RC AUDIOKNIHA | Kniha vzpomínek - Rowan Coleman

By Hanka the bookworm - 12:03:00


Krásný dům, práce snů, dvě dcery a milující manžel; Claiřin život je zkrátka ideální. Až na jeden drobný háček, který se jmenuje Alzheimer. Na tuto hrozivou nemoc zemřel její otec a ji samotnou čeká to samé. Zkraje zapomíná drobnosti, kterým se členové rodiny smějí, jako kde nechala klíče, když ale Claire začne zapomínat kde zrovna je nebo kdo je ten chlápek, se kterým sdílí ložnici, všichni se smát přestanou a pochopí, že nemoc se zhoršuje rychleji, než očekávali. Doktor Claire poradil, aby poslední zbytky vzpomínek, které ještě má, začala zaznamenávat do Knihy, která pak jejím blízkým zůstane jako památka.


Loni jsem od autorky přečetla román Všichni jsme utkáni z hvězd (celá recenze tady), který pro mne byl dosti zásadní a při čtení jednotlivých stran jsem obdivovala autorčinu citlivost a nepatetický popis věcí, které ve mně přesto vzbudily nesmírný soucit. Proto jsem se do Knihy vzpomínek vrhala s jistou dávkou očekávání a byla jsem přesvědčená, že Coleman podala problematiku Alzheimera citlivě, a přesto nekompromisně. Ale…

Mnohem více než o nemoci a postupně degradaci myšlení hlavní hrdinky, je tento příběh bohužel klasickým románem pro ženy. Nechybí motivy lásky a opakování chyb svých rodičů, ale všechno je to podáno velmi plytce a hlavně je román plný klišé. Opravdu si neumím představit, že by se věci v románu odehrály tak, jak to autorka napsala, protože žádný muž na světě prostě není tak chápavý a milující, aby přetrpěl věci, které se v knize dějí (a teď ani tak nenarážím na linku kolem hlavní hrdinky a její nemoci, ale spíše na její dceru a nevyřešený vztah s otcem). Mám hrozný pocit zklamání z toho, že Coleman prostě jen využila atraktivní motiv závažné nemoci k tomu, aby napsala přeslazený milostný příběh, kterému se nedá věřit. Protože upřímně, ten Alzheimer tam hraje tak možná desáté housle…

Všichni hlavní hrdinové jsou naprosto stereotypní, šablonovité postavy. Kromě naznačení alespoň trochu komplikovaného vztahu hlavní hrdinky Claire s její matkou, tam není ani jedna aspoň náznakem negativní postava. Všichni jsou hrozně hodní, krásní a navzájem se milují a chápou. Každý se k problémům postaví čelem, vyřeší je jako hrdina z řeckých bájí a úplně nejvíc mě asi dostal příběh dvacetileté Caitlin (starší dcery Claire), které si stačí sednout na barovou stoličku a shodou okolností je barman ten nejkrásnější kluk pod sluncem, který má taky své problémy, takže Caitlin v její situaci naprosto rozumí a přece se o ni postará, to je jasné ne?

Nejen, že je kniha plytká svým příběhem, bohužel je tomu tak i ve stylu psaní. Dokonce si troufám tvrdit, že kdybych se nerozhodla pro audioknihu, ani knihu nedokončím, protože jsem věděla, že všecko dobře dopadne už tak asi po padesáti stranách a rukopis nebyl zrovna tím, co by mě u čtení drželo. Jsem ale moc ráda, že se Coleman evidentně vypsala a jako autorka vyzrála, protože mám srovnání s její pozdější knihou. Zanedlouho se chystám na její nejnovější kousek Léto plné neskutečných věcí a jen se modlím, aby jí progres vydržel a já si její styl mohla vychutnat podobně, jako tomu bylo právě v případě Všichni jsme utkáni z hvězd.


Byť jsem vděčná, že jsem se rozhodla pro podobu audioknihy, protože těmi trávím čas pouze, když nemůžu číst fyzicky, tudíž tím vlastně o žádný čas na „normální čtení“ nepřijdu, nebudu tu ani audioknihu nijak vychvalovat. Narátorka Claire Šárka Vondrová na mě byla příliš hysterická a narátorku Caitlin Terezii Taberyovou mám bohužel zase až moc spojenou s Jennifer Lawrence, za to tedy ona ale samozřejmě nemůže. Nejlepší tak za mě byla Dana Syslová, která namluvila Claiřinu matku Ruth, v knize však dostala jen velmi málo prostoru.

Kolem a kolem můžu Knihu vzpomínek doporučit těm, kdo si chtějí přečíst klasický ženský román typu Jojo Moyes, pokud ale čekáte nějaký psychologický příběh o závažné nemoci a postupné degeneraci hlavní hrdinky, pak od této knihy ruce dál. Pravděpodobně by Vás v takovém případě čekalo pouze zklamání, tak jako mě. Celkově dnes 2/5, ale i ty dvě hvězdy jsou bohužel hodně s přimhouřenýma očima…

Za poskytnutí audioknihy k recenzi mockrát děkuji Audiotéce a tímto se jim omlouvám, že jsem knihu tak zdrbla, ale zkrátka, nedá se nic dělat. Na knihu můžete mrknout tady.

Jaký je Váš názor na toto pravděpodobně nejslavnější autorčino dílo? Máte sami srovnání s jejími staršími a novějšími pracemi? Působí to na Vás taky tak, že postupně spisovatelský zraje? Budu ráda, když mi dáte vědět.

Vydavatel: Audiotéka, Bookmedia
Interpret: Dana Syslová, Martin Preiss, Terezie Taberyová, Šárka Vondrová
Režie, hudba, mistr zvuku: Miloš Vrána
Délka: 11:07 h

  • Share:

You Might Also Like

6 komentářů

  1. Od autorky jsem četla tři knihy, ale tuto zatím ne. Ale doma ji mám. Tak jsem zvědavá, jak mě osloví. Jinak na téma Alzheimer moc doporučuji knížku Pořád jsem to já od Lisy Genovy. Teď nevím, jestli jsi ji už nečetla, ale v případě že tedy ne.
    Hezký víkend, Hani :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za doporučení, Šári, nečetla jsem :)
      Hezký víkend i tobě :)

      Vymazat
  2. Asi mám zrovna náladu na tady ty romantické příběhy, protože mě se kniha líbila. Měla své mouchy, to přiznávám. A štastný konec, co se Caitlin týče, byl nepravděpodobný a také jsem skřípala zuby. Navíc ten konec byl nechutně přeslazený a takto by to prostě v normálním životě neskončilo, ale u těhle knih jiný než šťastný konec být ani nemůže. Přesto všechno se mi kniha stejně svým způsobem líbila a hned mě vtáhla do děje. A pokud se ti nelíbila Kniha vzpomínek, ty dřívější nečti. Tam je to ještě více romantické a přitažené za vlasy. Takže ano, vypadá to, že se Rowan s dalšími knihami jen zlepšuje :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to vlastně na jednu stranu chápu, že se tohle lidem líbí a proto to ti autoři takto píšou, protože té šedi všedních dní a svých starostí máme každý dost. Bohužel, já prostě v knihách potřebuju nějaký přesah a dokážu se smířit s dvaceti happyendy, ale pouze, když to dává smysl a není to takhle černobílé :) Jsem ale ráda, že máme stejný názor v tom, že se postupně zlepšuje, takže na její nejnovější knihu se těším :)
      Měj se krásně, Ivet

      Vymazat
  3. To mě mrzí, že tě knížka až tak nenadchla. Nicméně co mi v téhle recenzi vykouzlilo radost, jsou fotky, kterými je článek doplněn. Nádherné! ♥
    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc, Vlasti a ono je zapotřebí, aby se nám taky občas něco nelíbilo, ne? :)
    Taky se měj krásně

    OdpovědětVymazat