úterý 16. ledna 2018

RC AUDIOKNIHA | Tajný deník Hendrika Groena

Hendriku Groenovi je 83 a ¼ roku, žije v domově důchodců a nesnáší staré lidi. Tedy alespoň většinu starých lidí. Jsou líní, téměř nic neslyší a hlavně si pořád na něco stěžují. Faktem ale je, že i Hendrik už musí navštěvovat svého lékaře častěji, než by mu bylo libo. Pro reflexi svého dalšího roku se rozhodne začít si psát upřímný deník, aniž by zatím tušil, kolik zajímavých věcí mu tento rok přinese…


Tajný deník Hendrika Groena je kniha, kterou jsem v době jejího vydání vídala na sociálních sítích docela často. Není se co divit, zdá se mi, že humorné deníkové záznamy české čtenáře lákají stále více, příkladem za všechny může být enormní úspěch Bočkových Aristokratek. Byť mě samotnou tento titul velmi zaujal, dlouho jsem s jeho čtením váhala. Rozhoupalo mě až zjištění, že dílo vyšlo i jako audiokniha a právě odpočinkové čtení volím v této podobě nejraději (poslouchala jsem i zmiňované Aristokratky).

Příběh stařičkého (ale ne mrtvého!) Hendrika slibuje býti směsicí humorného, sarkastického, ironického a hlavně upřímného čtení a já to mohu jen a jen potvrdit. Hlavní hrdina zaznamenává průběh jednoho roku svého života skrze deníkové záznamy. Poznává nové přátele, zažívá dobrodružství, která nám – mladým lidem – sice asi moc dobrodružná připadat nebudou, ale celou knihu prostupuje neutuchající touha po životě, což je moc sympatické. Spolu se svými kamarády založí klub „staří ale ne mrtví“ a já musím přiznat, že být mi pětaosmdesát, hlásím se o členství.

Hlavní hrdinové románu mi připadali velice skuteční – od sarkastického morouse Everta, přes realistického Hendrika až po sluníčko Eefje – každý z nich má v knize nezastupitelné místo. Autor zároveň  upozorňuje na některé sociální problémy, které panují i v komunitě seniorů jako je např. šikana nejen ze strany obyvatel domova důchodců, ale i z řad zaměstnanců; zmiňuje také kontroverznost dobrovolné eutanázie.

Text bych rozhodně neoznačila za svižný, je spíše pomalejšího rázu, občas se sice knihou mihne nějaká akce nebo vtipná pasáž či slovní přestřelka, které tempo urychlí, celkově ale prostě a jednoduše pouze plyne. Tak jako život sám. Dobrou náladu střídají strasti, zdraví nahrazují nemoci a domov je samozřejmě protkán všudypřítomnou smrtí. Ta však jeho chod nemůže narušit. Vždyť jak říká sám Hendrik: „nemůžeme se kvůli úmrtí vzdát svých radostí, to bychom pořád jen truchlili.“

Audioknihu perfektně namluvil Jiří Žák, který se mi na Hendrika skvěle hodil. Jeho hlas je velmi příjemný, vyrovnaný, uklidňující, ale zároveň sofistikovaný. A přesně tak si hlavního hrdinu představuji. Jednotlivé měsíce deníkových záznamů oddělují krátké hudební pasáže, které poslech v žádném případě neruší, naopak pěkně utnou jednu část a uvedou další.


Celkově se musím přiznat, že mě kniha velmi mile překvapila. Nečekala jsem od ní mnoho, ale dostala toho dost. Humor, ironii, sarkasmus, sympatické hrdiny a hlavně upřímný příběh o síle lidského ducha užívat si života naplno, i když už to tak úplně nejde. Slýchala jsem názory, že je Tajný deník vhodný hlavně pro staré lidi, ale podle mého názoru si ho může přečíst naprosto každý. Jste-li naladěni na poklidné a nenáročné čtení, knihu si užijete, ačkoliv patrně nejde o ten případ, kdy byste knihu museli číst znovu a znovu dokola. Já bych knize ráda dala ještě jednou šanci, až budu sama v důchodu, schválně, co na ni budu říkat potom. Hodnotím 3/5 a určitě doporučuji audioknihu opravdu kvalitně namluvenou panem Žákem.

Za poskytnutí audioknihy k recenzi mockrát děkuji Alžbětě z Audiotéky. Na její detail můžete mrknout tady.

Slyšeli jste o této knize? Četli ji? Líbila se Vám? A jak Vám v knihách obecně vyhovuje forma deníkových záznamů?

Vydavatel: XYZ
Interpret: Jiří Žák
Délka: 11:23 h

6 komentářů:

  1. Docela mě s Danou (ta teď tedy knížku přímo čte) lákáte, možná to zkusím. Přemýšlím právě o audiopodobě, tím, že je to ten humoristický žánr, myslím, že by mi to mohlo na poslouchání docela sedět (zkoušela jsem kdysi dávno Saturnina a Aristokratku a jak asi víš, Saturnin se mi líbil neskutečně). Díky za prima tip a za skvěle sepsanou recenzi <3 Měj se nádherně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kristý, já za sebe audioknihu můžu určitě doporučit, rozhodně nečekej velkolepý příběh ani nálož humoru, ale jako fajn oddechové čtení "takové ze života" je to opravdu prima :) Mockrát díky za pochvalu a měj se krásně :)

      Vymazat
  2. No vida, tys knížku vídala docela často, já o ní (alespoň teď takový pocit mám) slyším/čtu poprvé. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak jsem ale zase ráda, že jsem ti třeba trošku rozšírila obzory :)
      Měj se moc krásně, Vlasti :)

      Vymazat
  3. Knižku som nečítala, ale už som ju zahliadla :) Popravde, mňa takéto tipy kníh bavia a najmä, keď je zvolená netypická postava...
    Keďže som vyštudovala zdravotnícku školu a ako prvá zastávka v zamestnaní bol domov dôchodcov, tak sa k takýmto podobným príbehom staviam inak. Viem, ako to tam funguje, aké to tam je a aký život tam čaká seniorov - nie je to nič príjemné (ale nie vždy, no poväčšine áno). Mne je vždy veľmi ľúto, keď si spomeniem na niektoré babičky, či deduškov, ktorých už, povedzme, "odpísali" a pritom im postačí venovať len úsmev a čudovali by sme sa, koľkú radosť im tým spôsobíme...skrátka, byť starým, neznamená byť chorým a už vonkoncom, ako aj ty píšeš a aj Hendrik, mŕtvym :)
    Krásna recenzia, dúfam, že sa ku knihe dostanem (alebo tej audio) a opäť nádherné fotky♥♥♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji, Mony, já myslím, že je důležité, abychom se k takovým lidem chovali co možná nejnormálněji a hlavně, aby oni sami nepropadli depresím, že už mají celý život za sebou. Mít zkrátka přátele, záliby a milující rodinu je lék na dobrý důchod :)

      Vymazat