu. Mé šnečí tempo se trošku zrychlilo, proto snad pro Vás bude
dnešní článek o trochu atraktivnější než minule. 😊 Celkem si ukážeme
čtyři fyzické knihy a dvě audio.
První byla Poslední aristokratka. Kvůli školním
povinnostem mi nějak scházela čtecí nálada a neměla jsem chuť na nic vážného,
proto jsem se rozhodla pro sázku na jistotu. Aristokratku jsem už totiž
poslouchala v audiopodobě (na recenzi sice nejsem hrdá, ale aspoň můžete
nakouknout, jak jsem psala dříve – tady). Boček a hlavně Marie III Kostková mi
zvedli náladu a dokonce jsem navýšila hodnocení oproti minule na 4/5.
Pokračovala jsem
recenzním výtiskem od Domina. Všichni
jsme utkáni z hvězd od Rowan Coleman je kniha s těžkým tématem,
které ale autorka zpracovala velmi citlivě. Její vytříbený styl, silné, ale
uvěřitelné postavy a hlavně námět samotný, mě uchvátily natolik, že si
zasloužila poctivých 5/5, na recenzi
můžete mrknout tady.
Zibura je fenomén,
minimálně na poli cestovatelské literatury o tom není pochyb a já se
v dubnu přesvědčila, že právem. Princ Ládík (jak o sobě sám autor mluví)
je tak neskutečně sympatický a svým způsobem odvážný (ale na druhé straně
lehkovážný) mladý muž, jehož humor si prostě nelze nezamilovat. Pěšky mezi buddhisty a komunisty je
perfektně zpracovaná kniha, která by rozhodně neměla uniknout nikomu, kdo se
chce přenést do Asie alespoň skrze řádky, ale ani těm, kteří se chtějí prostě
jen dobře pobavit. 4/5 a otázka na Vás
– chcete recenzi? Neměla jsem úplně v plánu ji psát, ale pokud se najde
někdo, koho by zajímala, můžu zkusit dát dohromady své dojmy. 😊
Pokračovala jsem Slaďákem od Philippy Riceové, což je
komiks, který v posledních týdnech obletěl blogosféru. Ano, musím
souhlasit s tím, že je to pěkné, roztomilé, že se v tom najdou ti, co
už si nějakým vztahem prošli/procházejí, je to překrásně ilustrované, ale co
dál…? Za ty peníze podle mě tahle dvacetiminutová záležitost zas až tak
nestojí, takže doporučuji zajít do knihovny, tam si to prohlédnout a pokud Vás
to uchvátí natolik, že to prostě potřebujete v knihovně, až pak do toho
jděte. Tahle jednohubka to má za pěkné 3/5.
V dubnu jsem
pokračovala Narnijskou krasojízdou. Poslechla jsem si Koně a jeho chlapce, což byl poslední díl, který jsem četla již
kdysi. Tentokrát mě neuchvátil tolik jako předtím, proto průměrné 3/5 a pokračovala jsem dílem, který byl
pro mě nový. Prince Kaspiana jsem
neviděla ani ve filmovém zpracování a ač nebyl špatný, to neustálé deus ex machina
provázející celou knihu mi prostě leze na nervy – autor se opakuje a nepřichází
s ničím novým, takže taky 3/5.
Na květen jsem rozečetla Jákobovy barvy, které už mám za sebou a
musím tedy uznat, že to bylo hodně silný kafé. Protože jsem příběh Lindsay Hawdon
potřebovala vstřebávat po troškách, rozhodla jsem se pustit ještě do Prahy plné strašidel (které ve své
recenzi – tady - hodně vychvalovala moje milovaná Týnka). Samozřejmě pokračuji
i s poslechem Letopisů Narnie a
na mé noční poličce pořád leží i Opatství
Northanger, ale vůbec na něj v dubnu nebyla chuť, takže zase žádný
posun.
Jak se v dubnu
dařilo Vám? Kterou knihu za poslední dobu byste vypíchli? Četli jste něco
z mého výběru? Dost by mě zajímal třeba Váš názor na mainstreamový Slaďák a Pěšky mezi buddhisty a komunisty. 😊 Mějte se krásně,
mí nejmilejší. 💖
16 komentářů
Pěkné kousky :) Aristokratka čeká a od L. Ziburybych chtěla zkusit 40 dní pěšky... Poslední dobou mám pocit, že je nouze o knihy, které bych vypíchla, tedy z těch, co jsem četla. Určitě byla vynikající nová Coleman a momentálně naposledy Jákobovy barvy, i když tam ještě pořád přemýšlím o hodnocení. Ale dlouho už jsem nezažila takové to wow... bum na zadek. I když u Jákoba na konci téměř, ale tak nějak jsem to očekávala.
OdpovědětVymazatAristokratka je úžasná oddechovka mezi něčím těžším, pokud máš doma všechny díly, doporučuji dávkovat, neboť by tě ten humor mohl brzy omrzet, ale jak říkám, po nějaké drasťárne nebo když se kolem plíží čtecí krize - ideál :)
Vymazat40 dní od Zibury mám taktéž doma, takže na ni určitě někdy dojde, nicméně podobně jako v případě Aristokratky nechci takhle brzy po sobě vstoupit do "téže řeky" :)
Souhlas s novou Coleman a Jákobovkami, obecně Domino je pro mě stále větší a větší zárukou kvality. Momentálně ale čtu Hanu a tu tedy taky doporučuji všemi deseti, s takhle silnou a zajímavou postavou jsem se už dlouho nesetkala :)
Měj se krásně, Šári a přeji, ať se ti v brzké době nějaká ta wow kniha do ruky dostane :)
Hanu jsem si přivezla ze Světa knihy, ale zatím nevím, kdy se k ní dostanu :)
VymazatPřemýšlela jsem, že bych si Aristokratku pořídila jako audio knihu, ale nakonec jsem sáhla po Světlech, které nevidíme. :)
OdpovědětVymazatTaky teď čtu Jákobovy barvy, tak jsem zvědavá. Zatím je to pěkný, jen.. silný no. :)
Já ji doporučuji, je pravda, že Verča Kubařová jako narátor docela přehrává, ale mně se to právě líbilo, k tomuto typu knihy se mi to hodí! :) A o Světlech jako audio taky uvažuji, tak si počkám, co na to řekneš :)
VymazatJákobovky jsem viděla, že jsi hodnotila vysoko, jsem moc ráda, že nás obě kniha zasáhla, já ještě musím vyplodit recenzi, ale nejde mi to, byť mám knihu za sebou už aspoň 14 dnů...
Měj se krásně :)
Super knížky :-)
OdpovědětVymazatVčera jsem se zrovna dívala u kamarádky na oba Zibury - toho prvního teďka vydali s novou obálkou, ale upřímně teda je to trochu slabší, protože mi přijde, že když už mají dvě knihy od stejného autora a sjednocují graficky obálku, mohli by sjednotit i zbytek - 40 dní pěšky do Jeruzaléma má prostě u nového vydání grafický vnitřek toho starého a je to smutně divné. Ale Pěšky mezi buddhisty a komunisty mi přijde totálně boží :-))
Aristokratka mě hrozně bavila, totální oddychovka, přečtená za chvilku, ale vtipná a fajn. V dalších dvou dílech už to není takový nářez, protože se to dost opakuje a osobně si myslím, že to mělo vyjít jako jedna normálně tlustá knížka, ale je to fajn čtení.
Slaďák - hej mně se Slaďák hrozně líbil. Sice jsem ho za půl hodiny ve vlaku přečetla dvakrát, takže jo, je to deset minut čtení za 200, nebo kolik to stálo, ale přijde mi to dokonalé. Ty obrázky prostě komunikují všechno. Líbí se mi i ten minimalismus a myslím, že ten vztah je tam zachycený dokonale :D Dokonce si to hnedka přečetl i můj Ondra a řekl na to: "No, to je pěkné...", což přeloženo do normální řeči znamená, že se mu to líbilo a trošku ho to i dojalo - a pak se mě dotčeně ptal, proč si jako k němu ke stolu nechodím taky číst zabalená do takové obří duchny, že by to bylo boží a chce to :D Myslím, že je to bezva knížka do knihovničky, bezva věc, když je ti ouzko a potřebuješ usmát uvnitř, bezva dárek pro lidi, co se mají rádi :-) My tu nejsme na grafické romány nebo komiksy nebo obrázkové příběhy moc zvyklí a zařízení, možná je to škoda, spousta z nich je hrozně fajn :)
Díky :)
VymazatPřesně, souhlasím s tím Ziburou, koupila jsem si ho v novém vydání, protože to staré je strašné a tak trochu jsem doufala, že v něm budou i nové ilustrace, ale není tomu tak, což je trochu škoda, ale tak snad si čtení užiju i tak :) Pěšky je graficky vynikající a i napsané je to velmi dobře, Láďa mě baví :)
Druhý díl aristokratky mi taky přišel slabší a minimálně ten by se s jedničkou jistě spojit dal, trojku jsem zatím nečetla, mám v plánu pořídit si audioknihu, už je to u mě v případě aristokratek takový nějaký zvyk :)
Já úplně chápu tenhle názor na Slaďák a má ho většina lidí, jen mě asi nezasáhl tak jako ostatní nevím, možná je to i tím, že my s Páťou zkrátka máme takový ten "svůj vztah". Ne, že bych nebyla ráda, že ho mám v knihovničce, ale když půjdu jen tak něčím zalistovat, Slaďák to nebude :)
Jinak komiksy a obecně ilustrované knihy mám děsně ráda a jsem šťastná, že se to v Čechách začíná trošku rozmáhat, protože je to zase úplně jiný zážitek než klasická četba :)
Měj se krásně :)
Pěkný sloupeček. :)
OdpovědětVymazatZiburu jsem už četla a možná se k němu i o letních prázdninách vrátím, je to taková ideální četba na nakopnutí za dobrodružstvím. Aristokratka mě láká už víc než rok a pořád jsem si jí nebyla schopna pořídit. Klasika u mě. :D
Z Tvého seznamu mě nejvíc zaujala kniha Všichni jsme utkání z hvězd, i když je to pěkný tlouštík, tak bych se do ní určitě ráda začetla, tak třeba někdy. :)
Díky :)
VymazatJá se od něj chystám i na 40 dní pěšky, ale asi až za čas, přeci jen nechci dvě "podobné" knihy takhle za sebou :) Aristokratku opravdu můžu doporučit - v létě k vodě nebo když zkrátka není nálada číst nic těžkého, je to ideální :)
Všichni jsme utkáni z hvězd je kniha, kterou jen tak z hlavy nevyženu a byť má přes 500 stran, nečetla jsem ji ani tři dny, je napsaná s lehkostí a dobře se čte i přes závažné téma :)
Měj se krásně
Pěkné kouskya ten Slaďák jsem si htěla také pořídit, ale ty recenze na něho jsou takové rozporuplné :/
OdpovědětVymazatNo, jak píšu, možná na to radši mrkni někde v knihovně nebo v knihkupectví, za mě to za koupi úplně nestojí, ale těch dvacet minut bych tomu v knihkupectví věnovala :)
VymazatMěj se krásně, Katy :)
Aristokratka je skvělá :) Počkej na druhý díl, ten je snad ještě lepší :)
OdpovědětVymazatDruhý díl už mám také za sebou, poslouchala jsem ho asi před rokem taky jako audio, ale určitě si někdy dám i fyzický re-reading a ještě mě čeká poslední díl, ten jsem zatím nečetla :)
VymazatMěj se krásně :)
Moc hezká hromádka, Hani! :) Aristokratka je moje srdcovka, to Ty víš, a první díl nic nepřekoná. Budu si snad muset dát re-reading, teď by se to vážně hodilo. Jsem díky Tobě taky zvědavá na toho Ziburu, který prozatím šel dost kolem mě, tak uvidíme :)
OdpovědětVymazatDíky :) aAristokratku doporučuji jako re-reading tak nějak těsně před státnicemi v mezičase od učení :D Pokud nad Ziburou váháš, doporučuji mrknout na jeho FB, případně ho rovnou začít sledovat, protože skrze něj si uděláš skvělý obrázek o tom, jaký je to člověk i jak píše :)
VymazatMěj se krásně
Super kousky! Já už mám dlouho políčeno na Aristokratku a teď si asi ještě na seznam připíšu i Ziburu, který mě fakt zaujal.
OdpovědětVymazatmelloriya.blogspot.cz