pondělí 20. března 2017

Přečteno za únor 2017

Krásný večer moji milí, tak jsem zase zpátky, tentokráte snad na delší dobu než posledně :D Počítač je ale bohužel nenávratně ztracen, takže pravidelnosti se dočkáte asi až za nějaký ten čas. Tímto se tedy omlouvám nejen za svou neaktivitu, ale především za to, že nemám čas kontrolovat Vaše skvělé blogy, a tak mé komentování kleslo na bod mrazu. Chybíte mi ale… Dneska pro Vás mám další z pravidelných měsíčních článků – přečteno, tentokráte za únor. Nebylo to tak slavné jako v lednu, i tak Vám ale představím čtyři kousky a k tomu dvě audioknihy.


Měsíc jsem započala s českým autorem Tomášem Grombířem a jeho debutovým titulem Jedničky a nuly. Kniha je v podstatě rozdělena na dvě dějové linie – ta první se věnuje životu jednoho mladíka, který uměl být ve správný čas na správném místě a druhá linie popisuje vývoj moderních IT technologií, od zavedení internetu, přes vývoj počítačů až po sociální sítě. Pokud snad někdo z Vás váhá, zda by ho tato druhá část nenudila, určitě ne. Zcela nepravděpodobně jsem si ji já (počítačový antitalent) oblíbila mnohem více než příběh Adriana, který jsme v mnoha obměnách mohli vidět i jinde. Podrobnější „recenzi“ na Jedničky a nuly, kde popisuji i své setkání s autorem, můžete najít zde. Knize jsem nakonec dala 4/5 (ale jsou to spíše takové 3,5).

Dále jsem doposlouchala poměrně náročnou audioknihu Přiznání Alana Turinga namluvenou Miroslavem Táborským. Autorem knihy je David Lagercrantz známý zejména jako pokračovatel slavného Milénia Stiega Larssona. Audiokniha je jakousi fiktivní detektivkou, která se odehrává na pozadí skutečných událostí. Alan Turing byl legendární matematik a zakladatel moderní informatiky a pro mě bylo velmi zajímavé, dozvědět se více o jeho životě. Jak už jsem psala v recenzi (tady), knihu doporučuji zejména náročnějšímu čtenáři, který má pokud možno vztah k logice, matematice, má rád klasické staroanglické detektivky anebo pak těm z vás, kdo o Alanovi nic nevědí a rádi by život této osobnosti prozkoumali více. 4/5

Mým novoročním předsevzetím bylo přečíst více Čechů, a tak jsem se rozhodla projít si českou scénu pěkně z gruntu. K tomu mi výborně posloužila povídková sbírka Praha NOIR, kterou uspořádal Pavel Mandys. Kniha obsahuje 14 povídek od předních českých autorů a všechny se (jak už název napovídá) věnují více či méně žánru noir. S potěšením musím konstatovat, že mě zhruba polovina autorů svým stylem zaujala a určitě chci více prozkoumat jejich tvorbu. Jmenovitě jsou to Tučková, Soukupová, Procházka, Šabach a Sýkora. Nejsem si úplně jistá, zda budu na knihu sepisovat recenzi, v dohledné době určitě ne, ale doporučuji ji těm z Vás, kdo chtějí ve zkratce prozkoumat současnou českou prózu; naopak ti, kteří chtějí opravdu noir, ať raději hledají jinde.4/5

Následoval recenzní výtisk Stalkeři od Paula Finche, na který jsem nedávno sepisovala recenzi, můžete se podívat tady. Jak už víte, kniha mě nadchla. Rychlost, spád, akčnost, to jsou slova, která Stalkery vystihují. Při čtení jsem měla pocit, jako bych se dívala na americký film, takže pokud Vás tohle láká, titul je přesně to pravé pro Vás. Zanedlouho navíc vychází pokračování, tak alespoň na návrat sympatického vyšetřovatele Hecka nebudete muset čekat dlouho. 5/5

Poslední fyzickou dokončenou knihou byl Vlčí ostrov od Lajly Rolstadové. Do čtení tohoto titulu jsem se pustila společně s Barčou (LetterBworld), a přestože na každou z nás zapůsobil jinak, zážitek to byl skvělý a doufám, že se brzy zase na něčem podobném dohodneme. Musím přiznat, že jsem to z nás dvou byla právě já, komu Vlčí ostrov hodně dal. Autorčina autobiografická zpověď mě zasáhla a to zejména proto, že se s jejími myšlenkami a názory dokáži lehko ztotožnit. Dokonce si myslím, že nebýt tolika závazků tady v Čechách, chtěla bych si podobný způsob života vyzkoušet na vlastní kůži. Recenzi určitě přichystám, protože kniha opravdu obsahuje spoustu skvělých myšlenek, o které Vás nechci připravit. 5/5 a velké doporučení těm z Vás, kdo jsou takoví svobodomyslní a dovedou si představit žít nějakou dobu v divočině, stranou od ostatních.

A nakonec tu máme zase audioknihu, momentálně poslouchám komplet Letopisy Narnie a v únoru jsem stihla první díl – Čarodějova učně. Už kdysi jsem ho četla v klasické podobě a můj názor nebyl zrovna nejlepší a ani teď se nezměnil. Omlouvám se všem fanouškům, ale Letopisy jsou prostě přepsanou Biblí pro děti. Ten náboženský podtext je tam doslova hmatatelný a proto mi příběh nepřipadá v žádném směru originální. 2/5, ale zase na druhou stranu, neodrazuje mě to doposlechnout si i díly ostatní. Pro zajímavost – i Letopisy Narnie namluvil Miroslav Táborský a nedávno jsem doposlechla další audioknihu, kterou Vám představím příští měsíc, a hádejte, kdo je narátorem. To už nebude náhoda… :D


Na březen jsem rozečetla dva tituly – Opatství Northanger, které se četlo v rámci projektu My čteme a já jsem ho ostuda ještě pořád nebyla schopná dokončit a La Lobu, což je recenzní výtisk od Megaknih, na který brzy očekávejte recenzi.

Toť můj únorový výsledek, je mi jasné, že Vy všichni ostatní jste už svá shrnutí publikovali, proto mi jen dejte vědět, co zrovna čtete a zda se v mém výčtu objevila nějaká kniha, která Vás zaujala. Rovněž by mě zajímal Váš názor na Letopisy Narnie, které jistě znáte. 

16 komentářů:

  1. Krásné knihy :) Kamarádka četla Stalkeři a moc se jí kniha líbila, teď mě do ní nutí :D Je malá a nebezpečná, takže asi budu muset přestat odolávat :D Měj se krásně ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) A určitě neodolávej,. je to jízda, která stojí za to :)
      Taky se měj moc krásně :)

      Vymazat
  2. Řekla bych, Hani, že Tvůj únorový výběr byl parádní. Nemůžu se dočkat Znesvětitele, jsem opravdu moc zvědavá, co nám autor v novém díle přinese.
    Jinak mě z Tvého výběru láká hlavně ten Vlčí ostrov, do toho bych se ráda brzy pustila.
    A co se Narnie týká, tak Ty víš, že já tam ten náboženský podtext prostě nějak nevidím - necítím - možná nehledám?, zkrátka nijak mě tam neruší, prostě to vnímám jako pohádkové příběhy... A líbí se mi to moc. Mám za sebou tři díly a Kůň a jeho chlapec byl zatím asi nejlepší, nejakčnější. Teď se ještě musím protlouct dalšími dvěma, které byly zfilmované - ty mě prostě baví míň - a pak se těším na závěr.
    Měj se krásně, držím palce, ať se všechny trable brzy vyřeší a doufám, že nás už nečeká žádná dlouhá pauza. Chybí nám Tvé články i Tvé komentáře ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Přesně, taky jsem zvědavá, jestli to bude něco podobného nebo zda třeba zvolní a bude to více tajuplné a taky jestli se ještě bude věnovat tomuto případu, nitek si tam nechal dost :)
      S Vlčím nostrovem neváhej, je to rozhodně kniha, která nesedne každému, ale pokud budeš patřit mezi ty, kterým ano, hodně ti dá :)
      Musím se přiznat, že i můj nej díl je Kůň a jeho chlapec, právě tyhle tři, které jsi zatím četla mám taky za sebou už předtím ve fyzické podobě a všechny ostatmní pro mě budou zcela nové, protože jsem ani neviděla ty filmy (jen Skříň, o které jsme se už bavily).
      Mockrát děkuji za podporu a věřím, že si už nějak dokážu sladit časový harmonogram, je to teď ale nějak moc, navíc prostě ta škola. Bože, ať už to mám za sebou :D
      Měj se krásně, Kristýnko ♥

      Vymazat
  3. Inu, Letopisy Narnie jsem přečetla jen Čarodějova učně a Lva, čarodějnici a skříň, další díly jsem brzy po rozečtení odložila. Někdy bych se k tomu ráda vrátila, ale přiznám se, že se do toho taky nehrnu. Jsou lepší série, byť tahle je pěkná.
    Jinak mě ale těší, žes četla samé pěkné knížky. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprostý souhlas. Já jsem si to právě raději pořídila v audio, protože fyzické čtení by na mě bylo už asi až moc dětské nebo jak to říct, nevím. Takhle si vychutnávám, že mi to přednáší někdo jiný a mohu u toho dělat bohulibější činnosti (třeba pracovat) :D Taky jsem si teď hodně navykla poslouchat při ježdění na koni, takže když mě někdo potká, jak si cválám na louce a poslouchám u toho Letopisy, asi si musí myslet, jestli nejsem padlá na hlavu :D
      Měj se krásně, Vlasti :)

      Vymazat
  4. Kniha Praha Noir by mě i zaujala. Jak píšeš, člověk aspoň trošku pozná styl autorů a potom ví, do jakých vod sáhnout :) Lákal mě Vlčí ostrov, ale nevím nevím. Zatím jsi jediná, u koho vidím nadšení. Ostatní názory, které se ke mně dostaly jsou spíš rozpačité. Tak ještě uvidím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě Prahu noir doporučuji, Šári. Skvělý exkurz do české tvorby. S tím Vlčím ostrovem je to rozhodně rozpačité, musíš vědět, zda by tě něco takového mohlo zaujmout. Pokud si nedokážeš představit život v osamění a divočině, určitě to dílo není pro tebe - autorka dost popisuje všednosti, jako třeba co jedla, co dělala, taky se zabývá komplikovaným vztahem s muži (okrajově) a nechybí ani troška duchovna. Brzy snad sepíši recenzi, tak třeba ti napoví víc, tahle kniha je podle mého hodně specifická a určitě nesedne každému. Já se však s autorkou dost ztotožňuji, proto jsem se do Vlčího ostrova zamilovala :)
      Měj se moc hezky :)

      Vymazat
  5. Nejvíce mě lákají asi Stalkeři. Chvíli jsem uvažovala nad Vlčím ostovem, ale pořád váhám. A co se týče Narnie... Mě se líbila, některé díly byly slabší, jiné lepší. Ale tak to bývá. A nic náboženského jsem tam neviděla (asi jsem slepá nebo to nepochopila :D). Každopádně se budu těšit na tvé názory :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stalkery doporučuji, Ivet a s tím Vlčím ostrovem - možná si přečti předchozí komentář, tam se rozepisuji o tom, komu by se líbil :)
      Docela mě překvapuje, že v té Narnii to náboženství tak necítíte - vždyť přece Aslan je jasný Bůh - stvořitel, který ale do dění až tak nezasahuje, pouze deus ex machina v nejdůležitější chvíli. Celé stvoření Narnie je zkrátka variací na stvoření světa - sedm dní, výběr mluvících zvířat po dvojicích je zas noemova archa. Už jen zmínky o "dcerách Eviných" a "synech Adamových" - pak to s tím jablkem v prvním dílu a zázračné vyléčení Digoryho maminky. No, obzvláště ten první díl mi zkrátka přišel děsný - v tomto směru. Jako pohádkový příběh dobré, ale ten podtext mě tam prostě hrozně ruší...
      Měj se moc hezky :)

      Vymazat
    2. Já ho četla, ale v jistém smyslu netuším, do jaké skupiny patřím :D
      Když to píšeš, tak to tam teď také vidím. Ale já to celé viděla jako milou, hezkou pohádku a nic hlubšího jsem v tom nehledala. Možná že jsem to tam ani nechtěla hledat a díky tomu si ty příběhy více užila.

      Vymazat
    3. :D Tak to je pěkné, tak to zkus a uvidíš :D :)
      No, možná jsem zase divná já, že to v tom tak vnímám. Možná, že kdybych se od toho dokázala oprostit, užila bych si čtení mnohem víc, mně to ale bohužel moc nejde, hrozně mě to vytáčí, protože se mi zdá, že autor tak jako "nenásilně" manipuluje s dětmi (především s tehdejšími - dneska už se na to náboženství přeci jen tak nehraje) :)
      Měj se pěkně :)

      Vymazat
  6. Ani jednu výše zmíněnou knihu jsem nečetla.
    Sérii Letopisů Narnie jsem četla už jako menší. Je to možná tak 6 let zpátky, to mi bylo 14 let a celá série se mi nesmírně líbila. Nedávno ji četl můj přítel a také se mu líbí. Samozřejmě si na to každý udělá svůj názor, ale já na tuto sérii nedám dopustit :)
    Jinak právě čtu třetí díl série Píseň ledu a ohně "Bouři mečů". Je to pěkná baculka a dává mi celkem zabrat. Jelikož se mi s ní nikam nechce tahat, ve školní knihovně jsem si půjčila knihu "Selekce", která mi přijde na můj vkus trošku dětská. Jsem asi tak ve třetině, uvidím, až ji dočtu.
    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, všeobecná obliba Narnie je známá, to jen já vybočuji z davu :)
      Série Písně ledu a ohně je zase moje oblíbená, četla jsem ji dost dlouho, nyní mám za sebou ale všechny díly a přestože je to náročné, mám ji moc ráda :) Selekce mě neláká, mám taky pocit, že už jsem na to trochu stará a myslím, že kniha nenabízí nic tak převratného, abych ji musela mít, kastovní společnost už tu byla mockrát :) Doufám ale, že tobě se nakonec zalíbí a hlavně přeji, ať si užiješ Bouři :)
      Díky za milý komentář a měj se moc hezky :)

      Vymazat
  7. Krásný výsledek 😊
    Problémy s technikou už mám nějaký měsíc a pořád nemám takovou tu svoji základnu=počítač, na který bych se mohla na 100℅ spolehnout, ale provizorně to jakztakz zvladam 😐
    Z knih mám rozhodne v plánu Letopisy Narnie a dost uvažuji i nad Stalkery ☺
    Měj se krásně! 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Lucí, tak to jsme na tom bohužel stejně. Nový počítač budu mít myslím až tak za 14 dní, takže do té doby těžké provizorium.
      Stalkeři by se ti určitě líbili :)
      Taky se měj moc krásně ♥

      Vymazat