středa 3. února 2016

Divočina - Cheryl Strayed


Originální název: Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail
Překlad: Naďa Špetláková
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2015
Počet stran: 400

 Divočina je autobiografický román o šestadvacetileté Cheryl Strayedové, která se vydává na 1770 kilometrů dlouhou pouť z Mohavské pouště až k Mostu bohů, aby si vyčistila hlavu a smířila se se svou minulostí. Otec jí opustil, matka zemřela a ona sama si kvůli nevěrám a závislosti na drogách zničila manželství. Nyní doufá, že cesta přes Pacific Crest Trail jí znovu pomůže najít ztracenou rovnováhu.

Kniha začala velice zajímavě. Moc se mi líbilo, jak autorka umně střídala Cheryliny strasti na hřebenovce se vzpomínkami na minulost, které se jí honily hlavou. Cheryl mi i přes svou nezodpovědnost po smrti matky a naivitu byla zpočátku sympatická a fandila jsem jí. Objevovaly se momenty, které mě vyloženě bavily – třeba první pokus o to, zvednout se s Monstrem (batohem) na zádech nebo to, že se autorka nebála přiznat, že na cestu nebyla dostatečně připravená a dělala spoustu chyb, které jí často museli pomáhat napravovat ostatní trekaři. Nejsilnější pro mě rozhodně byly vzpomínky na matku, nevidí se často, aby mělo dítě s rodičem tak vřelý vztah.

Zhruba po polovině knihy se však něco zvrtlo (nevím, jestli ve mně nebo v příběhu) a hlavní hrdinka se mi oddálila a do konce knihy už se to nepodařilo napravit. Posledních zhruba sto stran mě vyloženě vytáčelo číst, jak jí téměř každý, koho na PCT potkala, přijde děsně sexy a nechala by se jím ojet. Nezachránil to ani samotný závěr, který asi měl být dojemný, ale nebyl (alespoň podle mě).

Nicméně i přes to přese všechno, můžu říct, že mě kniha zaujala, celkem se mi i líbil autorčin styl a jedním z velkých plusů je také to, že kniha jakoby vybízí vzít batoh a něco podniknout. Z těchto důvodů nakonec uděluji: 4/5

„How wild it was, to let it be.“
„I didn't know where I was going until I got there.“

Žádné komentáře:

Okomentovat