Originální
název: Ég man þig
Překlad: Eduard
Světlík
Nakladatelství:
Metafora
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Katrín, její
manžel Gardar a společná kamarádka Líf se rozhodnou odplout z Reykjavíku
do vesnice Heysteri, aby tam společně opravili starý dům, který chtějí později
využít jako rekreační chatu pro turisty. Brzy se však v nehostinné pustině
začnou objevovat známky cizí společnosti – po místnostech se povalují mušle,
ozývají se divné zvuky a na podlaze se objevují mokré šlápoty. Je možné, aby tu
nebyli sami?
Na druhé straně
fjordu mezitím vyšetřuje Dagný spolu se svým přítelem Freyerem záhadné vniknutí
do mateřské školky. Vandal poničil zařízení a zanechal na stěnách nechutné
vzkazy. Stopa vede do minulosti, do archivních složek – mohlo by spolu vloupání
do školky, nepřirozená úmrtí z minulého století a nedávné zmizení
Freyerova syna nějak souviset?
Pamatuji
si vás všechny – fenomén blogerského světa a kniha,
kterou dnes již nečetl jen málokdo. Reklamní humbuk kolem ní byl masivní a
dozajista splnil svůj účel. Zaslouží si to ale tento titul?
Jak jistě mnozí
z vás vědí, knihu jsem si pořídila na Světě knihy, kam zavítala autorka
Yrsa, tudíž mi ji dokonce podepsala. Zaujala mě tak moc, že jsem ji zařadila do
své letní čtecí výzvy a nemohla jsem se dočkat, až se konečně ponořím do
příběhu… Velmi výmluvná bude asi informace, že jsem knihu četla dva měsíce a to
ne proto, že by kniha byla tak dobrá…
Příběh je rozdělen
do dvou dějových linií, což je u mysteriózních knih, thrillerů či detektivek
celkem klasika. Umožňuje tak autorovi stupňovat napětí a skákat z jedné
linky na druhou přesně ve chvílích, kdy se to nejvíce (nebo nejméně – záleží,
jak se na to díváte) hodí. Přesně tento postup zvolila i Yrsa a musím říct, že
kapitoly umí tato dáma utínat opravdu dobře. Obě linky jsou po příběhové
stránce dobře vymyšlené, nicméně ani jedna z nich se mi bohužel nezdála
dotažená. Příběhy spolu totiž na počátku absolutně nesouvisí, samozřejmě že
časem, jak postupujeme knihou, se začínají objevovat náznaky provázanosti a na
konci autorka linie propojila, nicméně mně ta dějová odlišnost vadila natolik,
že si myslím, že by si každá dějová linka zasloužila vlastní knihu. Vzhledem
k tomu, že jsem Pamatuji si vás
všechny četla tak dlouho, jsem se pak místy trochu ztrácela v ději a
hlavně mi opravdu připadalo, že celkové rozuzlení příběhu a napojení linií bylo
nedostačující. Na konci jsem měla v hlavě až příliš otázek „proč“, „jak“,
„kdo“ atd.; obecně mi nevadí otevřené konce, ale co je moc, to je příliš a na
můj vkus zůstalo mnoho věcí nevysvětlených a to mi vadí. Připadám si pak
ochuzená a autora podezřívám z toho, že neuměl věci dotáhnout, tak je
raději ukončil.
Dalším velkým
zádrhelem knihy jsou dozajista postavy. Dvojice vyšetřovatelů Dagný a Freyer se
mi zdáli býti celkem v pořádku, mají svá tajemství, svou pohnutou minulost
a jasný cíl, kterého se drží. Horší už to bylo s trojicí ve vesnici Heysteri.
Tak například: kdybyste byli typičtí měšťáci a chtěli si opravit chatu – vydali
byste se sami na chladný fjord v době, kdy tam nikdo jiný není a nikdo vám
nemůže pomoci? Motivy jejich činů mi jsou zkrátka trochu záhadou. Navíc to jsou
otravové. Líf je líná, bojácná a prospěchářská mrcha; Katrín nejistá ženská, co
by si ráda myslela, že zvládne všechno a Gardar je vypočítavý, prolhaný
parchant, který ubližuje své ženě… no zkrátka trojlístek k pohledání.
Knihu zachraňuje
to, že autorka dobře píše. Její styl se mi zalíbil. Jak už jsem řekla, tak
napětí umí dávkovat bravurně a u čtení se budete opravdu bát. Já jsem vůči
duchům a podobným věcem dosti skeptická, a přesto se mi večer po čtení nešlo na
záchod úplně nejlépe, to říkám na rovinu, takže si nejsem jistá, jestli je tato
kniha vhodná pro úplně slabé povahy – doporučuji číst pěkně za denního světla,
nejlépe v obýváku ve společnosti dalších několika lidí. :)
Celkově mě ale
kniha hodně zklamala, jak je asi patrné z mé rozhořčené recenze. Postavy
mi k srdci nepřirostly, ale jako hlavní problém vnímám především
neukončenost a nepropojenost všech událostí. Tak trochu se mi zdá, že toho
autorka chtěla vnést do knihy tolik, až to překombinovala. Některé zápletky a
hlavně chování hrdinů pak působí velmi strojeně a po dočtení zůstává pocit
rozpačitosti… Nebo alespoň u mě to tak bylo. Je to zvláštní, ale i přes všechna
negativa kniha není úplným propadákem, Yrso poděkuj si za svůj spisovatelský
um! Věřím, že se spoustě z vás bude líbit, ostatně i na databázi knih má
hodnocení 85 %, což jistě o něčem svědčí. Za mě je to ale těžký průměr, takže
3/5.
Jak Vám se Pamatuji si vás všechny zalíbilo?
Souhlasíte s mým názorem nebo Vám konec vyhovoval a já jsem prostě jen
ignorant? Četli jste od autorky sérii s právničkou Tórou? A máte nějakou
oblíbenou duchařskou knihu? Už se moc těším na všechny Vaše milé komentáře. :)
15 komentářů
Haničko, tak zaprvé: naprosto skvěle, ale úplně fenomenálně skvěle, sepsaná recenze. To jsem si početla! :)
OdpovědětVymazatA zadruhé... Tohle já tedy zkoušet nebudu. Ty víš, že já jsem strašpytel, a duchařina, po které ani Tobě není moc hej, to není nic pro mě. A zatřetí samozřejmě všechna ta negativa. Úplně nenávidím otevřené konce a myslím si o nich přesně to, co Ty. Působí to prostě nedotaženě, pokud se s otevřeným koncem nenaloží s extrémní péčí. A chování postav - to mi taky vadí, když pro něco nemají naprosto žádný logický důvod.
Kolem dokola - jsem ráda, že sis užila psaní autorky, ale to pro mě osobně není dostatečný důvod pro to, abych knihu zkusila.
Moc Ti děkuji za přínosnou recenzi a měj se co nejkrásněji! :)
Jé, Kristý, moc a moc děkuju, seš zlatíčko :)
VymazatNo, jestli jsi strašpytel (jakože nějakej větší :D, jak jsi říkala), tak nevím, jestli je to pro tebe to pravé ořechové. A ano, ty konce. Jak jsem psala, otevřené (ale jakž takž dotažené) konce mi nevadí, ale tady se mi zdálo, že to celé rozuzlení vlastně moc nedávalo smysl...nevím, no.
Dám autorce šanci ještě s právničkou Tórou :)
Měj se krásně
Já byla nadšená :) PO dlouhé době jsem totiž četla něco jiného než školní skripta a přečetla je na jedne zátah. Dokonce jsem měla i chvíli mrazení :D Ale co člověj to jiný vkus.
OdpovědětVymazatJá mám ráda i Právničku Tóru takže za mě všude jedna s hvězdičkou :D
Katy
Tak to chápu, po skriptech je totiž dobré naprosto vše :D Tóru zkusím, tak uvidíme, protože jak říkám, styl autorky se mi dost líbil :)
VymazatMěj se krásně
Mně tahle série vůbec neláká. Párkrát jsem sice zvažovala, že bych aspoň jednu knížku zkusila, ale prostě si raději přečtu něco, na co mám opravdu chuť. :)
OdpovědětVymazatPěkná recenze. :)
Já to zkusím, a pak dám vědět, tak třeba ti pomůžu v rozmýšlení :)
VymazatMěj se krásně, Vlasti
Knížka, která mi také leží v hledáčku, :) Moc hezká recenze :)
OdpovědětVymazatDíky za pochvalu :) ať se líbí více než mně
VymazatVynikající recenze.
OdpovědětVymazatHani, mně se knížka moc líbila, ale konec mě trošku namíchnul. Podobné taky nemám ráda. Nemyslím, že to autorka nedokázala dotáhnout, ale prostě to tak udělala naschvál. Na druhou stranu... jsou věci mezi nebem a zemí... Myslím, že nám zkrátka nechala prostor pro fantazii, tápání... Podobně naštvaná jsem byla u knihy Sestra od Rosamund Lupton. Otevřené konce mi prostě vadí, ale i přesto si mě Yrsa získala a syslím knihy s právničkou Tórou.
Díky moc, Šári.
VymazatAno, určitě je možné (a pravděpodobné), že to udělala naschvál, ale mně se to bohužel zdálo děsně děsně nedotáhlé, zanechalo to moc otázek, nepropojilo se to. Vlastně ani pořádně nevíme, proč to ten co to dělal, dělal, co se stalo se všemi hlavními hrdiny atak...zkrátka moc otázek...
Na právničku se chystám, tak uvidíme, jestli budu spokojenější :)
Měj se krásně
To máš pravdu, nezodpovězených otázek zůstalo hodně...
VymazatHaničko, já si u těch tvých recenzí vždycky tak mile odpočinu. Úplně si to čtení užívám, protože ty ty recenze píšeš tak skvěle, že já nemám slov. Navíc, když to doplňuješ takhle BOŽSKÝMI fotkami (mimochodem, vážně, ty fotky jsou článek od článku lepší!), tak je to vážně paráda.
OdpovědětVymazatTrochu mě mrzí, že se ti kniha nelíbila. Už jen proto, žes měla i možnost se setkat s autorkou a knihu dostat podškrábnutou. Ono to téma je takové děsně slibné (duchařina, to by bylo něco pro mě!), takže je vážně škoda, že to autorka v tvých očích takhle zmrvila. Otevřené konce taky nemám ráda, protože na jednu stranu jo, člověk si může domýšlet, ale já mám radši, když mi autor řekne, jak to dopadlo, protože jinak mě to děsně stresuje. Takhle mě třeba děsně naštvala Rainbow Rowellová, která mi neřekla, jaká tři slova napsala Eleanor Parkovi, jelikož by to mohlo být cokoli a prostě aghhh! Otevřené konce nebrat. Co se postav týče, tak mě taky vždycky štve, když nemám ráda postavy, o kterých mám číst. Úplně to sníží ten čtenářský zážitek a i knihy, které by mohly být skvělé, to udělá průměrnými. Nedá se nic dělat.
No, nevadí. Já ti popřeju krásný krásný krásný den, víkend, a celkově se prostě měj báječně. <3
Kačí, já se tady normálně červenám, takovou spoustu chvály na mojí hlavu...? Mockrát ti děkuju, seš zlatíčko :)
VymazatA musím říct, že mě to taky zamrzelo, protože autorka je skvělá, sympatická baba a její styl je zkrátka perfektní, nicméně příběh sám se zdegradoval právě kvůli těm dvěma věcem, co zmiňuješ - nedostatečná uzavřenost příběhu a nesnesitelné postavy a to je zkrátka smrtící kombinace...každopádně duchařské knihy obecně mám ráda, tak snad v budoucnu narazím na nějakou, která bude opravdu stát za to :)
A na Eleanor a Parka se asi taky chystám, přestože, jak víš, tenhle žánr moc nečtu, nicméně Rainbow je dost pojem, tak chci od ní taky něco zkusit a právě E a P. mně z její tvorby zajímá asi nejvíce :)
Taky se měj krásně a ještě jednou ti mockrát děkuju :)
Pěkně napsaná recenze :)
OdpovědětVymazatJá se na knihu docela těším a neodradí mě ani tvé zklamání. A co se týče těch duchů... Já jsem tak trochu strašpitel a i kdybych četla za bílého dne, a když bych v noci šla na ten záchod, právě na ty scény bych si vzpomněla :D
Děkuju, Ivet. Rozhodně se nenech odradit :) jak píšu, většině se kniha líbila, tak doufám, že se zařadíš mezi ně. Přeji příjemné čtení a budu se těšit na tvé dojmy :)
VymazatMěj se krásně