neděle 24. června 2018

PRÁVĚ ČTU | Černooká

Krásné nedělní odpoledne. Včera jsem se pustila do novinky Černooká od teprve dvaadvacetileté Anny Musilové a musím říct, že jsem ji v jedenáct večer zavírala jen silou vůle a hlavně díky vědomí, že bych se fakt měla vyspat, když mě dneska čeká učení se na zkoušku. Abych se přiznala, knihu jsem kupovala hlavně proto, abych Aničku podpořila, protože si myslím, že si to čeští (a zejména mladí a neznámí) autoři opravdu zaslouží. Lákala mě temná thrillerová linka, na druhou stranu jsem měla docela respekt z tématu první lásky, protože young adult románům jsem už přeci jen odrostla. Po přečtení tří čtvrtin knihy musím říct, že je napsaná naprosto úžasně. Velmi vyspěle a čtivě. Ztráta milované osoby je popsaná neuvěřitelně citlivě a autenticky, moc mě baví i jisté filozofické pasáže a nechybí ani napětí v částech popisujících setkání hlavní hrdinky s Černookou. Jak jsem předpokládala, z YA linky točící se kolem prvního zamilování se jsem trochu rozpačitá, to je ale skutečně dáno jen tím, že už mi je přeci jen pětadvacet a tohle mám dávno za sebou, tak všecko už nevidím tak růžově. Pro náctileté je ale i tento motiv zakomponován moc dobře a trochu uklidňuje tu tísnivou atmosféru ztráty a depresí. Myslím, že knihu dneska určitě dočtu a mám v plánu publikovat svůj ucelený názor na Instagram a pravděpodobně i na YouTube.


Osmnáctiletá Viktorie je dívka žijící ve svém vlastním světě. Miluje knihy a radši, než aby šla v pátek večer na párty, se zachumlá do deky s nějakým klasickým románem. Její jedinou přítelkyní je Nina, která je však Viktoriiným pravým opakem. Neustále ji nutí vyrážet do společnosti, setkávat se s kluky, které jí “nenápadně” dohazuje a tak celkově “žít”. Pro Viky je to však nesmírně obtížné nejen kvůli její introvertní povaze, ale hlavně kvůli ztrátě milované osoby v dětství, s níž se stále ještě nevyrovnala. Aby té úzkosti nebylo málo, začne ji ve snech a postupně i přes den navštěvovat záhadná Černooká, která výrazně ovlivní hrdinčino chování. Co je zač a co po ní chce?

Jaký je Váš názor na Černookou? Líbila se Vám? Chystáte se ji číst? A podporujete taky české autory?

6 komentářů:

  1. Kniha vypadá víc než zajímavě, a to že je od české autorky jí jedině dodává na zajímavosti. Na tvů názor se budu těšit. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Túto knihu som už zaznamenala a popravde ma naozaj zaujala. Osobne by som sa rada do nej začítala, uvidíme, ale znie to zaujímavo, aj keď ani ja už YA veľmi nevyhľadávam.
    Ja by som rada podporovala aj našich autorov, no úprimne ti poviem, že zakaždým, keď sa rozhodnem siahnuť po knihe slovenského autora, pretože si myslím, že to bude úžasné, ostávam neskutočne sklamaná -_- Napríklad teraz prednedávnom som čítala dve novinky na knižnom trhu práve od našich autorov a boli...no, o ničom :/ Ja fakt neviem, či má smolu na ich diela, alebo v čom je problém, no mňa tí naši autori nebavia. Každopádne, možno ma budú tí vaši :D
    Aj ja sa už veľmi teším na tvoj názor :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě mrzí, Mony, já teda musím říct, že v českých vodách je rozhodně z čeho vybírat, nejvíc mě baví takové ty "naše" obyčejné příběhy ze života ala Soukupová, Dvořáková, Mornštajnová. To jsou autorky, ve kterých jsem se skutečně našla. Z chlapů mám moc ráda Urbana a šanci jsem dala třeba i Hájíčkovi, ale ten ji napoprvé až tak neproměnil :D ale rozhodně ho chci ještě zkusit. Mně se teď rozšířily obzory v tomto směru zejména díky Book Clubu, který pořádá Book's calling, to je neskutečně skvělý projekt :) Dokonce to mám letos tak, že přečtené knihy mám téměř půl na půl od zahraničních a českých autorů :)
      Takže našince rozhodně doporučuji :)

      Vymazat
  3. Mám chuť zrovna tuhletu českou autorku podpořit! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to měla úplně stejně, Anička je neskutečně sympatická a jsem moc ráda, že se její knize dostalo takové podpory. Autogramiáda byla skvělá :)
      Měj se krásně

      Vymazat