Staveniště,
mrtvolka dítěte, tři ženy a třicet let stará záhada. Když reportérka Kate
Watersová objeví v konkurenčním plátku zmínku o kostřičce novorozeněte,
rozezní se jí v hlavě varovný alarm. Tohle by mohl být nový sólokapr,
který by zachránil nejen její kariéru, ale i noviny, pro které píše.
S narůstajícím zájmem o internetové zpravodajství se totiž zaměstnanecká
čistka může dotknout úplně kohokoliv…
Autorce Fioně Bartonové
vyšla loni u nakladatelství Domino prvotina Vdova.
Ti, kdo sledují můj blog déle, vědí, že mě tento psychothriller více než nadchl
(ostatně velmi pochvalnou recenzi si můžete přečíst tady), a proto, když jsem
se dozvěděla, že se letos chystá její další kniha, neváhala jsem ani vteřinku a
Danu poprosila o recenzní výtisk. O tom, jak moc jsem se na titul třásla,
svědčí myslím i fakt, že jsem jej upřednostnila před tolika jinými, které mi
čekají na poličce v čele třeba s takovým Manželským paktem nebo Hračkářem.
Nalezení ostatků miminka
zamíchá osudem nejedné postavy. Novinářka Kate větří možný návrat na profesní
výsluní a tři ženy – Angela, Emma a Jude – se s touto informací vyrovnávají
každá po svém. Jisté je jen jedno, ani jedné z nich není neznámé tělo
lhostejné a je jen na Kate, aby vypátrala, co bylo děťátko zač. Tento úkol se
ale nakonec ukáže býti značně nesnadný a reportérka se zamotává do složitého
víru událostí, které výrazně překračují rámec její profese.
Ti z Vás, kteří
četli autorčinu předchozí knihu, myslím s povděkem kvitují, že je
v tomto románu věnován daleko větší prostor samotné Kate Watersové. Ta
hrála v případě Vdovy poněkud
druhé housle a značně zaostávala za vyšetřujícím policistou Bobem Sparkesem.
Tady je tomu přesně naopak. Sparkes se v knize mihne pouze několikrát a na
scénu nám vstupuje detektiv nový, ani on ale není pro příběh jako takový příliš
nosný. Pozornost je skutečně věnována zejména reportérce, jejíž psychologická
výstavba je vůbec nejsilnějším bodem Dítěte.
Podobně kvalitně a citlivě jsou zpracovány i postavy dalších žen (Emmy, Jude a
Angely). Jelikož Bartonová sama vykonávala povolání investigativní novinářky,
je neuvěřitelný cit pro pozorování a popis lidí velmi patrný a Vy, kdo se
potřebujete během čtení s postavami opravdu sžít, si přijdete na své.
Příběh je tentokráte
vyprávěn trochu jiným způsobem než v případě Vdovy. Autorka upustila od psaní ve více časových rovinách a do
minulosti se vrací pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné a to skrze
flashbacky právě promlouvající postavy. Největší vyprávěcí prostor dostává Kate
a vedle ní také Emma, ale některé kapitoly jsou věnovány i Angele a Jude.
Určitě nehrozí nejmenší riziko, že byste se v postavách ztratili, a tak
jako v případě Vdovy vítám, že se nejedná o žádné zběsilé čtení, ale spíše
o pozvolně se odkrývající sled událostí, který vede k jasnému závěru.
Vedle postav, jež jsem vychválila v předchozím odstavci, musím také uznat,
že Bartonová umí velmi působivě vystavět své příběhy. Je velice precizní a
opravdu mám pocit, že promýšlí věci do nejmenších detailů. Svěží vítr přináší i
občasný humor v podobě eléva Joea, který je pod taktovkou Kate někdy
prostě k popukání.
Závěrem musím říct, že můj výsledný dojem z knihy je vesměs velmi
pozitivní. Příběh Dítěte je
vybudovaný kvalitně, s rozmyslem, a je opravdu dobře řemeslně zvládnutý, přesto
jsem na jisté mezery narazila a nejsem si tak úplně jistá, jestli by některé
věci v reálném životě opravdu byly možné. Co je trochu nasnadě vytknout,
je jistá předvídatelnost příběhu. Ne snad od úplného počátku, ale čím blíž jste
konci, tím víc je asi jasné, jak to bylo. Otázka ale zní: Je to vážně až tak na
škodu? Posledním mým „problémem“ bylo, že jsem se při čtení cítila jak na
horské dráze. V jednu chvíli jsem byla tak nadšená, že jsem otáčela stránku za
stránkou, abych knihu vzápětí odložila a to třeba i na dva dny. Tyto důvody mě
nakonec vedou k hodnocení 4/5 a
pomyslným vítězem duelu Vdova/Dítě je
pro mě Vdova, protože je mnohem více
šokující. To ale rozhodně neznamená, že bych tuto knihu nedoporučila, právě
naopak!
Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji
nakladatelství Domino, jmenovitě pak Daně, na jejíž skvělou recenzi můžete
mrknout tady a na knihu samotnou pak zde!
Četli jste už tuto novinku? Jak na Vás
zapůsobila? Máte i Vy favorita v duelu Vdova/Dítě?
A co skvělého jste za poslední dobu četli? Budu ráda, když mi dáte vědět.
Originální název: The
Child
Překlad: Michael
Havlen
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2017
Počet stran: 416
14 komentářů
O této autorce jsem neslyšela, ale na tvůj popud si o ní jdu víc najít a asi ji dám šanci. Psychothrillery, to já můžu! :) Super recenze! :)
OdpovědětVymazatMockrát děkuju, doufám, že tě zaujme :)
VymazatMěj se krásně
Já jsem ještě nečetla ani Vdovu (a přiznám se, že mi kniha vypadla z hlavy) a už je další. Díky tvé recenzi jsem pěkně zvědavá, jaká ve skutečnosti bude. Ale na autorku jsem četla jen samou chválu.
OdpovědětVymazatMoc pěkná recenze a opět musím pochválit fotky :)
Ivetko, mockrát děkuju a Vdovu určitě nevynechej :)
VymazatMěj se krásně
Skvělá recenze, Hani :) A ty fotky máš naprosto úžasné!
OdpovědětVymazatCo se týče favorita Vdova/Dítě, tak nevím. Mám to tak nějak na podobné úrovni, a jsem dost zvedavá, s čím přijde Fiona Barton dál. Musím ale říct, že si dost užívám ty jednoslovné názvy knížek, protože to má vždycky ještě trošku otevřená dvířka pro další interpretace a člověk si to jedno slovo převaluje v hlavě celou dobu čtení a dává mu obrysy a přisuzuje nové a nové významy v rámci příběhu. Baví mě to. Těším se na Tvoje další recenze, měj se moc krásně a díky :-))
Tak s těmi názvy máš tedy pravdu, Danuš, jsou výborné a zejména v případě Dítěte se dají interpretovat opravdu různě :)
VymazatMockrát děkuju za pochvalu a měj se krásně:)
Moc pěkná recenze, Hani :) Mně se líbilo asi víc Dítě, ovšem nevím, zda to není tím, že u Vdovy jsem měla obrovská očekávání a byla malinko zklamaná. Jinak bych je možná viděla i obě nastejno :)
OdpovědětVymazatPamatuji se, že jsi z Vdovy byla maličko zklamaná, tak jsem moc ráda, že si u tebe Bartonová napravila reputaci :)
VymazatMěj se krásně a děkuju za pochvalu :)
Super recenze a krásné fotky! :) Já čtu detektivky akorát od Keplera, ale tahle zní docela dobře
OdpovědětVymazatDíky! :) No vidíš a zrovna ke Keplerovi jsem se já ještě nedostala, byť mám doma téměř kompletní sérii :)
VymazatMěj se krásně
Ty jo, ty pocity "na horské dráze" taky znám. Nikdy si pak nejsem jistá, jak knihu hodnotit.
OdpovědětVymazatMoc pěkná recenze. ^^
U mě to nakonec většinou rozhodne finále, případně pocit, který mám po dočtení knihy :)
VymazatDíky za pochvalu, Vlasti a měj se krásně :)
Báječné fotky, úžasná recenze (jako vždy) a navrch stejné hodnocení. I u mě vede spíše Vdova, víc mě dostala její atmosféra, bylo to pro mě více skličující, více temné... Další autorčinu knihu si ale rozhodně ujít nenechám :)
OdpovědětVymazatTak to to máme naprosto stejně, Kristý :)
Vymazat