úterý 14. listopadu 2017

RC | Dítě - Fiona Barton

Staveniště, mrtvolka dítěte, tři ženy a třicet let stará záhada. Když reportérka Kate Watersová objeví v konkurenčním plátku zmínku o kostřičce novorozeněte, rozezní se jí v hlavě varovný alarm. Tohle by mohl být nový sólokapr, který by zachránil nejen její kariéru, ale i noviny, pro které píše. S narůstajícím zájmem o internetové zpravodajství se totiž zaměstnanecká čistka může dotknout úplně kohokoliv…


Autorce Fioně Bartonové vyšla loni u nakladatelství Domino prvotina Vdova. Ti, kdo sledují můj blog déle, vědí, že mě tento psychothriller více než nadchl (ostatně velmi pochvalnou recenzi si můžete přečíst tady), a proto, když jsem se dozvěděla, že se letos chystá její další kniha, neváhala jsem ani vteřinku a Danu poprosila o recenzní výtisk. O tom, jak moc jsem se na titul třásla, svědčí myslím i fakt, že jsem jej upřednostnila před tolika jinými, které mi čekají na poličce v čele třeba s takovým Manželským paktem nebo Hračkářem.

Nalezení ostatků miminka zamíchá osudem nejedné postavy. Novinářka Kate větří možný návrat na profesní výsluní a tři ženy – Angela, Emma a Jude – se s touto informací vyrovnávají každá po svém. Jisté je jen jedno, ani jedné z nich není neznámé tělo lhostejné a je jen na Kate, aby vypátrala, co bylo děťátko zač. Tento úkol se ale nakonec ukáže býti značně nesnadný a reportérka se zamotává do složitého víru událostí, které výrazně překračují rámec její profese.

Ti z Vás, kteří četli autorčinu předchozí knihu, myslím s povděkem kvitují, že je v tomto románu věnován daleko větší prostor samotné Kate Watersové. Ta hrála v případě Vdovy poněkud druhé housle a značně zaostávala za vyšetřujícím policistou Bobem Sparkesem. Tady je tomu přesně naopak. Sparkes se v knize mihne pouze několikrát a na scénu nám vstupuje detektiv nový, ani on ale není pro příběh jako takový příliš nosný. Pozornost je skutečně věnována zejména reportérce, jejíž psychologická výstavba je vůbec nejsilnějším bodem Dítěte. Podobně kvalitně a citlivě jsou zpracovány i postavy dalších žen (Emmy, Jude a Angely). Jelikož Bartonová sama vykonávala povolání investigativní novinářky, je neuvěřitelný cit pro pozorování a popis lidí velmi patrný a Vy, kdo se potřebujete během čtení s postavami opravdu sžít, si přijdete na své.

Příběh je tentokráte vyprávěn trochu jiným způsobem než v případě Vdovy. Autorka upustila od psaní ve více časových rovinách a do minulosti se vrací pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné a to skrze flashbacky právě promlouvající postavy. Největší vyprávěcí prostor dostává Kate a vedle ní také Emma, ale některé kapitoly jsou věnovány i Angele a Jude. Určitě nehrozí nejmenší riziko, že byste se v postavách ztratili, a tak jako v případě Vdovy vítám, že se nejedná o žádné zběsilé čtení, ale spíše o pozvolně se odkrývající sled událostí, který vede k jasnému závěru. Vedle postav, jež jsem vychválila v předchozím odstavci, musím také uznat, že Bartonová umí velmi působivě vystavět své příběhy. Je velice precizní a opravdu mám pocit, že promýšlí věci do nejmenších detailů. Svěží vítr přináší i občasný humor v podobě eléva Joea, který je pod taktovkou Kate někdy prostě k popukání.


Závěrem musím říct, že můj výsledný dojem z knihy je vesměs velmi pozitivní. Příběh Dítěte je vybudovaný kvalitně, s rozmyslem, a je opravdu dobře řemeslně zvládnutý, přesto jsem na jisté mezery narazila a nejsem si tak úplně jistá, jestli by některé věci v reálném životě opravdu byly možné. Co je trochu nasnadě vytknout, je jistá předvídatelnost příběhu. Ne snad od úplného počátku, ale čím blíž jste konci, tím víc je asi jasné, jak to bylo. Otázka ale zní: Je to vážně až tak na škodu? Posledním mým „problémem“ bylo, že jsem se při čtení cítila jak na horské dráze. V jednu chvíli jsem byla tak nadšená, že jsem otáčela stránku za stránkou, abych knihu vzápětí odložila a to třeba i na dva dny. Tyto důvody mě nakonec vedou k hodnocení 4/5 a pomyslným vítězem duelu Vdova/Dítě je pro mě Vdova, protože je mnohem více šokující. To ale rozhodně neznamená, že bych tuto knihu nedoporučila, právě naopak!

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Domino, jmenovitě pak Daně, na jejíž skvělou recenzi můžete mrknout tady a na knihu samotnou pak zde!

Četli jste už tuto novinku? Jak na Vás zapůsobila? Máte i Vy favorita v duelu Vdova/Dítě? A co skvělého jste za poslední dobu četli? Budu ráda, když mi dáte vědět.

Originální název: The Child
Překlad: Michael Havlen
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2017
Počet stran: 416

14 komentářů:

  1. O této autorce jsem neslyšela, ale na tvůj popud si o ní jdu víc najít a asi ji dám šanci. Psychothrillery, to já můžu! :) Super recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuju, doufám, že tě zaujme :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  2. Já jsem ještě nečetla ani Vdovu (a přiznám se, že mi kniha vypadla z hlavy) a už je další. Díky tvé recenzi jsem pěkně zvědavá, jaká ve skutečnosti bude. Ale na autorku jsem četla jen samou chválu.
    Moc pěkná recenze a opět musím pochválit fotky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivetko, mockrát děkuju a Vdovu určitě nevynechej :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, Hani :) A ty fotky máš naprosto úžasné!
    Co se týče favorita Vdova/Dítě, tak nevím. Mám to tak nějak na podobné úrovni, a jsem dost zvedavá, s čím přijde Fiona Barton dál. Musím ale říct, že si dost užívám ty jednoslovné názvy knížek, protože to má vždycky ještě trošku otevřená dvířka pro další interpretace a člověk si to jedno slovo převaluje v hlavě celou dobu čtení a dává mu obrysy a přisuzuje nové a nové významy v rámci příběhu. Baví mě to. Těším se na Tvoje další recenze, měj se moc krásně a díky :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s těmi názvy máš tedy pravdu, Danuš, jsou výborné a zejména v případě Dítěte se dají interpretovat opravdu různě :)
      Mockrát děkuju za pochvalu a měj se krásně:)

      Vymazat
  4. Moc pěkná recenze, Hani :) Mně se líbilo asi víc Dítě, ovšem nevím, zda to není tím, že u Vdovy jsem měla obrovská očekávání a byla malinko zklamaná. Jinak bych je možná viděla i obě nastejno :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuji se, že jsi z Vdovy byla maličko zklamaná, tak jsem moc ráda, že si u tebe Bartonová napravila reputaci :)
      Měj se krásně a děkuju za pochvalu :)

      Vymazat
  5. Super recenze a krásné fotky! :) Já čtu detektivky akorát od Keplera, ale tahle zní docela dobře

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) No vidíš a zrovna ke Keplerovi jsem se já ještě nedostala, byť mám doma téměř kompletní sérii :)
      Měj se krásně

      Vymazat
  6. Ty jo, ty pocity "na horské dráze" taky znám. Nikdy si pak nejsem jistá, jak knihu hodnotit.

    Moc pěkná recenze. ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mě to nakonec většinou rozhodne finále, případně pocit, který mám po dočtení knihy :)
      Díky za pochvalu, Vlasti a měj se krásně :)

      Vymazat
  7. Báječné fotky, úžasná recenze (jako vždy) a navrch stejné hodnocení. I u mě vede spíše Vdova, víc mě dostala její atmosféra, bylo to pro mě více skličující, více temné... Další autorčinu knihu si ale rozhodně ujít nenechám :)

    OdpovědětVymazat