úterý 20. prosince 2016

RECENZE | A proto skáču - Naoki Higašida

V době vzniku knihy A proto skáču bylo Naokimu Higašidovi třináct let. Tento mladý a talentovaný spisovatel, básník a bloger trpí velmi silnou formou autismu, která mu nedovoluje mluvit, proto na osmapadesát položených otázek odpověděl ukazováním písmen na speciálně vytvořené tabulce. Umožnil tak lidem nahlédnout do svého světa a dokázal, že přestože se nám chování autistů může na první pohled jevit podivně, jsou citliví, inteligentní a věci, které dělají, jim samotným dávají smysl.
Knihu v Japonsku objevil David Mitchell (autor Atlasu mraků, Hybatelů a dalších), který sám má autistického syna a spolu se svou manželkou se rozhodli knihu přeložit do angličtiny. Zpřístupnili ji tak celému západnímu světu.


„Jako malý kluk jsem si vůbec neuvědomoval, že jsem postižený. Kdy mi to konečně došlo? Když jsem od ostatních pořád slýchal, že jsem jiný a to že je špatně. Jenže být jako druzí pro mě bylo až příliš těžké.“
                                                                                                                                                                                               Úryvek z předmluvy Naokiho

A proto skáču vyvolala v době svého vydání v Čechách obrovskou vlnu zájmu a docela dobře si umím představit, že podobnou reakci způsobila po celém světě. Jak by také ne, když se nám vůbec poprvé naskýtá niterný pohled do života „nemocných“ trpících autismem. Ani já jsem neodolala a do této útlounké knížečky se pustila.

Kniha celkově čítá jen asi 170 stran a je vytvořená formou nejčastěji kladených otázek, na které odpovídá samotný Naoki. Dozvíme se tak mimo jiné třeba proč autisté tak málo projevují emoce, proč často ignorují, když na ně někdo mluví, jestli je pro ně těžké vybrat si správné oblečení, anebo právě, proč chvíli nevydrží v klidu a pořád poskakují.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o beletristickou knihu, nýbrž o biografii, o literaturu naučnou, se samozřejmě nesetkáme s žádnými fiktivními postavami či příběhem. Máme ale jistou možnost poznat autora – Naokiho Higašidu, který se podle mého snaží na všechny otázky odpovědět popravdě a jak nejlépe umí. Vůbec si neumím představit, jak moc těžké pro něj muselo být na všechny položené dotazy odpovědět, protože podle jeho slov, je pro autisty velice náročné se na něco soustředit a slova a naše rychlá mluva je jistým způsobem zneklidňuje. Autisté nám povětšinou rozumí a sami vědí, co by chtěli říct, ale buď jim slova nejdou fyzicky zformulovat (jako je tomu i v případě Naokiho) či je pro ně zkrátka velice náročné zároveň se soustředit na smysl slov, na to, jak je vytvořit a ještě na správnou odpověď.


Přestože jsou odpovědi formulované celkem jednoduchým způsobem a motivace, chování a vnější projevy autistů jsou většinou pod vlivem stále stejných okolností, jedná se určitě o nedocenitelnou „pomůcku“ při komunikaci s těmito osobami. Naoki nám opravdu umožnil nahlédnout tak trochu za oponu. Věřím tomu, že pro rodiče, sourozence, kamarády či jen známé autistů bude kniha A proto skáču nedocenitelným rádcem. Já (a teď opravdu nevím, zda použít slovo bohužel nebo bohudík) nepřicházím pravidelně do styku s žádným autistou, proto mě kniha úplně nezasáhla. To je ale čistě můj osobní problém, neumím být dostatečně empatická k něčemu, s čím nemám osobní zkušenost. I přesto ale hodnotím knihu plným počtem, tedy 5/5, protože A proto skáču je rozhodně kniha výjimečná, která pomůže nejen „nám“, ale hlavně autistům, kterým z celého srdce přeji, aby na ně lidé začali nahlížet jinak a snažili se je opravdu pochopit. Dovedete si představit, že se k vám někdo po celý život chová jako k dítěti, když vy se ve skutečnosti cítíte naprosto normálně, jen to nedovedete vyjádřit nebo správně zareagovat v tu správnou chvíli?

Jaký je Váš názor na tuto knihu? Četli jste? Chystáte se číst? Znáte obdobné knihy, po kterých bych se měla určit podívat? Budu moc ráda, když mi napíšete do komentářů.

Originální název: Jiheisho no boku ga tobihaneru riyu
Překlad: Anna Křivánková
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2016
Počet stran: 172

21 komentářů:

  1. Pekna recenze a ja si myslim,ze nalakas spoustu ctenaru,coz je skvělé. Prestoze nema moc lidi kolem sebe autisticke lidi mel by vedet,jak uvazuji,co je pro ne tezke a jak případně na ne. Za me palec Hore za knihu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katy, moc děkuji za pochvalu a určitě s tebou souhlasím, do téhle knihy by měl každý minimálně nahlédnout :) Je to jedna z těch knih, co se v knihovničce určitě neztratí :)
      Měj se krásně :)

      Vymazat
  2. Knížku jsem nečetla a ani jsem o její existenci nevěděla, abych se přiznala, z japonské literatury jsem zatím četla jen Murakamiho, ona je mi obecně východní Asie (a vlastně asi celá Asie) trochu vzdálená, takže se k té literatuře moc často nedostávám. Nicméně naučné knihy a biografie mi vůbec nevadí. Už jsem viděla fotku na instagramu, těší mě, že jsem se o knížce dozvěděla víc. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se tedy japonské a i obecně východní literatuře taky docela vyhýbám, ne nějak záměrně, ale nedostal se mi rukou ještě ani ten Murakami. Jsem ráda, že jsem ti knížku mohla představit, je to rozhodně něco, na co by se měl každý kouknout, i kdyby sis ji měla třeba jen prolistovat v knihkupectví :)
      Měj se krásně, Vlasti

      Vymazat
  3. Ve svém okolí žádného autistu nemám, ale po vydání knihy mi bylo jasné, že si ji budu chtít přečíst. Zajímá mě jejich myšlení a chování a vůbec "proč a nač". A souhlasím s tebou, že to bude určitě skvělá kniha pro mnoho lidí, kteří je budou moct pochopit ještě víc. Mimochodem, pěkně jsi to napsala. Určitě nalákáš potenciální čtenáře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivet, díky a knihu ti určitě doporučuji. Je to fakt skvělý náhled do jejich myšlení, je to ten typ knihy, co můžeš číst pořád dokola. Jednou za čas ji prostě vytáhneš z knihovničky a přečteš si pár otázek. Výjimečné dílko :)
      Krásný večer

      Vymazat
  4. Zpočátku mi přišlo, že kniha nebude pro mě, ale postupem času jsem začala podléhat a Tvoje recenze dílo dokonala. Určitě si knihu pořídím a přečtu, děkuji, Hani! :*)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si ji nejdřív chtěla přečíst hrozně moc, pak můj zájem nějak opadl, a pak jsem měla možnost ji pořídit za směšnou cenu, takže si ke mně nakonec cestičku přeci jen našla a jsem moc ráda. Podle mého je to taková ta kniha s přidanou hodnotou, kterou člověk může číst stále a stále anebo taky nemusí, protože bude aktuální i za několik děsítek let :) Určitě doporučuji do ní minimálně nahlédnout :)
      Měj se krásně, Kristýnko

      Vymazat
  5. Krásně napsané! :)
    Knihu si chci rozhodně jednou přečíst. Už teď vím, že z ní budu nadšená, ale zároveň i smutná. Pro nás, "normální" lidi, je nepředstavitelné, že by jsme něco takového prožívali :(
    Měj se hezky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Lucí :)
      Máš pravdu a přesně (jak jsem psala) to je můj problém, ani po přečtení knihy si to neumím tak docela představit a i mě kniha v mnoha směrech dojala. Určitě je očiotevírající, doporučuji se na ni mrknout :)
      Taky se měj krásně

      Vymazat
  6. Slýchám nebo spíše čtu o této knize už delší dobu a zajímá mě čím dál víc, takže si ji určitě přečtu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já rozhodně doporučuji, jak už jsem psala v komentářích výše, je to ten typ knihy, který se neztratí v žádné knihovničce :)
      Přeji, ať tě kniha osloví a rozšíří obzory, děkuji za komentář a měj se krásně :)

      Vymazat
  7. Netušila jsem, že knížka je tak tenká! Ale určitě by se četla rychle :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ji měla přečtenou za jednu jízdu autobusem, ale není to ten typ knihy, který by se hodil na takto rychlé čtení. Podle mě je lepší si na každý nadávkovat jen pár otázek a pořádně se nad nimi zamyslet. Určitě je v případě této knihy lepší jít do hloubky než jen klouzat po povrchu, proto se ke knize stoprocentně vrátím :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  8. Na tuhle knihu se rozhodně chystám! No, těch knih o autistech - i které napsali auutisti - je podle mých informací víc, tahle je jedinečná tím, že ji napsal kluk s tak hodně těžkou vadou. Jinak autisti se občas vyskytují v detektivkách (asi ozvláštnující prvek?) a pokud vím, tak dobrá je kniha/představení Podivuhodný případ se psem (Mark Haddon). Ona beletrie je občas mnohem víc vypovídající než nějaké "suché" biografie nebo naučné knihy, že :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsem zvědavá na tvůj názor a ano, máš pravdu, je jich víc, moje chyba, ale myslela jsem to přesně tak, jak píšeš, že má tak těžkou vadu, že nemůže mluvit, a proto kniha vnikla jako soubor otázek a odpovědí, přičemž odpovědi vytvořil pomocí oné tabulky. :)
      Na Podivuhodný případ se psem už jsem kdysi koukala a určitě bych se do knihy chtěla do budoucna pustit, moc díky za připomenutí :)
      A máš pravdu, beletrie či kniha koncipovaná právě způsobem jako A proto skáču jsou jistojistě atraktivnější než ta suchá fakta :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  9. Výborná kniha a doporučila bych ji každému, kdo chce nahlédnout do světa autistů.

    OdpovědětVymazat
  10. Na knížku jsem narazila teprve nedávno a strašně mě zaujala a už ji mám zapsanou ve svém seznamu. Moc pěkná recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju mockrát za pochvalu, věřím, že tě kniha zaujme :)

      Vymazat
  11. Já jsem byla A proto skáču moc mile překvapená. Velice mě zaujala skutečnost, jak rozdílně a přitom stejně vnímáme svět a reagujeme na něj. Těším se, až se k ní vrátím, a mezitím ji vnutím k přečtení všem svým známým. ^.~

    OdpovědětVymazat