Originální název: Three men in a boat
Překlad: J. Z. Novák
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 1975
Počet stran: 230
Román tři Muži ve člunu vypráví (jak už název napovídá) o osudech tří
mužů a jejich psu Montmorencym, kteří se společně vydávají na plavbu po řece
Temži. Jedná se tedy v podstatě o jakousi směsici příhod a událostí, které
se jim po cestě stanou. Dílo samotné dnes už patří ke klasice v žánru
humorné literatury, za dobu jeho existence se prodalo přes milion výtisků, a
ačkoliv od jeho vzniku uplynulo už více než 120 let, stále baví malé i velké
čtenáře po celém světě.
Hned na začátek se musím přiznat, že jsem ke knize přistupovala trochu
s opatrností. Už dlouho totiž hledám „humornou“ knihu, která by mě opravdu
pobavila a většina z těch, které jsem četla, pro mě byla spíše zklamáním.
O to více mne pak překvapilo, že právě kniha Tři muži ve člunu, která leží
v mé knihovně netknutá už dlouhé roky, se stala tou, která toto „prokletí“
konečně dokázala zlomit.
Je to kraťounká jednohubka, která se skvěle hodí na letní měsíce a u
které nemusíte moc přemýšlet. Každá z postav (psa nevyjímaje) má něco do
sebe a jejich příhody, které jsou vtipné (ale ne nějak násilně jako tomu je
třeba u Poslední aristokratky nebo Analafabetky, která uměla počítat), vás
prostě musí rozesmát!
Mně osobně se nejvíce líbily personifikace, se kterými autor tedy
rozhodně nešetří, příkladem může být: "Konvici
s vodou jsme postavili na vařič až do špice lodi a odešli od ní až ke kormidlu
a dělali jsme, jako že si jí vůbec nevšímáme a že si chceme vypakovat ostatní
věci.
To je jediný způsob, jak na řece přimět vodu v konvici, aby přišla do varu. Když vidí, že na to čekáte, že už jste netrpěliví, tak ani nezabublá. Musíte jít od ní pryč a dát se do jídla, jako kdybyste s čajem vůbec nepočítali. Ani ohlížet se po ní nesmíte. To ji pak za chvilku uslyšíte, jak klokotá, celá nedočkavá, aby už z ní byl čaj…“
To je jediný způsob, jak na řece přimět vodu v konvici, aby přišla do varu. Když vidí, že na to čekáte, že už jste netrpěliví, tak ani nezabublá. Musíte jít od ní pryč a dát se do jídla, jako kdybyste s čajem vůbec nepočítali. Ani ohlížet se po ní nesmíte. To ji pak za chvilku uslyšíte, jak klokotá, celá nedočkavá, aby už z ní byl čaj…“
Celkově mám tedy z knihy velmi dobrý pocit, na slunné letní dny,
kdy se vám nechce moc přemýšlet a chcete se trochu pobavit a odreagovat, bych
jí určitě doporučila a opravdu se těším, až se k ní někdy v budoucnu
vrátím. Mezitím si můžu vychutnat třeba volné pokračování „Tři muži na
Toulkách“. Hodnocení: 4/5
0 komentářů