sobota 5. března 2016

Rozhovor s autorem - František Šmehlík

Ahoj Všichni! Dnes jsem tu pro Vás s opravdovou lahůdkou. Vychutnejte si rozhovor s autorem knihy Temné znamení Františkem Šmehlíkem, dozvíte se něco ze zákulisí a hlavně to, kde můžete knihu sehnat...
Pokud jste náhodou ještě nečetli mou recenzi na toto dílo, najdete ji - zde


1. Nejprve bych Vám chtěla mockrát poděkovat, že jste byl ochoten zúčastnit se tohoto „rozhovoru“. Mohl byste se prosím čtenářům krátce představit?

Jmenuji se František Šmehlík, je mi 20 let. Studuji první ročník oboru Tělesná výchova a sport a Česká filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě psaní se věnuji dvanáct let vrcholově judu, které jsem dlouho dělal na reprezentační úrovni. Momentálně kromě závodní činnosti působím i jako trenér v Judo Klubu Olomouc.

2. Vaše nová kniha Temné znamení je souborem hororových povídek z moravského prostředí. Jak dlouho jste na ní pracoval, a co bylo Vaší hlavní inspirací při psaní jednotlivých povídek?

Pracoval jsem na ni přes dva roky, nejstarší povídky jsem napsal již v osmnácti. Některé povídky z toho období jsem do souboru nakonec nezařadil. Inspirace pro příběhy je většinou jenom moje bujná fantazie, ale silná inspirace z osobního života je při výběru míst, kde se jednotlivé povídky odehrávají. Ať už je to Šumperk, Olomouc nebo moje rodná Ostrava. Ke všem těmto městům mám silný citový vztah a dost mi to při psaní pomáhá. Povídky díky tomu působí autentičtěji.

3. Prozradíte, jakou povídku považujete Vy sám za nejlepší, nebo kterou máte osobně nejraději? J

S odstupem času asi nejlépe hodnotím právě povídku Temné znamení, kterou jsem napsal teprve loni v létě. K lesům poblíž Šumperka mám hodně hluboký vztah, prakticky jsem tam prožil dětství. Navíc jedna z hlavních postav je judistka, takže další citová záležitost. Povídka má spád a zároveň jsem se snažil, aby měla i myšlenku. Je má nejoblíbenější společně s povídkou Andyho pán, kterou mám rád hlavně z důvodu identifikace s hlavní postavou a jejím vztahu s retrívrem Andym. 

4. V povídce Temné znamení (po níž je pojmenován celý soubor) je jednou z hlavních postav spisovatel Štěpán Jiskra. Je to sice velice zvláštní, svérázná a dost bláznivá postava, ale myslíte, že s ním máte třeba něco společného?

To zase ne (smích). Mezi Štěpánem Jiskrou a mnou je snad minimální podobnost. Charakter šíleného spisovatele mě napadl jednou při cestě vlakem a nedokázal jsem se od něj odpoutat. Co mě ale spíš děsí je minimální příprava před psaním. Třeba u Temného znamení jsem kromě Jiskrovy osobnosti a prostředí Šumperku neznal na začátku nic. Když jsem pracoval na závěrečné části, pořád jsem vlastně nevěděl, jak to dopadne a kdo z postav nakonec umře (smích). Jsem typ dost spontánního spisovatele. Někde jsem četl, že dobrý autor příběh netvoří, ale nechá se jím vést. Já se tím možná řídím až moc (smích).

5. Mě jste oslovil Vy sám, díky čemuž jsem měla možnost si knihu zakoupit, a poté ji i přečíst. Jaké možnosti mají ostatní zájemci o Vaše dílo? Dá se kniha např. koupit online nebo bude k dostání i v běžných knihkupectvích?

Za prvé bych Vám chtěl poděkovat, že jste měla odvahu si nepříliš ověřené dílo koupit. Je pravda, že s přibývajícími ohlasy lidé vidí v mé knize stále menšího zajíce v pytli a osmělí se si moje dílo zakoupit. Zájem o knihu roste a nejenom mezi mými známými, což mě velice těší. Kniha se dá nadále koupit jen u mne, takže každý výtisk prodávám s věnováním a podpisem.

Pozn.: Pokud máte tedy o knihu zájem, neváhejte pana Šmehlíka kontaktovat na email: francois95@seznam.cz – každou svou knihu zasílá osobně i s věnováním. Případně, pokud jste zaregistrovaní na databázi knih, tam autora najdete – zde.

6. Jak moc je vůbec složité pro debutujícího (zatím) neznámého autora vydat vlastní knihu?

Složité to není, jen jsem musel sehnat dostatečný kapitál. Knihu jsem vydal vlastním nákladem, aniž bych ji nabízel ve finální podobě nakladatelům. Je to pro mne pro začátek ekonomicky výhodnější a propagace i distribuce mě zatím dost baví. Snažím se tímto způsobem vybudovat mně i knize co nejlepší jméno, aby se mohlo Temné znamení jednou dočkat i důstojného „oficiálního“ vydání.

7. Další otázka se samozřejmě více než nabízí – pracujete v současnosti na něčem novém, na co by se fanoušci Vaší tvorby mohli v budoucnu těšit?

V současné době na ničem nepracuji, snažím se hlavně hodně číst, což je pro spisovatele ten správný trénink. Mám v hlavě pár nápadů, ale potřebuji je nechat uležet. Určitě bych ale do budoucna chtěl zabrouzdat i do jiných žánrů než hororu. 

8. A závěrem se jen zeptám, proč je zrovna Vaše dílo to pravé, co by měli lidé číst? J

Česká tradice hororu v literatuře prakticky neexistuje. Asi jediný velký klasik je v tomto směru Karel Jaromír Erben a jeho Kytice. Je to dáno historicky, kdy lidé na našem území prožívali mnoho hrůzy vinnou různých režimů, takže tenhle žánr neměl příliš šanci zde zakořenit. Je pochopitelné, že navazuji spíš na zahraniční hororovou školu, hlavně anglicky píšících autorů. Přestože jsem velkým milovníkem české literatury hlavně minulého století. Myslím, že kniha by mohla zaujmout právě tím, že česká scéna mnoho takových knih neprodukuje nebo se o nich aspoň nemluví. Povídky v souboru jsou různorodé a zdaleka ne vždy se jedná o horor. Zatím jsou ohlasy veskrze pozitivní i od lidí, co mě a Temné znamení dost podceňovali, jsem rád, že jsem jim ukázal opak. 

Děkuji za rozhovor!

8 komentářů:

  1. Mám pocit, že české autory - a zvlášť ty začínající - hrozně zanedbávám :) Naposledy jsem snad četla povídky z kurzů Reného Nekudy, jinak se stydím. Každopádně rozhovor s autorem super, kdybych četla horory (což je jeden z mála žánrů, kterým se důsledně vyhýbám), tak tomu dám šanci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyhýbat se hororům je hřích!:D ne dělám si srandu, já mám taky žánry (třeba young adult), ke kterým zrovna netíhnu a bohužel k nim většinou mám i dost předsudky (kolikrát si to ani nezaslouží...)
      S českými autory jsem na tom úplně stejně jako ty, a právě proto jsem se to rozhodla letos alespoň trošku napravit..
      Děkuju za komentář a přeju Ti krásný den :)

      Vymazat
  2. To musí být velmi zajímavý zážitek dělat rozhovor s nějakým spisovatelem! Já tě obdivuju za odvahu pustit se do toho :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Záleží samozřejmě na koho natrefíš, i když já věřím, že všichni spisovatelé jsou obyčejní lidé jako my, jen obdařenější větší fantazií (nebo odvahou). Konkrétně František Šmehlík je naprostý sympaťák a pohodář! Ke všemu byl velmi otevřený a vzhledem k tomu, že "rozhovor" probíhal přes internet, mohli jsme si oba v klidu promyslet otázky/odpovědi. Jsem si jistá, že kdybys ho oslovila, určitě by byl otevřený i rozhovoru s tebou :) (Koneckonců je to tak trochu reklama i pro něj že :))

      Vymazat
  3. Z tohohle článku mám strašnou radost a jsem ráda, že jsi se do něj pustila... Nahlédnout do přemýšlení a motivací spisovatelů je zajímavé vždy, ale ti mladí a začínající málokdy dostanou příležitost se nějak projevit - a přitom je to taková škoda! Senzační rozhovor a jestli jsem už předtím byla odhodlaná knihu si koupit, teď je to víc než stoprocentní :))
    Díky moc za báječný příspěvek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za pochvalu :) Ano - ti mladí mají zřejmě (bohužel) opravdu málo příležitostí. Dozvěděla jsem se, že jsem vůbec první, kdo s ním udělal rozhovor...:)

      Vymazat
  4. Skvělý článek! :)
    Z knihy jsem byla nadšená a tento rozhovor jsem si přečetla s nadšením, protože co je lepší, než poznat spisovatele? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj a děkuji za komentář :) mě rozhovory taky vždycky nesmírně baví sledovat, protože kde jinde se dozvíš něco o autorovi samotném :) jestli máš nápady ještě na další otázky, určitě Františka vyzpovídej taky, myslím, že nabídce dalšího rozhovoru bude více než otevřený!

      Vymazat