čtvrtek 4. února 2016

Zlodějka knih - Markus Zusak

Originální názec: The book thief
Překlad: Vít Penkala
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2009
Počet stran: 528

Zlodějka knih vypráví o dívce jménem Liesel Memingerová, která se dostane do adoptivní rodiny. Má problémy se spaním a navíc špatně čte, a tak se její adoptivní tatínek rozhodne, že kdykoliv dívenku vyruší noční můra, budou se spolu učit číst. Příběh je zasazen do Molchingu, města ležícího v samém srdci Německa, v době druhé světové války. Kromě toho, že se tedy Liesel musí naučit číst, musí také docházet do Hitlerjugend a zdravit pravicí. A taky krade knihy… Víc nám toho o ní prozradí Smrt – vypravěčka tohoto příběhu.

Mám pocit, že jsem snad ten úplně poslední člověk, který Zlodějku četl a musím se přiznat, že to takhle mám docela často. Když je kolem knihy nějaký velký boom, záměrně se jí vyhýbám, protože mě to zkrátka odrazuje. Většinou, když mi pořád někdo říká, že tuhle a tuhle knihu musím určitě přečíst, tak já ji just číst nebudu…Tedy budu, ale až za nějaký čas, kdy to haló kolem daného díla opadne.

A tak jsem se dostala ke Zlodějce…Hned na prvních stránkách mě okouzlila forma. Smrt jako vypravěčka je naprosto úžasný a hlavně originální nápad. Taky se mi líbily takové ty výplně (či jak to nazvat) – mám na mysli ty drobné poznámky psané tučně. Nádherně oživily tempo a kniha, přesto že má více než 500 stran, jakoby se četla sama. Neméně dokonalý byl i samotný autorův styl („Rukávy pyžama se nadechly vzduchu“)…

Co se týče příběhu samého, nemám mu co vytknout, ale na druhou stranu ten příliš originální nebyl. Musím ale uznat, že když se kniha odehrává v době války, mívám s tím často problém, protože mě to zkrátka nebaví, ale u téhle knihy jsem se nenudila ani jednou. Autorovi se navíc povedlo vytvořit postavy, z nichž ani jedna není černobílá a zamilujete si jak nadávající matku, milujícího otce, vystrašeného Maxe, bláznivého Rudyho, tak samotnou Liesel. No a závěrem se přiznám, že i když nám Smrt častokrát dopředu avizovala, co přijde, na konci jsem si stejně poplakala. Celkově tedy (pokud náhodou knihu ještě někdo nečetl) určitě doporučuji, uděluji 5/5 a chystám se zhlédnout i filmové zpracování.

„One was a book thief, the other stole the sky.“

Žádné komentáře:

Okomentovat