Ahoj Všichni! Dnes jsem tu pro Vás s opravdovou lahůdkou. Vychutnejte si rozhovor s autorem knihy Temné znamení Františkem Šmehlíkem, dozvíte se něco ze zákulisí a hlavně to, kde můžete knihu sehnat...
Pokud jste náhodou ještě nečetli mou recenzi na toto dílo, najdete ji - zde
1. Nejprve bych Vám
chtěla mockrát poděkovat, že jste byl ochoten zúčastnit se tohoto „rozhovoru“.
Mohl byste se prosím čtenářům krátce představit?
Jmenuji se František
Šmehlík, je mi 20 let. Studuji první ročník oboru Tělesná výchova a sport a Česká
filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě psaní se věnuji dvanáct let
vrcholově judu, které jsem dlouho dělal na reprezentační úrovni. Momentálně
kromě závodní činnosti působím i jako trenér v Judo Klubu Olomouc.
2. Vaše nová kniha
Temné znamení je souborem hororových povídek z moravského prostředí. Jak
dlouho jste na ní pracoval, a co bylo Vaší hlavní inspirací při psaní
jednotlivých povídek?
Pracoval jsem na ni
přes dva roky, nejstarší povídky jsem napsal již v osmnácti. Některé povídky z
toho období jsem do souboru nakonec nezařadil. Inspirace pro příběhy je
většinou jenom moje bujná fantazie, ale silná inspirace z osobního života je
při výběru míst, kde se jednotlivé povídky odehrávají. Ať už je to Šumperk, Olomouc
nebo moje rodná Ostrava. Ke všem těmto městům mám silný citový vztah a dost mi
to při psaní pomáhá. Povídky díky tomu působí autentičtěji.
3. Prozradíte, jakou
povídku považujete Vy sám za nejlepší, nebo kterou máte osobně nejraději? J
S odstupem času asi
nejlépe hodnotím právě povídku Temné znamení, kterou jsem napsal teprve loni
v létě. K lesům poblíž Šumperka mám hodně hluboký vztah, prakticky jsem
tam prožil dětství. Navíc jedna z hlavních postav je judistka, takže další
citová záležitost. Povídka má spád a zároveň jsem se snažil, aby měla i
myšlenku. Je má nejoblíbenější společně s povídkou Andyho pán, kterou mám rád
hlavně z důvodu identifikace s hlavní postavou a jejím vztahu s retrívrem
Andym.
4. V povídce Temné
znamení (po níž je pojmenován celý soubor) je jednou z hlavních postav
spisovatel Štěpán Jiskra. Je to sice velice zvláštní, svérázná a dost bláznivá
postava, ale myslíte, že s ním máte třeba něco společného?
To zase ne (smích).
Mezi Štěpánem Jiskrou a mnou je snad minimální podobnost. Charakter šíleného
spisovatele mě napadl jednou při cestě vlakem a nedokázal jsem se od něj
odpoutat. Co mě ale spíš děsí je minimální příprava před psaním. Třeba u Temného
znamení jsem kromě Jiskrovy osobnosti a prostředí Šumperku neznal na začátku
nic. Když jsem pracoval na závěrečné části, pořád jsem vlastně nevěděl, jak to
dopadne a kdo z postav nakonec umře (smích). Jsem typ dost spontánního
spisovatele. Někde jsem četl, že dobrý autor příběh netvoří, ale nechá se jím
vést. Já se tím možná řídím až moc (smích).
5. Mě jste oslovil Vy
sám, díky čemuž jsem měla možnost si knihu zakoupit, a poté ji i přečíst. Jaké
možnosti mají ostatní zájemci o Vaše dílo? Dá se kniha např. koupit online nebo
bude k dostání i v běžných knihkupectvích?
Za prvé bych Vám chtěl poděkovat,
že jste měla odvahu si nepříliš ověřené dílo koupit. Je pravda, že s
přibývajícími ohlasy lidé vidí v mé knize stále menšího zajíce v pytli a osmělí
se si moje dílo zakoupit. Zájem o knihu roste a nejenom mezi mými známými, což
mě velice těší. Kniha se dá nadále koupit jen u mne, takže každý výtisk
prodávám s věnováním a podpisem.
Pozn.:
Pokud máte tedy o knihu zájem, neváhejte pana Šmehlíka kontaktovat na email: francois95@seznam.cz – každou svou knihu zasílá osobně
i s věnováním. Případně, pokud jste zaregistrovaní na databázi knih, tam
autora najdete – zde.
6. Jak moc je vůbec
složité pro debutujícího (zatím) neznámého autora vydat vlastní knihu?
Složité to není, jen
jsem musel sehnat dostatečný kapitál. Knihu jsem vydal vlastním nákladem, aniž
bych ji nabízel ve finální podobě nakladatelům. Je to pro mne pro začátek
ekonomicky výhodnější a propagace i distribuce mě zatím dost baví. Snažím se
tímto způsobem vybudovat mně i knize co nejlepší jméno, aby se mohlo Temné
znamení jednou dočkat i důstojného „oficiálního“ vydání.
7. Další otázka se
samozřejmě více než nabízí – pracujete v současnosti na něčem novém, na co
by se fanoušci Vaší tvorby mohli v budoucnu těšit?
V současné době na
ničem nepracuji, snažím se hlavně hodně číst, což je pro spisovatele ten
správný trénink. Mám v hlavě pár nápadů, ale potřebuji je nechat uležet. Určitě
bych ale do budoucna chtěl zabrouzdat i do jiných žánrů než hororu.
8. A závěrem se jen zeptám, proč je zrovna Vaše
dílo to pravé, co by měli lidé číst? J
Česká tradice hororu v
literatuře prakticky neexistuje. Asi jediný velký klasik je v tomto směru Karel
Jaromír Erben a jeho Kytice. Je to dáno historicky, kdy lidé na našem území
prožívali mnoho hrůzy vinnou různých režimů, takže tenhle žánr neměl příliš
šanci zde zakořenit. Je pochopitelné, že navazuji spíš na zahraniční hororovou
školu, hlavně anglicky píšících autorů. Přestože jsem velkým milovníkem české
literatury hlavně minulého století. Myslím, že kniha by mohla zaujmout právě
tím, že česká scéna mnoho takových knih neprodukuje nebo se o nich aspoň
nemluví. Povídky v souboru jsou různorodé a zdaleka ne vždy se jedná o horor.
Zatím jsou ohlasy veskrze pozitivní i od lidí, co mě a Temné znamení dost
podceňovali, jsem rád, že jsem jim ukázal opak.
Děkuji za rozhovor!
8 komentářů
Mám pocit, že české autory - a zvlášť ty začínající - hrozně zanedbávám :) Naposledy jsem snad četla povídky z kurzů Reného Nekudy, jinak se stydím. Každopádně rozhovor s autorem super, kdybych četla horory (což je jeden z mála žánrů, kterým se důsledně vyhýbám), tak tomu dám šanci :)
OdpovědětVymazatVyhýbat se hororům je hřích!:D ne dělám si srandu, já mám taky žánry (třeba young adult), ke kterým zrovna netíhnu a bohužel k nim většinou mám i dost předsudky (kolikrát si to ani nezaslouží...)
VymazatS českými autory jsem na tom úplně stejně jako ty, a právě proto jsem se to rozhodla letos alespoň trošku napravit..
Děkuju za komentář a přeju Ti krásný den :)
To musí být velmi zajímavý zážitek dělat rozhovor s nějakým spisovatelem! Já tě obdivuju za odvahu pustit se do toho :)
OdpovědětVymazatZáleží samozřejmě na koho natrefíš, i když já věřím, že všichni spisovatelé jsou obyčejní lidé jako my, jen obdařenější větší fantazií (nebo odvahou). Konkrétně František Šmehlík je naprostý sympaťák a pohodář! Ke všemu byl velmi otevřený a vzhledem k tomu, že "rozhovor" probíhal přes internet, mohli jsme si oba v klidu promyslet otázky/odpovědi. Jsem si jistá, že kdybys ho oslovila, určitě by byl otevřený i rozhovoru s tebou :) (Koneckonců je to tak trochu reklama i pro něj že :))
VymazatZ tohohle článku mám strašnou radost a jsem ráda, že jsi se do něj pustila... Nahlédnout do přemýšlení a motivací spisovatelů je zajímavé vždy, ale ti mladí a začínající málokdy dostanou příležitost se nějak projevit - a přitom je to taková škoda! Senzační rozhovor a jestli jsem už předtím byla odhodlaná knihu si koupit, teď je to víc než stoprocentní :))
OdpovědětVymazatDíky moc za báječný příspěvek! :)
Děkuju moc za pochvalu :) Ano - ti mladí mají zřejmě (bohužel) opravdu málo příležitostí. Dozvěděla jsem se, že jsem vůbec první, kdo s ním udělal rozhovor...:)
VymazatSkvělý článek! :)
OdpovědětVymazatZ knihy jsem byla nadšená a tento rozhovor jsem si přečetla s nadšením, protože co je lepší, než poznat spisovatele? :-)
Ahoj a děkuji za komentář :) mě rozhovory taky vždycky nesmírně baví sledovat, protože kde jinde se dozvíš něco o autorovi samotném :) jestli máš nápady ještě na další otázky, určitě Františka vyzpovídej taky, myslím, že nabídce dalšího rozhovoru bude více než otevřený!
Vymazat