Interpret: Martina Hudečková, Taťjana Medvecká, Vilma Cibulková
Délka: 12:00 h
Co život dal a vzal je volným pokračováním slavného Vejce a já. Jedná
se o autobiografický román obsahující tři části. Kdokoli může dělat cokoli, ve
kterém se autorka za pomoci své sestry snaží najít zaměstnání. Morová rána
popisující Bettyiny zážitky ze sanatoria, v němž se léčila
z tuberkulózy a konečně Dusím se ve vlastní šťávě, pojednávající o období,
kdy se musela starat o své dospívající dcery a zároveň se pokoušela o kariéru
spisovatelky.
Hned na začátku je potřeba říci, že jsem nečetla Vejce a já, tudíž
jsem vůbec nevěděla, co od knihy očekávat. Zpočátku jsem se i docela bavila,
protože mě hned zaujala Bettyina sestra Mary – svérázná žena, pro kterou není
nic nemožné. Naproti tomu Betty mě svou naivitou a nedůvěrou v sebe sama
přiváděla téměř k šílenství. Já vím, že se jedná o autobiografii a
oceňuji, že se autorka popisovala taková, jaká skutečně byla, nicméně mě prostě
více baví číst o silných ženách, které si poradí za každé situace.
Postupem času mě kniha bavila stále méně a méně. Nevím, jestli je to
tím, že jsem zkrátka ještě mladá a se situacemi popisovanými v knize
(hledání zaměstnání, péče o děti) nemám zkušenosti, ale mě ten příběh prostě
nebavil. Číst (pardon poslouchat) několik hodin o tom, že si najdu jedno
zaměstnání, abych ho hned zase ztratila; o tom, že ležím v sanatoriu a
není mi (světe div se) dobře; nebo o tom, co zrovna uvařím svým dospívajícím
dcerám, mě zkrátka jaksi neuspokojovalo.
Musím říci, že jsem moc ráda, že jsem se rozhodla pro audio, protože
jednotlivé části byly kvalitně namluvené. Asi nejvíc se mi líbila Táňa Medvecká
u části Morová rána, ale i ostatní dvě interpretky podaly velmi solidní výkon.
Nejprve jsem se bála, že mi bude vadit, že každou část mluví někdo jiný, ale
nakonec to nebylo překážkou. Jediné, co mě malinko rušilo, bylo to, že každá
četla trochu jinak jména. Například Bettyinu druhou sestru Dede vyslovovala
jedna interpretka jako „Dede“ a druhá jako „Dýdý“. Nicméně to je jen drobnost,
kterou ráda odpustím.
Celkově tedy musím říct, že jsem z knihy byla docela zklamaná.
Čekala jsem oddechovku na vyšší úrovni, u které se pobavím, protože anotace
slibovala, že Betty se na vše dívá s nadhledem a dokáže se hravě vypořádat
s každou situací. Místo toho jsem dostala 12 hodin poslouchání o tom, jak
si hledám práci, ležím v sanatoriu, vařím a pokouším se psát. Úsměv na mé
tváři kniha vykouzlila opravdu jen párkrát. Jsem ráda, že jsem zvolila audio,
protože fyzickou knihu bych asi nedočetla. Jste-li tedy ženou ve středním věku,
která „už má něco za sebou“ – možná se vám kniha bude líbit, protože pro vás
bude snazší se s Betty ztotožnit. Já však za sebe knihu doporučit nemůžu.
Nakonec jsem jí udělila 2/5.
6 komentářů
Je škoda, že ti kniha nesedla, ale chápu - taky mám občas v knihách s tématy která jsou zcela mimo mou věkovou kategorii trochu problém. Betty mám ale zrovna docela ráda - i když je fakt, že jsem zatím četla jen Vejce a já a pak pár jejích knih pro děti, ale Co život dal jsem v rukou dosud neměla. Každopádně doporučuju dát této autorce ještě šanci, i když možná přeci jen pár let počkej, třeba ti pak sedne víc :)
OdpovědětVymazatNejspíše jí v budoucnosti ještě šanci dám :) Počkám si tak pět let a kdoví, třeba se pak na její díla budu dívat úplně jinak :)
VymazatCo život dal a vzal má velice ráda moje babička - nesmírně moudrá a velice rázná a nezastrašitelná žena, přesně ten typ, co se ničeho nezalekne a stěžuje si jen v těch chvílích, když je fakt nejhůř. Třeba na knize něco bude, ale člověk to pochopí až časem. Já sama jsem tenhle titul ještě v ruce neměla, takže nemohu soudit. Každopádně zajímavá recenze, taky díky tomu, že píšeš o audioknize. To je formát, kterému budu muset dát brzy šanci. Díky za inspiraci! :)
OdpovědětVymazatK
Audioknihy jistě stojí za pozornost - já k tomu nejprve byla dost skeptická, ale pak jsem někde přišla k nějakým slevenkám, tak jsem se rozhodla to zkusit, a rozhodně nelituji. Je pravda, že jsem si na tento formát musela déle zvykat, protože jsem měla tendence myšlenkami odbíhat od příběhu, ale teďka už si večerní cesty autobusem nedovedu představit jinak, než s audioknihou v uchu :)
VymazatCo se příběhu týče, dám asi Betty znovu šanci, až budu starší a vyzrálejší :)
Mám moc ráda Vejce a já, ale je pravda, že k téhle knížce tak silný vztah nemám. Hodně se mi líbí autorčin přístup k životu :)
OdpovědětVymazatA její knížky pro děti jsem milovala! Mám takový pocit, že by se mi líbily i teď :D
Ano, o jejích knihách pro děti jsem slyšela mnoho dobrého, třeba mi taky někdy zkříží cestu :)
VymazatDěkuju za všechny komentáře :)