středa 7. září 2016

Pamatuji si vás všechny - Yrsa Sigurdardóttir

Originální název: Ég man þig
Překlad: Eduard Světlík
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320

Katrín, její manžel Gardar a společná kamarádka Líf se rozhodnou odplout z Reykjavíku do vesnice Heysteri, aby tam společně opravili starý dům, který chtějí později využít jako rekreační chatu pro turisty. Brzy se však v nehostinné pustině začnou objevovat známky cizí společnosti – po místnostech se povalují mušle, ozývají se divné zvuky a na podlaze se objevují mokré šlápoty. Je možné, aby tu nebyli sami?
Na druhé straně fjordu mezitím vyšetřuje Dagný spolu se svým přítelem Freyerem záhadné vniknutí do mateřské školky. Vandal poničil zařízení a zanechal na stěnách nechutné vzkazy. Stopa vede do minulosti, do archivních složek – mohlo by spolu vloupání do školky, nepřirozená úmrtí z minulého století a nedávné zmizení Freyerova syna nějak souviset?

Pamatuji si vás všechny – fenomén blogerského světa a kniha, kterou dnes již nečetl jen málokdo. Reklamní humbuk kolem ní byl masivní a dozajista splnil svůj účel. Zaslouží si to ale tento titul?


Jak jistě mnozí z vás vědí, knihu jsem si pořídila na Světě knihy, kam zavítala autorka Yrsa, tudíž mi ji dokonce podepsala. Zaujala mě tak moc, že jsem ji zařadila do své letní čtecí výzvy a nemohla jsem se dočkat, až se konečně ponořím do příběhu… Velmi výmluvná bude asi informace, že jsem knihu četla dva měsíce a to ne proto, že by kniha byla tak dobrá…


Příběh je rozdělen do dvou dějových linií, což je u mysteriózních knih, thrillerů či detektivek celkem klasika. Umožňuje tak autorovi stupňovat napětí a skákat z jedné linky na druhou přesně ve chvílích, kdy se to nejvíce (nebo nejméně – záleží, jak se na to díváte) hodí. Přesně tento postup zvolila i Yrsa a musím říct, že kapitoly umí tato dáma utínat opravdu dobře. Obě linky jsou po příběhové stránce dobře vymyšlené, nicméně ani jedna z nich se mi bohužel nezdála dotažená. Příběhy spolu totiž na počátku absolutně nesouvisí, samozřejmě že časem, jak postupujeme knihou, se začínají objevovat náznaky provázanosti a na konci autorka linie propojila, nicméně mně ta dějová odlišnost vadila natolik, že si myslím, že by si každá dějová linka zasloužila vlastní knihu. Vzhledem k tomu, že jsem Pamatuji si vás všechny četla tak dlouho, jsem se pak místy trochu ztrácela v ději a hlavně mi opravdu připadalo, že celkové rozuzlení příběhu a napojení linií bylo nedostačující. Na konci jsem měla v hlavě až příliš otázek „proč“, „jak“, „kdo“ atd.; obecně mi nevadí otevřené konce, ale co je moc, to je příliš a na můj vkus zůstalo mnoho věcí nevysvětlených a to mi vadí. Připadám si pak ochuzená a autora podezřívám z toho, že neuměl věci dotáhnout, tak je raději ukončil.


Dalším velkým zádrhelem knihy jsou dozajista postavy. Dvojice vyšetřovatelů Dagný a Freyer se mi zdáli býti celkem v pořádku, mají svá tajemství, svou pohnutou minulost a jasný cíl, kterého se drží. Horší už to bylo s trojicí ve vesnici Heysteri. Tak například: kdybyste byli typičtí měšťáci a chtěli si opravit chatu – vydali byste se sami na chladný fjord v době, kdy tam nikdo jiný není a nikdo vám nemůže pomoci? Motivy jejich činů mi jsou zkrátka trochu záhadou. Navíc to jsou otravové. Líf je líná, bojácná a prospěchářská mrcha; Katrín nejistá ženská, co by si ráda myslela, že zvládne všechno a Gardar je vypočítavý, prolhaný parchant, který ubližuje své ženě… no zkrátka trojlístek k pohledání.


Knihu zachraňuje to, že autorka dobře píše. Její styl se mi zalíbil. Jak už jsem řekla, tak napětí umí dávkovat bravurně a u čtení se budete opravdu bát. Já jsem vůči duchům a podobným věcem dosti skeptická, a přesto se mi večer po čtení nešlo na záchod úplně nejlépe, to říkám na rovinu, takže si nejsem jistá, jestli je tato kniha vhodná pro úplně slabé povahy – doporučuji číst pěkně za denního světla, nejlépe v obýváku ve společnosti dalších několika lidí. :)

Celkově mě ale kniha hodně zklamala, jak je asi patrné z mé rozhořčené recenze. Postavy mi k srdci nepřirostly, ale jako hlavní problém vnímám především neukončenost a nepropojenost všech událostí. Tak trochu se mi zdá, že toho autorka chtěla vnést do knihy tolik, až to překombinovala. Některé zápletky a hlavně chování hrdinů pak působí velmi strojeně a po dočtení zůstává pocit rozpačitosti… Nebo alespoň u mě to tak bylo. Je to zvláštní, ale i přes všechna negativa kniha není úplným propadákem, Yrso poděkuj si za svůj spisovatelský um! Věřím, že se spoustě z vás bude líbit, ostatně i na databázi knih má hodnocení 85 %, což jistě o něčem svědčí. Za mě je to ale těžký průměr, takže 3/5.


Jak Vám se Pamatuji si vás všechny zalíbilo? Souhlasíte s mým názorem nebo Vám konec vyhovoval a já jsem prostě jen ignorant? Četli jste od autorky sérii s právničkou Tórou? A máte nějakou oblíbenou duchařskou knihu? Už se moc těším na všechny Vaše milé komentáře. :)

15 komentářů:

  1. Haničko, tak zaprvé: naprosto skvěle, ale úplně fenomenálně skvěle, sepsaná recenze. To jsem si početla! :)
    A zadruhé... Tohle já tedy zkoušet nebudu. Ty víš, že já jsem strašpytel, a duchařina, po které ani Tobě není moc hej, to není nic pro mě. A zatřetí samozřejmě všechna ta negativa. Úplně nenávidím otevřené konce a myslím si o nich přesně to, co Ty. Působí to prostě nedotaženě, pokud se s otevřeným koncem nenaloží s extrémní péčí. A chování postav - to mi taky vadí, když pro něco nemají naprosto žádný logický důvod.
    Kolem dokola - jsem ráda, že sis užila psaní autorky, ale to pro mě osobně není dostatečný důvod pro to, abych knihu zkusila.
    Moc Ti děkuji za přínosnou recenzi a měj se co nejkrásněji! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Kristý, moc a moc děkuju, seš zlatíčko :)
      No, jestli jsi strašpytel (jakože nějakej větší :D, jak jsi říkala), tak nevím, jestli je to pro tebe to pravé ořechové. A ano, ty konce. Jak jsem psala, otevřené (ale jakž takž dotažené) konce mi nevadí, ale tady se mi zdálo, že to celé rozuzlení vlastně moc nedávalo smysl...nevím, no.
      Dám autorce šanci ještě s právničkou Tórou :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  2. Já byla nadšená :) PO dlouhé době jsem totiž četla něco jiného než školní skripta a přečetla je na jedne zátah. Dokonce jsem měla i chvíli mrazení :D Ale co člověj to jiný vkus.
    Já mám ráda i Právničku Tóru takže za mě všude jedna s hvězdičkou :D
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to chápu, po skriptech je totiž dobré naprosto vše :D Tóru zkusím, tak uvidíme, protože jak říkám, styl autorky se mi dost líbil :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  3. Mně tahle série vůbec neláká. Párkrát jsem sice zvažovala, že bych aspoň jednu knížku zkusila, ale prostě si raději přečtu něco, na co mám opravdu chuť. :)

    Pěkná recenze. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to zkusím, a pak dám vědět, tak třeba ti pomůžu v rozmýšlení :)
      Měj se krásně, Vlasti

      Vymazat
  4. Knížka, která mi také leží v hledáčku, :) Moc hezká recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu :) ať se líbí více než mně

      Vymazat
  5. Vynikající recenze.
    Hani, mně se knížka moc líbila, ale konec mě trošku namíchnul. Podobné taky nemám ráda. Nemyslím, že to autorka nedokázala dotáhnout, ale prostě to tak udělala naschvál. Na druhou stranu... jsou věci mezi nebem a zemí... Myslím, že nám zkrátka nechala prostor pro fantazii, tápání... Podobně naštvaná jsem byla u knihy Sestra od Rosamund Lupton. Otevřené konce mi prostě vadí, ale i přesto si mě Yrsa získala a syslím knihy s právničkou Tórou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Šári.
      Ano, určitě je možné (a pravděpodobné), že to udělala naschvál, ale mně se to bohužel zdálo děsně děsně nedotáhlé, zanechalo to moc otázek, nepropojilo se to. Vlastně ani pořádně nevíme, proč to ten co to dělal, dělal, co se stalo se všemi hlavními hrdiny atak...zkrátka moc otázek...
      Na právničku se chystám, tak uvidíme, jestli budu spokojenější :)
      Měj se krásně

      Vymazat
    2. To máš pravdu, nezodpovězených otázek zůstalo hodně...

      Vymazat
  6. Haničko, já si u těch tvých recenzí vždycky tak mile odpočinu. Úplně si to čtení užívám, protože ty ty recenze píšeš tak skvěle, že já nemám slov. Navíc, když to doplňuješ takhle BOŽSKÝMI fotkami (mimochodem, vážně, ty fotky jsou článek od článku lepší!), tak je to vážně paráda.

    Trochu mě mrzí, že se ti kniha nelíbila. Už jen proto, žes měla i možnost se setkat s autorkou a knihu dostat podškrábnutou. Ono to téma je takové děsně slibné (duchařina, to by bylo něco pro mě!), takže je vážně škoda, že to autorka v tvých očích takhle zmrvila. Otevřené konce taky nemám ráda, protože na jednu stranu jo, člověk si může domýšlet, ale já mám radši, když mi autor řekne, jak to dopadlo, protože jinak mě to děsně stresuje. Takhle mě třeba děsně naštvala Rainbow Rowellová, která mi neřekla, jaká tři slova napsala Eleanor Parkovi, jelikož by to mohlo být cokoli a prostě aghhh! Otevřené konce nebrat. Co se postav týče, tak mě taky vždycky štve, když nemám ráda postavy, o kterých mám číst. Úplně to sníží ten čtenářský zážitek a i knihy, které by mohly být skvělé, to udělá průměrnými. Nedá se nic dělat.

    No, nevadí. Já ti popřeju krásný krásný krásný den, víkend, a celkově se prostě měj báječně. <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačí, já se tady normálně červenám, takovou spoustu chvály na mojí hlavu...? Mockrát ti děkuju, seš zlatíčko :)
      A musím říct, že mě to taky zamrzelo, protože autorka je skvělá, sympatická baba a její styl je zkrátka perfektní, nicméně příběh sám se zdegradoval právě kvůli těm dvěma věcem, co zmiňuješ - nedostatečná uzavřenost příběhu a nesnesitelné postavy a to je zkrátka smrtící kombinace...každopádně duchařské knihy obecně mám ráda, tak snad v budoucnu narazím na nějakou, která bude opravdu stát za to :)
      A na Eleanor a Parka se asi taky chystám, přestože, jak víš, tenhle žánr moc nečtu, nicméně Rainbow je dost pojem, tak chci od ní taky něco zkusit a právě E a P. mně z její tvorby zajímá asi nejvíce :)
      Taky se měj krásně a ještě jednou ti mockrát děkuju :)

      Vymazat
  7. Pěkně napsaná recenze :)
    Já se na knihu docela těším a neodradí mě ani tvé zklamání. A co se týče těch duchů... Já jsem tak trochu strašpitel a i kdybych četla za bílého dne, a když bych v noci šla na ten záchod, právě na ty scény bych si vzpomněla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Ivet. Rozhodně se nenech odradit :) jak píšu, většině se kniha líbila, tak doufám, že se zařadíš mezi ně. Přeji příjemné čtení a budu se těšit na tvé dojmy :)
      Měj se krásně

      Vymazat