Nevinný mladíček
Dorian Gray se nechá vyportrétovat svým přítelem Basilem Hallwardem, pro
kterého je ztělesněnou studnicí inspirace. Když se poprvé podívá na Basilovo
dílo, pronese toužebné přání, aby navždy zůstal mlád, a aby místo něho stárl
obraz. Pod vlivem podmanivého lorda Henryho Wottona Dorian pomalu začne ztrácet
na své nevinnosti a páchá jeden hřích za druhým. Jeho tvář však zůstává nadále
pohledná, kdežto s obrazem se cosi děje. Mění se…
Obraz
Doriana Graye, klasika všech klasik a pro mě jedna
z nejmilovanějších knih vůbec. K jejímu čtení jsem se dostala už
potřetí a to díky Kristýnce (The Book talk blog) a projektu #mycteme, který
běží už přes dva měsíce. Právě toto Wildeovo dílo bylo vybráno ke společnému
říjnovému čtení, já se bohužel trochu se zpožděním dostávám k sepsání
recenze až teď.