Nový povídkový soubor spisovatelky Mariany Enríquez v sobě mixuje
prvky hororu i fantastična, ale hlavně ukazuje argentinskou metropoli Buenos
Aires ve své nejopravdovější, nejšpinavější podobě. V knize se setkáme s
náměty utrpení, ženskosti, politiky, bezdomovců, dětských vrahů a mnoha dalších,
přesto povídky působí kompaktně a dohromady vytváří velmi působivý celek.
Co nám oheň vzal je publikace, která zaujme už pro svou
krásnou, zajímavě řešenou obálku. Co mě ale na čtení nalákalo ještě daleko
více, je tentokráte anotace. Snad ještě nikdy jsem se nesetkala s tak
působivým textem, který na knihu opravdu navnadí, aniž by prozradil něco
podstatného. Navíc je neuvěřitelně trefná, po dočtení knihy bych Vám ji do
recenze nejraději jen zkopírovala a bylo by hotovo. ☺ Tomu kdo ji tedy vytvářel, skláním poklonu a
Vás na ni odkáži (přečíst si ji můžete třeba tady, na stránkách Hostu, který mi
knihu poskytl k recenzi).
Mariana Enríquez do svého souboru zařadila celkem dvanáct poměrně
krátkých povídek. Jako celek kniha působí hororovým dojmem, ať už jsou náměty
knih vyloženě fantaskní – strašidelný dům, duchové apod. či se jedná „pouze“ o
děsivou každodenní realitu – zavražděné děti bez hlaviček, nespokojenost
v manželství, ženy, které se samy upalují na protest apod. Po velmi dlouhé
době jsem se setkala s povídkami, které jsou kvalitativně velmi vyrovnané.
Všechny zaujmou a jsou jedním slovem skvělé.
Kromě rafinovaně vymyšlených příběhů si autorka pohrála i se svými
charaktery. Takto krátké povídky podle mého málokdy umožní k jednotlivým
postavám více přilnout a ani tato kniha není výjimkou, ale Mariana dokázala
přenést na papír opravdové emoce hlavních hrdinů a to je to, co potřebuji,
abych s charaktery byla spokojená. Nechuť, soucit, strach, zmatek, ale i
lehký humor, s tím vším se u jednotlivých hrdinů setkáte a těmito emocemi
doslova nasáknete. Nejen příběhy, ale právě i postavy proto působí velmi
kompaktně.
Dalším výrazným bodem je vykreslení prostředí. Autorka se zaměřila na
svou domovinu, na argentinskou metropoli Buenos Aires a její předměstí. Bez
ostychu popsala tamní krutou realitu. Chudobu, bídu, znečištěné řeky, zapadlé
uličky i nebezpečné slumy. Prostředí tam formuje rozhodně i jakási fanatičnost
mnoha lidí, s nejrůznějšími modlami se lze setkat téměř na každém rohu a
v některých povídkách (třeba v té úvodní – Špinavý kluk) hrají významnou roli. Paradoxně mě ale popis
Enríquezové dosti nalákal. Když jsem si googlila některá místa popisovaná
v knize, dostala jsem chuť Jižní Ameriku navštívit (no nejsem divná?) –
samozřejmě, že tato země skýtá kromě špinavosti taky nádhernou přírodu, tu už
ale autorka nezmiňuje. :D
Poslední a možná nejlepší věcí, je Marianin styl. Dle anotace
v sobě mísí Edgara Allana Poea, Shirley Jackson a nebála bych se připojit
k těmto jménům třeba i takového Kinga. Já tento lehký, a
přesto poetický styl s nádechem strachu, s nevyřčenými odpověďmi na
otázky, které musíte hledat mezi řádky, mám hrozně ráda.
Celkově jsem z povídkové sbírky Co nám oheň vzal nadšená. Přestože náměty povídek jsou velice
rozmanité, kniha působí nadmíru uceleným dojmem a to i díky hlavním hrdinům a
prostředí. Myslím, že ji s klidným svědomím mohu doporučit všem, kdo
hledají něco velmi současného, kdo se rádi trochu bojí, ale zase ne tolik, aby
pak v noci nemohli vylézt z postele. V knize najdete jak
fantastično, tak krutou realitu a obzvláště milovníci výše zmíněných
spisovatelských velikánu si přijdou na své. Hodnotím 5/5.
Za poskytnutí recenzní e-knihy a fantastický
čtenářský zážitek děkuji tímto hrozně moc skvělému nakladatelství Host.
Četli jste tuto knihu? Máte nějakou oblíbenou povídkovou sbírku? Mohli
byste mi prosím doporučit nějaké knihy odehrávající se v Jižní Americe? Co
zrovna čtete a jak se máte? Určitě mi napište do komentářů, těším se jako
vždycky. ☺
Originální název: Las cosas que perdimos en el fuego
Překlad: Lada Hazaiová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2016
Počet stran: 205
14 komentářů
Povídkových sbírek jsem moc nepřečetla, zatím. Od Marie Brožové jsem četla všechny její ilustrované povídkové knížky a taky se mi docela líbily Murakamiho povídky. O vydání tohohle jsem až dodnes nevěděla, ale je to zajímavý tip. Ostatně, tys ještě nikdy nepřišla s něčím nezajímavým. :D :)
OdpovědětVymazatDíky za tip i za pochvalu, Vlasti. Fakt mi to udělalo radost :) ♥
VymazatMěj se krásně
Moc pěkná recenze :) Podle prvního dojmu by mě kniha povídek asi nelákala, ale z tvojí recenze mám pocit, že bych ji měla zkusit :) Třeba mile překvapí :) Hezké Vánoce :)
OdpovědětVymazatDíky za pochvalu a tuhle knihu mohu opravdu doporučit. Občas mívám s povídkovými soubory taky problém a málokdy narazím na nějaký, kde by se mi všechny povídky líbily, tady tomu tak ale opravdu bylo :)
VymazatMěj se krásně a hezké Vánoce i tobě :)
Fú, tak toto vyzerá na drsnejšie čítanie, a preto od neho radšej bočím...no zhrnula si to profesionálne a skvelo, veľmi podarená recenzia ;))
OdpovědětVymazatPrajem ti krásny deň a nádherné Vianoce♥^.^♥
Ty mi vždycky uděláš takovou radost ♥ Děkuju moc za pochvalu :)
VymazatI tobě ♥
Na první pohled zaujme krásná obálka. Věřím, že i obsah je skvělý, jak píšeš :)
OdpovědětVymazatTo máš pravdu, obálka je krásná a obsah (jak píšu) taky moc doporučuji :)
VymazatMěj se krásně
Podle recenze to vypadá opravdu na skvělý soubor povídek, které bych si ráda také někdy přečetla. A jak koukám, jsou povídky ještě navíc od Hostu, což pro mě většinou znamená kvalitu.
OdpovědětVymazatBarů, určitě velké doporučení a ano, i pro mě je Host zárukou kvality :)
VymazatMěj se krásně :)
No páni, to zní báječně, opravdu bych si to díky tvé recenzi ráda přečetla. (A nejsi divná, já chci Jižní Ameriku, obzvláště Argentinu, navštívit už dlouho - i když bych se zároveň bála, samozřejmě.) Děkuji moc za knižní tip. (A konečně někdo, kdo píše pořádné recenze a ne jenom takové útržky.)
OdpovědětVymazatK tvojí otázce - povídky mám ráda, myslím, že je dost těžké je psát tak, aby byly poutavé a něco sdělovaly a zároveň aby to pořád byly povídky. Moje oblíbené jsou asi Trapné povídky od Karla Čapka.
Hodně štěstí do nového roku :)
Jé, Terez ♥ Tvůj nádherný komentář mě opravdu zahřál u srdce :)
VymazatČapka mám taky moc ráda, z povídek jsem ale zkusila jen ty z jedné a druhé kapsy, takže díky mockrát za tip :)
Měj se krásně a hodně štěstí i tobě (třeba vyjde i ta Argentina :D :))
Hani, perfektní recenze. Kniha vypadá na první pohled famózně, ale já jsem chvílemi váhala, zda do ní jít nebo ne - Tys mě ale přesvědčila, že tohle přečíst musím. Moc díky. Měj se báječně! :)
OdpovědětVymazatKristýnko, mockrát děkuju za pochvalu ♥ Budu se moc těšit na tvůj názor, jestli se pro knihu rozhodneš :)
VymazatMěj se krásně