Book's calling Book Club | JEDNIČKY A NULY

By Hanka the bookworm - 19:29:00

Ahoj všichni, dneska Vás vítám u tak trošku netradiční recenze. Původně jsem si myslela, že Jedničky a nuly (debutový titul od Tomáše Grombíře) zhodnotím úplně klasicky, jak už ale možná někteří z Vás ví, byla jsem jedním z členů Book’s Calling Book Clubu, což je setkání autora a čtenářů a právě tenhle zážitek poněkud pozměnil můj náhled na toto dílo.


Jedničky a nuly jsou mnohovrstevným románem, který sleduje životní osudy hlavního hrdiny Adriana. Ten ve svých osmi letech získal první počítač a ve dvaceti vydělal první milion. Titul je tak zároveň jakousi sondou do IT prostředí, nastiňuje vývoj nejrůznějších technologií, sociálních sítí a společností, které mnohdy díky jednoduchému nápadu vydělaly miliardy a kromě toho nás zavádí zpátky do devadesátých let, do porevoluční doby kdy i nemožné, se stalo možným…

Toliko ve zkratce k ději a nyní bych Vám ráda alespoň trochu nastínila, jak to v takovém knižním klubu vlastně probíhá (oficiální report sepsala pro Martinus.cz Bára, takže chcete-li se mrknout, můžete zde). Na úvod je asi dobré zmínit, že se celá akce konala v prostorách artové kavárny Vnitroblock a abych se přiznala, zážitek pro mě byla už jen její návštěva (pakliže jste tam nikdy nebyli, rozhodně tohle místo doporučuji). Sešlo se nás třináct a autor, který prvně knihu představil – už jen v tomto úvodu mě mnoho informací zaskočilo – tak třeba: autor psal knihu s pauzami téměř čtyři roky! Adrian mu byl jakýmsi velmi upraveným alteregem; Tomáš se nechal slyšet, že kdyby se párkrát v životě rozhodl jinak, mohl klidně skončit právě jako hrdina svého románu.


Pro mě byly nejslabším místem knihy asi postavy, dalo by se říci, že je román rozdělen na dvě pomyslné linky – „lidskou“, která se věnuje Adrianově osobnímu životu – strastem, bolestem, dětství a hlavně „láskám“ (proč uvozovky, no tak na to si budete muset přečíst knihu, pak mi ale jistě dáte zapravdu). Právě tady mi přišlo dost věcí celkem nereálných a za vlasy přitažených, ženské postavy mi v knize přišly nedostatečně propracované. To ostatně přiznává i sám autor, musím ale říct, že celkově je to bod knihy, na který jsem díky setkání s autorem změnila názor. Tomáš dovedl umně popsat své motivace a já mám nyní pocit, že má vlastně každá postava v knize svoje místo, navíc autor přiznal, že někdy se inspiroval reálnými lidmi. Druhá linka knihy je „počítačová“ – tady autor rozvádí, jak se Adrian dostal až na vrchol a jak to funguje ve velkých korporacích. Tuhle část já osobně považuji za dominantu knihy, člověk se nenásilně dozví různé milníky z IT prostředí, což pro mě byla taková hořkosladká připomínka a přiznávám, že jako laik jsem mnoho věcí ani neznala (každé devadesátkové dítě si ale asi vzpomene na „slavné“ připojení pomocí telefonu – to hodinové ohlušující čekání nelze zapomenout :D).

Kromě autora dostal samozřejmě i každý účastník možnost vyjádřit se ke knize a přišlo mi velmi zajímavé, jak si z ní každý odnesl něco jiného, jak ji každý jinak vnímal. Hodně oceňuji i to, že se Tomáš snažil získat zpětnou vazbu a kritiku snášel opravdu s přehledem (i když je pravda, že se nic ostrého nekonalo). Celkově jsem z něho i z celého večera měla skvělý pocit, akce se podle mého velmi vyvedla a pro mě to byl nezapomenutelný zážitek – skvělé prostory, fajn atmosféra a pocit sounáležitosti s lidmi, které baví to, co mě. Poznala jsem i spoustu „celebrit“ blogerského světa, což je další plus :D a jsem si jistá, že jsem do Jakubova klubu nezavítala naposledy.


Román Jedničky a nuly určitě můžu doporučit k přečtení, je to zajímavá sonda do počítačového prostředí, kniha je svým způsobem jistě poučná, ale zároveň zábavná, sám autor se vůbec nestydí, že je to jakýsi „knižní pop“ nebo zkrátka mainstream. Já stále váhám s hodnocením, nakonec jsem jej ustálila na 4/5 (ale jsou to spíše takové 3,5).

Četli jste Jedničky a nuly? Jaký je Váš názor? Nebo se snad na ně teprve chystáte? A slyšeli jste o Book’s calling Book Club? Máte-li jakékoliv další otázky, ať už co se týče autora, večera či knihy, nebojte se zeptat. Krásný večer, Vaše Hanka.

Autor: Tomáš Grombíř
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280

  • Share:

You Might Also Like

18 komentářů

  1. Napsala jsi to myslím vážně skvěle, muselo to být fajn. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a opravdu bylo, jen mě trochu mrzí, že jsem s sebou nevzala foťák, no i když jsem byla tak uhranutá přítomným okamžikem, že bych stejně asi nefotila :D
      Krásný večer

      Vymazat
  2. Mám přirozenou nedůvěru ke knihám, které potřebují dovysvětlení autora, aby pak začaly dávat větší smysl ;) Ale večer to musel být velmi zajímavý! Tak ať máš ještě hodně takových :) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, možná jsem to napsala trochu špatně. Ona ta kniha samozřejmě dává smysl, tohle se týkalo spíš postav, které se mi při čtení zdály trochu přitažené za vlasy a v průběhu povídání jsem si řekla, nojo vlastně, vždyť takoví lidé opravdu existují :)
      Díky a měj se krásně, Leni :)

      Vymazat
  3. Já miluji knížky s věnováním, i když by se do nich psát nemělo. Ale je to prostě hezké a hned osobnější :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, moc hezký sepsaný článek, na tohle povídání jsem byla moc zvědavá a těšila jsem se :) Mrzí mě, že jsem o to přišla, ale snad to vyjde příště :)

    OdpovědětVymazat
  5. To musel být krásný zážitek, knihy s věnováním jsou ty nejlepší, protože se k nim vždy váže hezká vzpomínka! :)

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak to taky vnímám, myslím, že až knihu po letech otevřu, ihned si na ten večer vzpomenu :)
      Díky za krásný komentář a měj se krásně :)

      Vymazat
  6. To zní jako moc fajn akce! :)

    Jedničky a nuly jsou knížka která na mě každou chvíli odněkud vykoukne, ke čtení jsem se ale zatím nedostala - ono je to totiž přeci jen téma, které jde trochu mimo mě a nejsem si jistá, jestli bych se chytla :) Ale možná to někdy zkusím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To opravdu byla :) A neboj, jsem naprostý IT neznalec a vůbec to nevadilo, počítačové pasáže jsou čtivé a docela i poučné, když o tom nic moc nevíš :)
      Budu se těšit, jestli se na blogu někdy objeví recenze :)
      Hezký zbytek víkendu :)

      Vymazat
  7. Hele o klubu jsem slyšela, ale nějak jsem se o to blíže raději nezajímala. Ne že bych nechtěla, ale vzhledem k mému času je to zbytečné :D Nestíhám číst ani své knihy :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, musím tedy říct, že o dost přicházíš :) Debatování o knize přímo se spisovatelem je neskutečný zážitek :) Navíc já mám tedy štěstí, že Jedničky a nuly jsem chtěla číst i tak :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  8. Do této knihy se nejspíš nepustím, ale věřím, že debata s autorem musí být skvělý zážitek :)

    OdpovědětVymazat
  9. O této knize jsem už slyšela, ale neláká mě. Počítačům dvakrát moc nerozumím, takže by mě asi ani moc nebavila. Ale určitě muselo být příjemné poznat spisovatele, který napsal knihu, kterou jsi právě přečetla :)

    http://katiehoral.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To opravdu bylo, skvělý zážitek :)
      Díky za milý komentář a měj se krásně :)

      Vymazat