Ve vesnici Gullspang v hlubokých lesích
centrálního Švédska se místní mládež baví zejména popíjením alkoholu na
bujarých večírcích. Z jednoho takového se domů nevrátí sedmnáctiletá Annabelle.
Její už tak přecitlivělá matka se nervově zhroutí a lépe na tom není ani její
manžel, policie nemá žádnou stopu a skupina dobrovolníků po ní bezvýsledně pátrá.
Do tohoto chaosu přijíždí mladá policistka Charlie Lagerová spolu se svým
kolegou Andersem. Vyšetřovatelka se nejprve zdráhala případ přijmout, protože
ji s vesnicí váže silné pouto. Nakonec však na rozkaz kývla a na povrch se
začne drát jedna vzpomínka za druhou.
Fenomén severských detektivek mě stále baví. Vždycky
mě na nich fascinovalo ne až tak vyšetřování samotné, ale hlavně prostředí,
atmosféra a komplikované mezilidské vztahy. A toho se mi v případě švédského
debutu Na okraji dostalo vrchovatě.
Téměř celý příběh je vyprávěn v jedné časové
rovině, kterou jen tu a tam protnou události „toho dne“ – dne, kdy Annabelle
zmizela. Tyto pasáže jsou vyprávěny jejími ústy, a přesto nepřináší mnoho
odpovědí, ba naopak, vyvolají spíše řadu otázek. V centru zájmu je tedy zejména
právě probíhající vyšetřování. Mladá policistka Charlie Lagerová se musí
vyrovnat nejen s nastalou situací, mnohem víc bojuje se svými démony. Se
vzpomínkami, které zakopala hluboko pod povrch, když vesnici Gullspang jako
čtrnáctiletá opouštěla. Teď se ale zdá, jako by se protrhla hráz a jí se vrací
výjevy, v nichž hraje hlavní roli její vyšinutá matka a člověk, kterého
nechala zemřít…
Přestože postavy románu Na okraji podléhají jistým stereotypům (Charlie pije, chová se dost
promiskuitně atd.), neměla jsem pocit, že by bylo jejich vykreslení
schematické. Naopak jsou hlavní hrdinové plastičtí a dobře psychologicky
propracování. Charlie je komplikovanou postavou a skvěle sekundující Anders vykazuje dost
nearchetypálními rysy, které mě v mnoha ohledech bavily. Tvoří spolu
příjemné nesourodé duo a jsem zvědavá, na další vývoj jich obou v příštích
dílech. Autorka odvedla dobrou práci rovněž s vedlejšími hrdiny a
předpokládám, že, tak jako já, budete každou chvíli podezřívat někoho jiného.
Důmyslně je zakomponován i prvek z minulosti, díky němuž do sebe nenásilně
zapadne celá řada věcí.
Styl psaní se mi trefil do nálady. Byl nekomplikovaný,
dosti přímý, přesto s drobnými kličkami, které mě dokonale dovedly zmást a
hodně jsem si užila svižné dialogy. Bengtsdotterovou bych sice nepostavila na
piedestal nezapomenutelných rukopisů, na druhou stranu je Na okraji debutem čtivým a rozhodně přesahujícím meze žánru.
Autorka mezi řádky skrývá větší poselství, a já mám proto pocit, že více než
detektivku s prvky společenského románu, jsem četla společenský román s prvky
detektivky (byť tvoří vyšetřování převažující část z těch tří set stran). Problémy
mládeže na skandinávském venkově jsou zřejmě velkým tématem a pocitu zmaru jen
nahrává ponuré prostředí, které Lina do své knihy perfektně obtiskla.
Celkově mě tahle na první pohled nenápadná kniha
opravdu překvapila. Pod hávem "prosté" detektivky se tady totiž
odehrává daleko víc. Na okraji je
především společenský román z prostředí švédského maloměsta, který poodhaluje
nelehké osudy tamních obyvatel, mládeže především. Jedná se o silný, surový,
mnohovrstevný příběh, jenž by neměl být podceňován. Atmosféricky i dějově
mistrně dotažený. Má navíc zajímavě pojatý konec, který (alespoň pro mě)
podtrhl celkovou mizérii a dokreslil ten vše prostupující obraz, že občas
prostě skutečně nemáme možnost volby... 5/5
a velké doporučení!
Za knihu nesmírně děkuji Marii z Cosmopolisu,
díky které se teď dostávám k samým skvělým titulům, na tento se můžete mrknout tady 💕
Zaznamenali jste v té záplavě
detektivek tohoto podzimu Na okraji?
Pokud unikla Vaší pozornosti, určitě jí dejte šanci. Stojí za to!
Originální název: Annabelle (2017)
Překlad: Lucie Podhorná
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2018
Počet stran: 320
4 komentářů
Knihu jsem si na recenzi nevzala, protože bych ji nestíhala nějak rozumně přečíst, ale určitě si ji pořídím, vypadá to velmi lákavě :)
OdpovědětVymazatRozhodně za to stojí, Šári :)
VymazatMěj se krásně
Mé pozornosti unikla, protože jak víš, není tohle úplně můj šálek. Ale musím se přiznat, žes mě dnešní recenzí navnadila. Chválíš to, ale zároveň nepřechvaluješ, řekla bych. Nevím proč, ale působí to na mě docela lákavě a věrohodně. Jakože že by to mohlo být objektivně, ne jen subjektivně, dobré čtení. :D :)
OdpovědětVymazatJé, Vlasti, tak to je možná největší z pochval, jakou mi kdy kdo udělil :)
VymazatMockrát díky a jsem zvědavá, jestli se k ní dostaneš :)
Měj se moc krásně