sobota 30. června 2018

RC | Slunečnice - Sarah Winman

Patnáct slunečnic, obraz visící na stěně, první a jediný vzdor ženy, která se domnívá, že i muži mohou vytvářet krásné věci a konat dobro a nerozlučné přátelství dvou mladíků. Tak začíná román Slunečnice od bestsellerové autorky Sarah Winman, která má na kontě tituly Když byl Bůh ještě králík nebo Rok zázraků. Ve své nejnovější knize navazuje na jejich poetiku a zabývá se otázkou lásky, přátelství a všudypřítomného neklidu ukrytého v otázce - a co kdybychom se rozhodli jinak?


Slunečnice jsem zahlédla u několika mých oblíbených knižních bloggerů; nejdřív jsem ke knize byla poněkud skeptická, protože jsem člověk povrchní (v případě knih) a ráda si vybírám tituly na základě obálky. Přiznávám, že tato mě zrovna neuchvátila, po dočtení ale musím uznat, že dějově zapadá a odkazuje na jednu z nejsilnějších scén v knize. Když jsem se pak ale zaměřila na recenze, uvěřila jsem, že by se mi kniha opravdu mohla líbit. Považovala jsem proto za naprostou náhodu a čest, když mi byla nabídnuta k recenzi a neváhala jsem.

Po úvodní scéně, kdy mladá žena získává obraz slunečnic úplnou náhodou jako výhru v tombole, se přesouváme v čase o mnoho let dopředu. Na svět se díváme očima čtyřicátníka Ellise, který se nachází ve složité životní situaci, třídí si myšlenky a vzpomíná... První část je tedy jakousi mozaikou příběhů, které nemají chronologickou návaznost. Ellis nám představuje důležité osoby, které ovlivnily jeho život, vzpomíná na dětství, dospívání, na stará přátelství i na rodiče. Už odmala mu osud nenachystal nejlepší karty, matka mu umřela záhy a otec nebyl zrovna vzorem všech ctností. Ellis tak našel útěchu u majitelky místního obchodu Mabel, která si vzala pod ochranná křídla také mladíka Michaela. Tak došlo k osudovému setkání, které předurčilo život obou mužů na mnoho let. Po jisté době vstoupí do hry také Annie, jež uzavře magický trojúhelník. Michael nicméně na několik let zmizí a nikdo neví, co se s ním v té době dělo. Ellis po čase objeví jeho deníky a začíná druhá část románu, která je naprosto srdcervoucí, mnohem surovější a emočně velmi náročná.

Hlavní postavy příběhu jsem již nastínila. Byť se může zdát, že na necelých 200 stranách může autor těžko kouzlit s vykreslením charakterů, Sarah Winman dokazuje pravý opak. Všem postavám bez výjimky dovede vdechnout život a vytvořit tíživou atmosféru, kdy se o ně regulérně bojíte nebo se s nimi na druhé straně smějete. Opravdu není těžké si zamilovat nikoho, ať se ve Slunečnicích pouze mihne nebo je jeho role pro příběh nepostradatelná. Já sama nedokážu vybrat, kdo se mi zamlouval nejvíce, každopádně oceňuji, že je každý jeden aktér věrohodně a důsledně prokreslen bez potřeby sáhodlouhých souvětí.

Kromě výborného příběhu, který trochu boří stereotyp klasické výstavby děje, a znamenitě prokreslených charakterů, má Winman ještě jedno eso v rukávu. Neskutečně čtivý a zároveň sofistikovaný styl psaní. Od doslova poetických vět umně přechází k drsnému a přímému vyprávění, které zvedne ze židle snad každého. Navozuje atmosféru, buduje napínavé i dojemné situace a všechno to dělá jakoby mimochodem. Ani u jedné věty jsem neměla pocit, že je vykonstruovaná, při čtení jsem se spíše cítila jakoby mi to někdo skutečně vyprávěl. To vše přispívá k tomu, že tenhle román přečtete na posezení, což je na jednu stranu důkaz opravdu dobře napsané knihy, na druhou stranu hrozná škoda, protože Slunečnice je lepší si šetřit. S takovým románem se zase jen tak nesetkáte...

Je dost těžké tuhle knihu popsat a zároveň příliš mnoho neprozradit... Je poetická, krásná, dojemná i úsměvná, poklidná i bouřlivá. Na ani ne dvě stě stránkách se autorce podařilo báječně navodit atmosféru a provést tři úžasné osoby životem plným lásky, přátelství, ale i velkých ztrát. Pro mě osobně byly Slunečnice rozhodně překvapením. Přestože jsem četla pochvalné recenze, ani náhodou jsem nečekala, že se mě kniha tak moc dotkne. 5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku a objevení úžasné knihy tímto ještě jednou mockrát děkuji Marii z Cosmopolisu. Na knihu mrkněte tady.

Znáte Sarah Winman? Četli jste už od ní něco? Zaujaly Vás Slunečnice? Budu moc ráda, když mi napíšete 💕

Originální název: Tin Man
Překlad: Petra Diestlerová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 200

10 komentářů:

  1. Slunečnici si chci přečíst výhledově stejně jako spoustu jiných tebou a Kristýnou doporučených knížek! :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi to jasné, TBR list každého z nás je nekonečný, ale tuhle fakt nevynechej :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  2. Pěkná recenze :) Ani mě knižní obálka nezaujala, ale obsah knihy vypadá hodně zajímavě. Pozitvních recenzí všude čtu také spoustu, takže si knihu určitě píšu na seznam. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda a nenech se obálkou odradit :) Já byla taky mile překvapená :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  3. Osobne som o knihe nevedela, pokým som ju nezbadala u teba na goodreads a neprečítala si tvoju krátku recenziu (ale to som ti už spomínala). Obálka ma tiež nenadchla a keby že ju nájdem v kníhkupectve, tak idem ďalej, ani by som očkom o ňu nezavadila :D No po tvojich krátkych slovách som netrpezlivo čakala na túto recenziu a poviem ti, ja tú knihu chcém!!! Ach, to musí byť čitateľská jazda, obrovský zážitok - všetko, čo opisuješ v recenzii, vyhľadávam - skvelo napísaná kniha, úchvatne vykreslené postavy a k tomu silný príbeh. Áno, Slunečnice je na prvom mieste v zozname kníh, ktoré musím mať! Takže obrovská vďaka za tip ^_^
    Naozaj nádherná recenzia Hanka - podľa mňa si jedna z naj knižných recenzentiek, tvoje recenzie obdivujem a je ich skrátka radosť čítať, maj sa krásne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mony, ty jsi prostě zlatíčko <3 svými komentáři mi vždycky vykouzlíš úsměv na rtech a jsi pro mě neskutečnou motivací pokračovat v tom co dělám. Blogování mě neskutečně baví, ale když pak najdu třeba i jediného člověka, kterého nějakým způsobem inspiruji nebo pro něj objevím knihu, která se mu zalíbí, je to pocit k nezaplacení :) nápodobně to mám s tvým blogem, nejen že mě inspiruješ knižně, ale hlavně jako člověk. Moc ráda bych tě někdy poznala osobně, protože jsi prostě ta nejčistší, nejmileješí a nejšikovnější bytůstka pod sluncem :)
      Měj se nádherně

      Vymazat
  4. Chci si tu knížku určitě přečíst, mohlo by mě to i bavit. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Slunečnice mi byla také nabídnuta a hodně dlouho jsem váhala, protože obálka není moc vydařená a anotace mě až tak neuchvátila. Navíc jsem autorku dodneška neznala, takže její knihy byly pro mě záhadou. Ale právě díky kladným recenzím jsem na to kývla a jsem za to opravdu ráda. Skrývá úžasný příběh, plný lásky a něhy a ke konci jsem knihu hltala a bylo mi líto, že to má tak málo stránek. A nakonec se možná podívám i po předešlých autorčiných knížkách :) A recenze je jako vždy skvělá a fotka úžasná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, Ivet, měla jsem to absolutně stejně :) A moc děkuju za pochvalu :)

      Vymazat