sobota 30. června 2018

RC | Slunečnice - Sarah Winman

Patnáct slunečnic, obraz visící na stěně, první a jediný vzdor ženy, která se domnívá, že i muži mohou vytvářet krásné věci a konat dobro a nerozlučné přátelství dvou mladíků. Tak začíná román Slunečnice od bestsellerové autorky Sarah Winman, která má na kontě tituly Když byl Bůh ještě králík nebo Rok zázraků. Ve své nejnovější knize navazuje na jejich poetiku a zabývá se otázkou lásky, přátelství a všudypřítomného neklidu ukrytého v otázce - a co kdybychom se rozhodli jinak?


Slunečnice jsem zahlédla u několika mých oblíbených knižních bloggerů; nejdřív jsem ke knize byla poněkud skeptická, protože jsem člověk povrchní (v případě knih) a ráda si vybírám tituly na základě obálky. Přiznávám, že tato mě zrovna neuchvátila, po dočtení ale musím uznat, že dějově zapadá a odkazuje na jednu z nejsilnějších scén v knize. Když jsem se pak ale zaměřila na recenze, uvěřila jsem, že by se mi kniha opravdu mohla líbit. Považovala jsem proto za naprostou náhodu a čest, když mi byla nabídnuta k recenzi a neváhala jsem.

čtvrtek 28. června 2018

TIP | Kafe @ cigárko

Marie Doležalová je úspěšnou českou herečkou, která sem tam ráda zabruslí i do jiných uměleckých vod. Důkazem toho je vítězství v taneční soutěži StarDance nebo získání Magnesie Litery za blog roku. Díky tomuto úspěchu bylo její Kafe @ cigárko převedeno i do knižní podoby. Marie v něm líčí historky, která za léta strávená v divadelním a filmovém prostředí zažila. Upřímně jsem si nejdřív myslela, že blogovým zápiskům hozeným na papír, až tak nepodlehnu, ale víte co? Bylo to hrozně fajn. Mariino vyprávění je přesně takové, jak se inzeruje - vtipné, inteligentní, psané s nadhledem a lehkostí. Vzhledem k povaze textu, bych asi přeci jen doporučila si čtení dávkovat, protože tím, že to primárně vzniklo jako blog posty, jsou si jednotlivé články vyzněním (nikoliv obsahem) docela podobné. Já jsem poslouchala audio verzi, kterou namluvila sama autorka, což je vždycky velmi příjemné, notabene, když je Marie herečka, takže své myšlenky dokáže podpořit i velmi zdařilým uměleckým projevem, a přestože je to i pro mne trošku překvapivé, určitě Vám tuhle audioknihu bez okolků doporučuji. Pokud se chcete dobře zrelaxovat a pobavit, tahle holka se Vám o to zaručeně postará! 😊


Komu se to bude líbit?


·                Lidem, co hledají nenáročný příběh (ideálně v audioknižní podobě), kterému se nemusí věnovat v kuse a mohou si ho dle libosti dávkovat
·                Vám, kdo chcete lépe poznat nejen Marii, ale také herecké prostředí obecně
·                Všem, co si chtějí zkrátka jen odpočinout u knihy a nemají zrovna náladu na nic hutného
·                Těm, co ještě nepodlehli trendu čtení blogů a chtějí třeba zkusit, jaké to je a jestli by se jim to líbilo

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Na knihu se můžete podívat tady.

Co Vy a Marie? Baví Vás, sledujete její tvorbu? Jak na Vás zapůsobila její kniha? Nebo se na ni teprve chystáte? Anebo snad stojíte na úplně opačné straně barikády a podobnému druhu literatury se obloukem vyhýbáte?

středa 27. června 2018

RC | Pod zámkem - Maude Julien

Maude Julien byly teprve tři roky, když ji její despotický otec uvěznil v honosném sídle, které zakoupil, aby v něm mohl svou malou dcerku nerušeně vychovávat. Maude bylo zapovězeno chodit do školy i mít kamarády. Všechny znalosti a dovednosti jí vštěpovala matka či otec. Nekázeň byla krutě trestána a denní program malé dívky byl nabitý k prasknutí. Nabývání vědomostí, cvičení, práce na zahradě, hra na několik hudebních nástrojů a v podstatě žádný prostor pro jakoukoliv formu odpočinku, tak vypadal její každodenní život...


Jedinou útěchou malé dívence byla zvířata, která náležela k domu, nicméně otec brzy zjistil, že je velmi snadné Maude skrze ně vydírat. A tak se stala ještě poslušnější, jen aby těm němým tvorům zajistila lepší život, ukradla si pár drahocenných chvil a pobyla s nimi. Všechen tento tvrdý trénink a nespočet hodin učení se, měly jediný cíl. Otec si z holčičky chtěl vychovat nadčlověka, který vydrží cokoliv. Maude tak byla vystavena mnoha způsobům psychického i fyzického trýznění a kvůli dělníkům (kteří z různých důvodů přicházeli jednou za čas do domu) i dalším způsobům týrání.

neděle 24. června 2018

PRÁVĚ ČTU | Černooká

Krásné nedělní odpoledne. Včera jsem se pustila do novinky Černooká od teprve dvaadvacetileté Anny Musilové a musím říct, že jsem ji v jedenáct večer zavírala jen silou vůle a hlavně díky vědomí, že bych se fakt měla vyspat, když mě dneska čeká učení se na zkoušku. Abych se přiznala, knihu jsem kupovala hlavně proto, abych Aničku podpořila, protože si myslím, že si to čeští (a zejména mladí a neznámí) autoři opravdu zaslouží. Lákala mě temná thrillerová linka, na druhou stranu jsem měla docela respekt z tématu první lásky, protože young adult románům jsem už přeci jen odrostla. Po přečtení tří čtvrtin knihy musím říct, že je napsaná naprosto úžasně. Velmi vyspěle a čtivě. Ztráta milované osoby je popsaná neuvěřitelně citlivě a autenticky, moc mě baví i jisté filozofické pasáže a nechybí ani napětí v částech popisujících setkání hlavní hrdinky s Černookou. Jak jsem předpokládala, z YA linky točící se kolem prvního zamilování se jsem trochu rozpačitá, to je ale skutečně dáno jen tím, že už mi je přeci jen pětadvacet a tohle mám dávno za sebou, tak všecko už nevidím tak růžově. Pro náctileté je ale i tento motiv zakomponován moc dobře a trochu uklidňuje tu tísnivou atmosféru ztráty a depresí. Myslím, že knihu dneska určitě dočtu a mám v plánu publikovat svůj ucelený názor na Instagram a pravděpodobně i na YouTube.


Osmnáctiletá Viktorie je dívka žijící ve svém vlastním světě. Miluje knihy a radši, než aby šla v pátek večer na párty, se zachumlá do deky s nějakým klasickým románem. Její jedinou přítelkyní je Nina, která je však Viktoriiným pravým opakem. Neustále ji nutí vyrážet do společnosti, setkávat se s kluky, které jí “nenápadně” dohazuje a tak celkově “žít”. Pro Viky je to však nesmírně obtížné nejen kvůli její introvertní povaze, ale hlavně kvůli ztrátě milované osoby v dětství, s níž se stále ještě nevyrovnala. Aby té úzkosti nebylo málo, začne ji ve snech a postupně i přes den navštěvovat záhadná Černooká, která výrazně ovlivní hrdinčino chování. Co je zač a co po ní chce?

Jaký je Váš názor na Černookou? Líbila se Vám? Chystáte se ji číst? A podporujete taky české autory?

sobota 23. června 2018

RC | Útěk - C. L. Taylor

Pro Jo je rodina vším. Udělala by cokoliv, aby její dcera byla šťastná, dokonce i překonala vážnou nemoc, která jí brání vystavovat se neznámým situacím. Jednoho dne udělá tu chybu, že vyhoví neznámé ženě, která prosí o odvoz domů. Jo brzy zjistí, že je tato žena nebezpečná. Nejen, že je velmi dobře zpravena o Joině rodinné situaci, ještě navíc jí začne vyhrožovat a mává při tom ve vzduchu rukavicí její malé dcerky. Zanedlouho se k tomuto nepříjemnému incidentu začnou přidávat další a proti mladé ženě jakoby se všichni spikli. Když už to zajde tak daleko, že sociálka začne hrozit odebráním dcery, rozhodne se Jo podniknout poslední zoufalý krok. Věří, že útěk je jejich jedinou šancí... 


C. L. Taylor je na české i zahraniční scéně již velmi zavedenou autorkou. Já její romány doslova hltám, proto když jsem v edičním plánu narazila znovu na její jméno, zajásala jsem. Dosud mě přesvědčily zejména její knihy Lež a Zmizelý, ve kterých jsem musela obdivovat neustále se vybrušující styl psaní a schopnost šokovat čtenáře, a přesto udržet příběh ve velmi uvěřitelných mezích a byla jsem hrozně zvědavá, jestli tento trend zopakuje i v Útěku.

pátek 22. června 2018

TBR | Červen

Krásný dobrý večer, tak zase na sklonku měsíce se hlásím se svými čtecími plány. Nutno podotknout, že tentokrát za prodlení nemůžu až tak já, ale technika, která mě (už zase) nechala ve štychu, takže mohu prozradit, že jsem své červnové čtecí plány už rovnou i splnila, a dokonce přidala pár knih navíc. O těch nejzajímavějších se určitě postupem času dozvíte tady na blogu, zajímá-li Vás ale některá přednostně, napište mi. Budu jedině ráda! 😊

pondělí 11. června 2018

PRÁVĚ ČTU | Johana


Hezký pondělní večer, mí milí. Jak jste načali týden? Vkročili jste do něj tou správnou nohou? Já byla na zkoušce, která dopadla na výbornou, takže mám radost. Další mě čeká až příští středu, tak mám konečně zase trochu času na čtení a na sepsání článku. Pustila jsem se do Johany, a protože je to skutečně krátká kniha (nemá ani 200 stran), už jsem skoro na konci. Musím ale bohužel konstatovat, že tenhle příběh z pera tří českých autorek, mě ani trochu nezaujal. Johana je nepropracovaná ufňukaná postava a její životní motivy kopírují matčiny nezdary. Témata se neustále opakují a díky krátkosti skáčeme co pár stran o několik let. Zkrátka, nenene, tohle mi nesedlo. Dočtu silou vůle, protože autorky budou hostkami Book’s calling Book Clubu a to už příští středu. Rozhodně si ráda poslechnu alespoň to, jak vlastně kniha vznikala.


Johana se narodila v polovině sedmdesátých let. Žije jenom s mámou a babičkou, na otce si nevzpomíná a doma se o něm nemluví. Kamarádské vztahy s kluky přerostou v první lásky a první zklamání. Listopad 1989, svoboda… Nové lásky. Amerika. Životní změny. Proměnil se ale ve skutečnosti Johanin život za ty tři dekády vůbec?

Co Vy a Johana? Četli jste? Chystáte se? Líbila se Vám? Budu se těšit na Vaše názory jako vždycky… 💕