úterý 4. prosince 2018

RC | Čtvrtá opice - J. D. Barker


Detektiva Portera trápí případ Opičího vraha už pět let. Za tu dobu zavraždil sedm dívek a poslal vyšetřovateli 21 „dárků“ – částí těl svých obětí. Modus operandi je pořád stejný. Zmizení mladého děvčete, zaslání ucha, oka a jazyka – tří symbolů odkazujících ke třem moudrým opicím 🙉🙈🙊. Nyní se konečně zdá, že by mohlo dojít k velkému pokroku ve vyšetřování, neboť se Porterovi podařilo získat vrahův deník, ve kterém postupně zjišťuje krutou pravdu a nahlíží do zákulisí psychopatovy mysli. Bude to ale stačit na to, aby včas zachránil osmou oběť?


Čtvrtá opice je rozhodně jedna z těch knih, která k sobě čtenáře naláká díky povedené anotaci. Ve skutečnosti se většina z nás málokdy zamýšlí nad tím, kdo za těmito krátkými texty vlastně stojí, jedno je ale jasné, pokud je to správný člověk, prodej knihy je zaručen.

čtvrtek 29. listopadu 2018

TIP | Svatá Barbora


Na Kuřimskou kauzu si pravděpodobně vzpomene většina lidí starších dvaceti let. Je tomu zhruba deset let, co byly z týrání dětí obviněny dvě ženy, brzy ovšem vyšlo najevo, že jednomu z těchto „dětí“ bylo třicet let. Jméno Aničky Škrlové vstoupilo do povědomí celého národa, a ještě dnes si ho určitě velká spousta obyvatelstva vybaví. Není bez zajímavosti, že se takto velkého tématu, které doslova volá po zpracování, ještě nikdo nechopil. Jednou z možných příčin může být figurace dvou skutečných obětí – malých chlapců, kteří vytrpěli víc, než si kdo dovede představit a skončili v Klokánku. Nyní však světlo světa spatřil mistrný komiks trojlístku autorů Šindelka, Mašek (scénář) a Pokorný (kresba). Kauza nikdy nebyla uspokojivě vysvětlena a autoři pracují s konspirační myšlenkou stvoření Nadčlověka, jež podle mého není ale vůbec mimo. Dílo vychází ze zcela skutečného základu, hlavní postavou je reportérka Andrea (i ona má reálný předobraz), která se případem dlouhá léta zabývala. Jediné, co autoři taktně vynechali, je právě utrpení oněch chlapců. To, že je scénář komiksu výborný, asi ani nemusím vypichovat. Co si naopak ale neodpustím, je vychválení kresby až do nebes. Ještě nikdy jsem se nesetkala s více detailními ilustracemi. Celostránkové výjevy plynule nahrazují skečovité mikropříběhy, které neskutečně urychlují děj a čtenář/pozorovatel se nestačí divit. Svatá Barbora je rozhodně počin hodný nějakého literárního ocenění a doporučuji se studováním kresby zabývat opravdu důsledně! Momentálně taky můžete navštívit LiStOVáNí čili scénické čtení právě této knihy. Představení se hrají po celé republice, já ho měla možnost zhlédnout v Praze a musím smeknout před herci, kteří na miniaturní scéně a s minimem rekvizit dokázali rozproudit mé emoce na maximum.


Komu se to bude líbit?

·                     Milovníkům mistrovsky zpracovaných komiksů
·                      Všem, kdo si kauzu stále pamatují a chtějí si ji připomenout, případně si doplnit faktografické mezery
·                      Těm, kdož se chtějí mrknout na kvalitní divadelní představení, které zabere asi hodinku, a přesto zanechá hluboký dojem
·                      Fanouškům inteligentních (trochu konspiračních) příběhů doplněných o nejdetailnější kresbu, jakou si jen mohou přát

Zaregistrovali jste Svatou Barboru? Nalákala jsem Vás? A byli jste někdy na nějakém LiStOVáNí? Které představení je Vaše nejoblíbenější? Dejte mi vědět 💕

pátek 9. listopadu 2018

RC | Na okraji - Lina Bengtsdotter


Ve vesnici Gullspang v hlubokých lesích centrálního Švédska se místní mládež baví zejména popíjením alkoholu na bujarých večírcích. Z jednoho takového se domů nevrátí sedmnáctiletá Annabelle. Její už tak přecitlivělá matka se nervově zhroutí a lépe na tom není ani její manžel, policie nemá žádnou stopu a skupina dobrovolníků po ní bezvýsledně pátrá. Do tohoto chaosu přijíždí mladá policistka Charlie Lagerová spolu se svým kolegou Andersem. Vyšetřovatelka se nejprve zdráhala případ přijmout, protože ji s vesnicí váže silné pouto. Nakonec však na rozkaz kývla a na povrch se začne drát jedna vzpomínka za druhou.


Fenomén severských detektivek mě stále baví. Vždycky mě na nich fascinovalo ne až tak vyšetřování samotné, ale hlavně prostředí, atmosféra a komplikované mezilidské vztahy. A toho se mi v případě švédského debutu Na okraji dostalo vrchovatě.

středa 7. listopadu 2018

TIP | Ví o tobě


Krásný večer, mí milí, dnes se opět hlásím s jedním audioknižním tipem. Poslední dobou pendluji mezi domovem a Prahou více, než je zdrávo a audioknihy jsou mými jedinými zachránci, abych z těch tří semaforů, na kterých je prostě vždycky červená, nezešílela. Minulý týden mi cestu zpříjemňoval thriller Ví o tobě, který mi byl doporučován ze všech stran už od doby, kdy vyšel. Jako obvykle jsem se nechala ovlivnit a knihu si hned začerstva koupila. Jako obvykle mi ale taky zůstala ležet doma na poličce netknutá. Řada na ni došla až díky vydání audioknihy. Zpočátku jsem příběh považovala za takový klasický trojúhelník dvě ženy jeden muž a neshledávala na něm nic až tak převratného. Ovšem zhruba v polovině se objevuje jeden velmi zajímavý element, který má vliv na samotné finále, jež mi totálně vyrazilo dech. Mnoho lidí vyzdvihuje na knize právě velmi překvapivý závěr, koneckonců na něj láká i samotná anotace; já však zůstávala skeptická. Ač málokdy závěry odhadnu (protože nad nimi ani tolik nepřemýšlím), málokdy se z nich „posadím na zadek“. Sarah Pinborough nicméně dokázala, co nikdo před ní – kniha Ví o tobě mi v hlavě zůstane už navždycky, a to právě díky tak nečekanému konci! Audioknihu načetli čtyři herci, z nichž bych vyzvedla zejména výkon Ivany Jirešové. Ta prostě nezklame a její procítěný projev v jednom ze závěrečných telefonátů byl skutečně mistrovským kouskem.


Komu se to bude líbit?

·                     Lidem, kteří mají rádi spíše spotřebnější thrillery, které ale přesto dokáží překvapit
·                      Všem, kdo stále ještě neuvěřili tomu mýtu o neskutečném finále – garantuji Vám, že tohle čekat nebudete!
·                      Příznivcům dobře zpracovaných audioknih spíše odpočinkovějšího rázu
·                      Fanouškům vztahových trojúhelníků

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Na knihu se můžete podívat tady.

Zaujala Vás kniha Ví o tobě? Četli jste ji? Pokud ano, a líbila se Vám, co říkáte na závěr (bez spoilerů, prosím)? A víte, že v rámci Velkého knižního čtvrtku vyšla autorce další kniha – Tiché lži? Zanedlouho by u Audiotéky měla být rovněž k dostání.

neděle 28. října 2018

RC | Sentimentální román - Bianca Bellová


Dva lidé, dvě místa, jeden den a jedna smrt, která se stává středobodem událostí jich obou. On musí oznámit smutnou zprávu rodině zemřelého, ona se musí vypořádat s rodinnou pozůstalostí. Oba utopeni ve vzpomínkách. Oba propojeni. Morální (ne)hodnoty, promarněné příležitosti a jeden vyhaslý talentovaný život…


Bianca Bellová vstoupila do povědomí veřejnosti zejména svým nejnovějším románem – Jezero. Ten ovšem není zdaleka jejím prvním počinem. Svou spisovatelskou kariéru zahájila právě titulem Sentimentální román, který letos Host opětovně vydává v tomto temném kabátku (který se k příběhu podle mého mnohem lépe hodí).

sobota 27. října 2018

RC | Hrob kolibříka - Jennifer Skutelsky


Fiktivní vesnice, fiktivní jihoamerická země, vysoké hory, řídký vzduch a pohanská slavnost, která je trnem v oku (nejen) lékaři Morenovi. V tomto bohem zapomenutém kousku země se kypí jedna záhada na druhou. Začalo to smrtí Morenovy ženy Nity, kterou následoval další nález o rok později. Nalezená mrtvola byla Nitě až nápadně podobná, na zádech navíc měla vytetovaný složitý vzor a připevněná křídla kondora, jenž má pro místní mystický význam. Nyní do vesnice přijíždí Američanka Sophie spolu se svým pubertálním synem, který si návštěvu tohoto místa doslova vyprosil. I jeho totiž tajemný rituál spojený s oslavami Dne nezávislosti neobyčejně zajímá.


Hrob kolibříka je kniha, která podle mého každého na první pohled zaujme svou magickou obálkou. Po přečtení anotace jsem nabyla silného tušení, že by mě mohla nadchnout. Jestli u mě totiž nějaká kniha dovede zabodovat, pak je to ta s prvky magického realismu anebo ta, odehrávající se v Jižní Americe. Zdá se, že mám pro tyhle dva elementy obzvláštní slabost, no a když jsem narazila na knížku, kde se snoubí obojí, nemohla jsem odolat.

čtvrtek 25. října 2018

TBR | Listopad

Krásný večer, mí milí. Dneska se zase hlásím se seznamem tří titulů, ke kterým bych se ráda dostala v nejbližších dnech (upřímně ale, mám toho teď až nad hlavu, takže kdo ví, jak to dopadne). Myslím, že všechny knihy, které jsem vybrala, jsou dokonale podzimní, takže pokud někdo hledá inspiraci, určitě mi napište, jestli Vás některá zaujala.
 

neděle 21. října 2018

RC | Zoopisník Miroslava Bobka


Jedno je jisté, pokud chcete vykonávat skutečně zajímavé povolání, při kterém se nebudete ani jediný den nudit, staňte se ředitelem pražské zoo. Jasně… To se trochu lehčeji řekne, nežli udělá. Zřejmě to byl i jeden z důvodů, proč knižně vyšel Zoopisník čili zápisník současného ředitele – Miroslava Bobka. Ten totiž své zážitky čtenářům díky němu mohl alespoň zprostředkovat a utvrdit nás všechny v tom, že byť je to práce senzační, rozhodně ne jednoduchá.


Zoopisníku naleznete přes sedmdesát krátkých kapitolek, které shrnují rok 2017 v pražské zoo ale i mimo ni. Je plný dojemných i úsměvných pasáží, úspěchů i proher, člověčenství a každá stránka je prostoupená láskou ke zvířatům. Přestože samotné téma zoologických zahrad je dosti kontroverzní a názory se různí, Zoopisník má rozhodně na českém knižním trhu místo. Dovoluje nahlédnout do zákulisí, prozkoumat místa, na která se běžný smrtelník nedostane a věřím, že nejednomu čtenáři dokonce představí zvířata, o kterých jaktěživ neslyšel. Miroslav Bobek je citlivý vypravěč i pozorovatel, jeho text se čte velmi snadno a má navíc dar vzbudit emoce. Já například s nadšením sleduji projekt navracení koně Převalského do volné přírody v Mongolsku. Některé kapitoly jsou naopak dosti neveselé, třeba ta o nosorožcích nebo gorilím samci Harambem, který musel být odstřelen v Cincinnati Zoo, protože do jeho výběhu vlezl malý chlapec.

úterý 2. října 2018

RC | Neobvyklý typ - Tom Hanks


Neobvyklý typ je sbírkou sedmnácti různorodých povídek, které vzešly z pera jednoho z nejvýraznějších herců naší doby – držitele dvou Oscarů – Toma Hankse. Jednotlivé příběhy pokrývají širokou škálu témat, přesto je však řada věcí spojuje. Vedle velmi dobře vybudované kompozice, jsou to zejména líbivé charaktery, ke kterým je snadné přilnout, nádech starosvětskosti a v neposlední řadě Hanksova lehká ruka, což je prvek, jenž překvapí možná nejvíce. Tento slavný herec totiž skutečně psát umí!


Kniha zcela jistě upoutá pozornost právě díky zvučnému jménu autora. Myslím, že nebudu jediná, kdo se k pokusům slavných osobností cokoliv sepisovat, staví trochu odtažitě. Je docela logické, že se neubráníme jistým předsudkům. Kdo ví, jestli za tím stojí závist – „když už má dva Oscary, tak přece nemůže umět taky psát, ne?“ nebo nějaká předchozí zkušenost… To ať si posoudí každý sám, jasné ale je, že Tom těmto předsudkům vmetá do obličeje pořádnou facku.

neděle 30. září 2018

TIP | Mlčení jehňátek


Dlouho jsme si nedali žádný audioknižní tip, proto je nejvyšší čas tuhle rubriku oživit. Dneska budu upozorňovat na dílo, které znají snad úplně všichni, pravděpodobně ale spíše ve filmové podobě. Předloha se nicméně kultovnímu snímku minimálně rovná a já věřím, že ač znáte rozuzlení příběhu, užijete si jeho poslech stejně jako já. Mlčení jehňátek je mrazivý thriller, jehož autor stvořil jednoho z nejkultovnějších (anti)hrdinů žánru – Hannibala Lectera. Ten v tomto románu pomáhá mladičké Clarice Starlingové, která byla vybrána, aby pomohla s rozluštěním případu Buffalo Billa – masového vraha, jenž rozřezává své oběti. Hannibal je nadšený její nevinností, a tak se rozhodně poodhalit některé důvěrné informace, které získal, ještě když pracoval jako uznávaný psycholog. Nečiní tak ovšem pouze z dobré vůle, na oplátku chce od Clarice taky něco… Chce znát příběh jejího dětství. Mlčení jehňátek se rozhodně nebojím označit za jeden z vrcholů žánru, a pokud třeba v poslední době nejste thrillerově uspokojeni, zkuste jednou za čas sáhnout po něčem starším. Mlčení je skvělá volba neb kombinuje neskutečně promyšlenou mrazivou zápletku, perfektně vykreslenou psychologii postav a dialogy, které je zkrátka radost číst. Tomáš Kobr – narátor audioknihy – dovedl všem charakterům vdechnout život, díky čemuž se audiokniha výborně poslouchá a z jeho ztvárnění Buffalo Billa Vás bude mrazit!


Komu se to bude líbit?

  •      Náročným čtenářům thrillerů
  •       Fanouškům filmu z roku 1991 s Jodie Foster a Anthonym Hopkinsem v hlavních rolích
  •       Milovníkům precizně vymyšlených zápletek, ikonických hrdinů i antihrdinů a nervy drásajících závěrů
  •       Všem, kdo si chtějí poslechnout kvalitně zpracovanou audioknihu

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Na knihu se můžete podívat tady.

Mlčení jehňátek jistě znáte. Četli jste ale jeho knižní předlohu? A co jiné knihy Thomase Harrise – Hannibal nebo Červený drak? Znáte? Doporučujete? A jaký je top thriller pro Vás?

středa 26. září 2018

RC | Obojživelníci a plazi České republiky - Ivan Zwach


Obojživelníci a plazi – dvě často opomíjené skupiny živočichů, se kterými by se ale rozhodně mělo počítat. Jejich význam v přírodě je totiž dalekosáhlý a skutečně se jedná o fascinující tvory. Ivan Zwach jejich studiu zasvětil celý život a všechny nashromážděné poznatky shrnul ve své výjimečné publikaci – Obojživelníci a plazi České republiky.


Úvodní část je věnována obecné charakteristice těchto dvou významných skupin; seznamuje čtenáře se základními morfologickými i anatomickými znaky, se životními nároky, se způsobem rozmnožování atd. Dílčí části jsou pak věnovány už přímo konkrétním znakům té které skupiny včetně všech v Čechách se vyskytujících zástupců (jichž je bohužel poměrně málo). U zástupců je vždy uvedeno jejich české i latinské jméno, fotografie, základní určovací znaky a v podobě obrázků také veškeré informace, které se pak objevují v následujícím podrobnějším textu. Co znamenají obrázky/značky u daného živočicha si čtenář může snadno zjistit díky přiložené záložce, která obsahuje jejich vysvětlivky. Není proto třeba složitě listovat někam dopředu knihy, stačí se vždy orientovat podle oné záložky, což je nesmírně užitečné.

čtvrtek 20. září 2018

RC | V dobrém i zlém - Michelle Sacks


Kdo by nechtěl vyměnit přelidněný New York za lákavý švédský venkov? Manželé Merry a Sam rozhodně ano. On rozjíždí novou kariéru, ona se vrhá na domácí práce a zahrada, pečení, vaření a péče o domácnost jsou teď její největší vášní. Navíc je to to pravé místo pro výchovu milovaného syna Conora. Krásný dům, čerstvý vzduch a domov prosycený láskou. Ideál nebo dobře ukrývaná faleš? Všechny střípky do sebe zapadnou teprve tehdy, když mladý přijede navštívit Merryina nejlepší přítelkyně Frank. Jsou tady skutečně šťastní?


V dobrém i zlém je psychothriller, který momentálně okupuje Instagram na všech frontách a není se co divit. Temná obálka a anotace slibující psychologický vhled do jednoho navenek šťastného manželství, to je kombinace, které žádný pravý fanoušek žánru nemůže odolat.

úterý 18. září 2018

TBR | Září


Krásný večer, po dlooooouhééé odmlce Vás vítám u dalšího článku. Dneska jsem nafotila novou sérii fotek na Instagram a mám z nich nesmírnou radost zejména proto, že dekoraci tvoří výrobky od mých milých kamarádek a kolegyň. Záložky a přívěsek má na svědomí Mony a svíčku zase Kristýnka (po kliknutí na jména budete přesměrováni na jejich úžasné blogy). Září zahájíme zase klasickým článkem s výběrem knih, které bych ráda přečetla.

neděle 5. srpna 2018

FILM | Dvakrát žraločí survival

Krásné dobré ráno, asi všichni máme nějakou tu quilty pleasure, co? Někdo musí sem tam přečíst nějakou úplně stupidní letní romanci, někdo do sebe občas naláduje celou tabulku čokolády, no a já? Já zkrátka čas od času dostanu chuť na "horor" se žraloky. Myslím, že existuje několik vysvětlení, proč mě zrovna tyto snímky tak lákají. Za prvé - odehrávají se v moři (kdo by to byl řekl), což je prostředí, které mě zároveň trochu fascinuje a zároveň trochu děsí. Několik let jsem se potápěla, což prohloubilo můj vztah k vodě obecně a při ponorech do hlubších vod (můj rekord je 50 m), jsem se nikdy tak docela neubránila pocitu, co bych jako teď dělala, kdyby se tu nějaký žralok objevil. Většina lidí mě ubezpečila, že bych byla ohromně nadšená, protože spatřit takového tvora v přirozeném prostředí, je skutečná vzácnost. Na jednu stranu mají pravdu, na stranu druhou, ačkoliv jsou to fascinující zvířata a hodně mě zajímají i z biologického úhlu pohledu (studuju zoologii), bližší setkání s nimi bych asi klidně oželela. No a za druhé - tyhle filmy jsou protkány napětím, které jako divák dokážu skousnout (na rozdíl od třeba takových klasických vyvražďovaček typu Texaský masakr motorovou pilou).


středa 1. srpna 2018

RC AUDIOKNIHA | Nový tajný deník Hendrika Groena

Sympatický stařík Hendrik Groen je zpátky. Po úmrtí jednoho ze zakládajících členů klubu Staří-ale-ne-mrtví si partička důchodců dala na čas pauzu. Život jde ale dál a je třeba se přenést přes tragickou událost a přivítat nová dobrodružství. Členové se vzchopí a Hendrik se rozhodne zaznamenat další rok jejich společného života v domově důchodců.


Je to asi tři čtvrtě roku, co jsem se seznámila s velmi netradičním hrdinou Hendrikem Groenem (celou recenzi na jeho první deník si můžete přečíst tady), v koutku duše jsem tak nějak doufala, že by se tenhle stařík mohl časem vytasit s dalšími historkami z domova důchodců a nemohla jsem být proto nadšenější, když jsem minulý měsíc objevila jeho Nový tajný deník mezi novinkami Audiotéky.

pondělí 30. července 2018

TIP | Němci

Jakuba Katalpa je pseudonym české spisovatelky Terezy Jandové, která se svými knihami sbírá jedno ocenění za druhým. Hned za svůj debut Je hlína k snědku? byla nominována na Magnesii Literu a její v pořadí třetí kniha - Němci (o které bude dnes řeč) - získala Cenu Josefa Škvoreckého i Cenu Česká kniha. Román Němci začíná vzpomínkou ženy čekající dítě na tajemnou babičku, která jí, když byla malá, posílala balíčky ze západního Německa. Hrdinka se ji rozhodne vyhledat a pátrá po minulosti záhadné ženy. Brzy zjišťuje, že babička po ukončení učitelského studia odešla do českého pohraničí, kde se seznámila s několika muži... Skrze knihu se nám tak naskýtá pohled do předválečné, válečné i poválečné doby z "druhé strany" - z pohledu někoho, kdo nebyl obětí ani monstrem, ale prostě jen obyčejným člověkem, kterého se válka dotkla zase úplně jinak. Kniha se rovněž zabývá otázkou mezilidských vztahů, odpovědností za vlastní činy, nastiňuje poválečné období vystěhovávání Němců a další důležité milníky naší historie. To vše jakoby mimochodem na pozadí obyčejného příběhu mladé učitelky, která musí najít své místo ve společnosti, jež ji mezi sebe nechce přijmout. Kromě (aspoň pro mě) atraktivních témat, mě na knize bavil zejména autorčin specifický úsporný styl, který jsem si užila úplně stejně, jako když jsem četla její Doupě a knihy Jakuby Katalpy Vám proto bez váhání doporučuji.



Komu se to bude líbit?

·      Příznivcům příběhů obyčejných lidí, které se odehrávají na pozadí velkých dějinných událostí
·    Všem, kdo chtějí zkusit zase trochu jiný spisovatelský styl, pro který je Katalpa skutečně lehce rozpoznatelná
·      Lidem, hledajícím vážnější druh literatury, který je obohatí i o nějakou tu znalost
·     Milovníkům válečné literatury, kteří se na věc chtějí podívat zase z úplně jiného úhlu pohledu

Četli jste něco od Katalpy? Která kniha se Vám zatím líbila nejvíc? A pokud se na ni teprve chystáte - zaujali Vás Němci? Budu ráda, když mi dáte vědět 💕

pondělí 23. července 2018

SOUTĚŽ | Papíroví duchové

Krásný podvečer, na vědomí se dává, že na mém Instagramu právě probíhá soutěž o knihu Papíroví duchové. Budu moc ráda, pokud se zapojíte, a pokud jste náhodou téhle sociální síti nepodlehli, nebojte, do konce roku bude ještě minimálně jedna soutěž i tady na blogu. Mějte se krásně a brzy se těšte na tip na Němce nebo třeba na recenzi Nového tajného deníku Hendrika Groena 💕

sobota 21. července 2018

TBR | BookBuddyaThon 2018

Krásné sobotní dopoledne, přichází čas na tradiční měsíční rubriku TBR. Místo toho, abych Vám ale dnes ukazovala, co se chystám číst v průběhu celého měsíce, rozhodla jsem se vyzvat sama sebe (a možná i Vás) k něčemu trochu netradičnímu. Včera totiž odstartoval BookBuddyaThon a jelikož končí skoro na sklonku měsíce, přišlo mi lepší, vytasit se se svými čtecími plány na něj. BookBuddyaThon je týdenní čtecí maraton, jehož hlavní myšlenkou je číst knihy společně s Vaším Buddym - čtecím kámošem. Ke mně se připojila Kačka Chybová, kterou můžete znát z blogu https://books-postcards-geocaches.blogspot.com/ anebo z jejího instagramu @melinda.bookaddict. Tento maraton se skládá z několika výzev, které si nyní projdeme a třeba někoho namotivuji se zapojit nebo alespoň přečíst nějakou knihu s Vaším buddym. Je to totiž vždycky neskutečné zpestření.

sobota 30. června 2018

RC | Slunečnice - Sarah Winman

Patnáct slunečnic, obraz visící na stěně, první a jediný vzdor ženy, která se domnívá, že i muži mohou vytvářet krásné věci a konat dobro a nerozlučné přátelství dvou mladíků. Tak začíná román Slunečnice od bestsellerové autorky Sarah Winman, která má na kontě tituly Když byl Bůh ještě králík nebo Rok zázraků. Ve své nejnovější knize navazuje na jejich poetiku a zabývá se otázkou lásky, přátelství a všudypřítomného neklidu ukrytého v otázce - a co kdybychom se rozhodli jinak?


Slunečnice jsem zahlédla u několika mých oblíbených knižních bloggerů; nejdřív jsem ke knize byla poněkud skeptická, protože jsem člověk povrchní (v případě knih) a ráda si vybírám tituly na základě obálky. Přiznávám, že tato mě zrovna neuchvátila, po dočtení ale musím uznat, že dějově zapadá a odkazuje na jednu z nejsilnějších scén v knize. Když jsem se pak ale zaměřila na recenze, uvěřila jsem, že by se mi kniha opravdu mohla líbit. Považovala jsem proto za naprostou náhodu a čest, když mi byla nabídnuta k recenzi a neváhala jsem.

čtvrtek 28. června 2018

TIP | Kafe @ cigárko

Marie Doležalová je úspěšnou českou herečkou, která sem tam ráda zabruslí i do jiných uměleckých vod. Důkazem toho je vítězství v taneční soutěži StarDance nebo získání Magnesie Litery za blog roku. Díky tomuto úspěchu bylo její Kafe @ cigárko převedeno i do knižní podoby. Marie v něm líčí historky, která za léta strávená v divadelním a filmovém prostředí zažila. Upřímně jsem si nejdřív myslela, že blogovým zápiskům hozeným na papír, až tak nepodlehnu, ale víte co? Bylo to hrozně fajn. Mariino vyprávění je přesně takové, jak se inzeruje - vtipné, inteligentní, psané s nadhledem a lehkostí. Vzhledem k povaze textu, bych asi přeci jen doporučila si čtení dávkovat, protože tím, že to primárně vzniklo jako blog posty, jsou si jednotlivé články vyzněním (nikoliv obsahem) docela podobné. Já jsem poslouchala audio verzi, kterou namluvila sama autorka, což je vždycky velmi příjemné, notabene, když je Marie herečka, takže své myšlenky dokáže podpořit i velmi zdařilým uměleckým projevem, a přestože je to i pro mne trošku překvapivé, určitě Vám tuhle audioknihu bez okolků doporučuji. Pokud se chcete dobře zrelaxovat a pobavit, tahle holka se Vám o to zaručeně postará! 😊


Komu se to bude líbit?


·                Lidem, co hledají nenáročný příběh (ideálně v audioknižní podobě), kterému se nemusí věnovat v kuse a mohou si ho dle libosti dávkovat
·                Vám, kdo chcete lépe poznat nejen Marii, ale také herecké prostředí obecně
·                Všem, co si chtějí zkrátka jen odpočinout u knihy a nemají zrovna náladu na nic hutného
·                Těm, co ještě nepodlehli trendu čtení blogů a chtějí třeba zkusit, jaké to je a jestli by se jim to líbilo

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Na knihu se můžete podívat tady.

Co Vy a Marie? Baví Vás, sledujete její tvorbu? Jak na Vás zapůsobila její kniha? Nebo se na ni teprve chystáte? Anebo snad stojíte na úplně opačné straně barikády a podobnému druhu literatury se obloukem vyhýbáte?

středa 27. června 2018

RC | Pod zámkem - Maude Julien

Maude Julien byly teprve tři roky, když ji její despotický otec uvěznil v honosném sídle, které zakoupil, aby v něm mohl svou malou dcerku nerušeně vychovávat. Maude bylo zapovězeno chodit do školy i mít kamarády. Všechny znalosti a dovednosti jí vštěpovala matka či otec. Nekázeň byla krutě trestána a denní program malé dívky byl nabitý k prasknutí. Nabývání vědomostí, cvičení, práce na zahradě, hra na několik hudebních nástrojů a v podstatě žádný prostor pro jakoukoliv formu odpočinku, tak vypadal její každodenní život...


Jedinou útěchou malé dívence byla zvířata, která náležela k domu, nicméně otec brzy zjistil, že je velmi snadné Maude skrze ně vydírat. A tak se stala ještě poslušnější, jen aby těm němým tvorům zajistila lepší život, ukradla si pár drahocenných chvil a pobyla s nimi. Všechen tento tvrdý trénink a nespočet hodin učení se, měly jediný cíl. Otec si z holčičky chtěl vychovat nadčlověka, který vydrží cokoliv. Maude tak byla vystavena mnoha způsobům psychického i fyzického trýznění a kvůli dělníkům (kteří z různých důvodů přicházeli jednou za čas do domu) i dalším způsobům týrání.

neděle 24. června 2018

PRÁVĚ ČTU | Černooká

Krásné nedělní odpoledne. Včera jsem se pustila do novinky Černooká od teprve dvaadvacetileté Anny Musilové a musím říct, že jsem ji v jedenáct večer zavírala jen silou vůle a hlavně díky vědomí, že bych se fakt měla vyspat, když mě dneska čeká učení se na zkoušku. Abych se přiznala, knihu jsem kupovala hlavně proto, abych Aničku podpořila, protože si myslím, že si to čeští (a zejména mladí a neznámí) autoři opravdu zaslouží. Lákala mě temná thrillerová linka, na druhou stranu jsem měla docela respekt z tématu první lásky, protože young adult románům jsem už přeci jen odrostla. Po přečtení tří čtvrtin knihy musím říct, že je napsaná naprosto úžasně. Velmi vyspěle a čtivě. Ztráta milované osoby je popsaná neuvěřitelně citlivě a autenticky, moc mě baví i jisté filozofické pasáže a nechybí ani napětí v částech popisujících setkání hlavní hrdinky s Černookou. Jak jsem předpokládala, z YA linky točící se kolem prvního zamilování se jsem trochu rozpačitá, to je ale skutečně dáno jen tím, že už mi je přeci jen pětadvacet a tohle mám dávno za sebou, tak všecko už nevidím tak růžově. Pro náctileté je ale i tento motiv zakomponován moc dobře a trochu uklidňuje tu tísnivou atmosféru ztráty a depresí. Myslím, že knihu dneska určitě dočtu a mám v plánu publikovat svůj ucelený názor na Instagram a pravděpodobně i na YouTube.


Osmnáctiletá Viktorie je dívka žijící ve svém vlastním světě. Miluje knihy a radši, než aby šla v pátek večer na párty, se zachumlá do deky s nějakým klasickým románem. Její jedinou přítelkyní je Nina, která je však Viktoriiným pravým opakem. Neustále ji nutí vyrážet do společnosti, setkávat se s kluky, které jí “nenápadně” dohazuje a tak celkově “žít”. Pro Viky je to však nesmírně obtížné nejen kvůli její introvertní povaze, ale hlavně kvůli ztrátě milované osoby v dětství, s níž se stále ještě nevyrovnala. Aby té úzkosti nebylo málo, začne ji ve snech a postupně i přes den navštěvovat záhadná Černooká, která výrazně ovlivní hrdinčino chování. Co je zač a co po ní chce?

Jaký je Váš názor na Černookou? Líbila se Vám? Chystáte se ji číst? A podporujete taky české autory?

sobota 23. června 2018

RC | Útěk - C. L. Taylor

Pro Jo je rodina vším. Udělala by cokoliv, aby její dcera byla šťastná, dokonce i překonala vážnou nemoc, která jí brání vystavovat se neznámým situacím. Jednoho dne udělá tu chybu, že vyhoví neznámé ženě, která prosí o odvoz domů. Jo brzy zjistí, že je tato žena nebezpečná. Nejen, že je velmi dobře zpravena o Joině rodinné situaci, ještě navíc jí začne vyhrožovat a mává při tom ve vzduchu rukavicí její malé dcerky. Zanedlouho se k tomuto nepříjemnému incidentu začnou přidávat další a proti mladé ženě jakoby se všichni spikli. Když už to zajde tak daleko, že sociálka začne hrozit odebráním dcery, rozhodne se Jo podniknout poslední zoufalý krok. Věří, že útěk je jejich jedinou šancí... 


C. L. Taylor je na české i zahraniční scéně již velmi zavedenou autorkou. Já její romány doslova hltám, proto když jsem v edičním plánu narazila znovu na její jméno, zajásala jsem. Dosud mě přesvědčily zejména její knihy Lež a Zmizelý, ve kterých jsem musela obdivovat neustále se vybrušující styl psaní a schopnost šokovat čtenáře, a přesto udržet příběh ve velmi uvěřitelných mezích a byla jsem hrozně zvědavá, jestli tento trend zopakuje i v Útěku.

pátek 22. června 2018

TBR | Červen

Krásný dobrý večer, tak zase na sklonku měsíce se hlásím se svými čtecími plány. Nutno podotknout, že tentokrát za prodlení nemůžu až tak já, ale technika, která mě (už zase) nechala ve štychu, takže mohu prozradit, že jsem své červnové čtecí plány už rovnou i splnila, a dokonce přidala pár knih navíc. O těch nejzajímavějších se určitě postupem času dozvíte tady na blogu, zajímá-li Vás ale některá přednostně, napište mi. Budu jedině ráda! 😊

pondělí 11. června 2018

PRÁVĚ ČTU | Johana


Hezký pondělní večer, mí milí. Jak jste načali týden? Vkročili jste do něj tou správnou nohou? Já byla na zkoušce, která dopadla na výbornou, takže mám radost. Další mě čeká až příští středu, tak mám konečně zase trochu času na čtení a na sepsání článku. Pustila jsem se do Johany, a protože je to skutečně krátká kniha (nemá ani 200 stran), už jsem skoro na konci. Musím ale bohužel konstatovat, že tenhle příběh z pera tří českých autorek, mě ani trochu nezaujal. Johana je nepropracovaná ufňukaná postava a její životní motivy kopírují matčiny nezdary. Témata se neustále opakují a díky krátkosti skáčeme co pár stran o několik let. Zkrátka, nenene, tohle mi nesedlo. Dočtu silou vůle, protože autorky budou hostkami Book’s calling Book Clubu a to už příští středu. Rozhodně si ráda poslechnu alespoň to, jak vlastně kniha vznikala.


Johana se narodila v polovině sedmdesátých let. Žije jenom s mámou a babičkou, na otce si nevzpomíná a doma se o něm nemluví. Kamarádské vztahy s kluky přerostou v první lásky a první zklamání. Listopad 1989, svoboda… Nové lásky. Amerika. Životní změny. Proměnil se ale ve skutečnosti Johanin život za ty tři dekády vůbec?

Co Vy a Johana? Četli jste? Chystáte se? Líbila se Vám? Budu se těšit na Vaše názory jako vždycky… 💕

pátek 8. června 2018

RC | Madona z hor - Elise Valmorbida


Hory jsou Marii Vittorii domovem. Od malička nezná nic jiného než tvrdou dřinu a neochvějnou víru v Boha a také lepší zítřky, které jí může zajistit dobrý manžel. Dlouho se zdá, že Maria zůstane starou pannou, je jí už pětadvacet a přestává doufat. Právě v tom okamžiku jí ale otec z námluv přivede statného pohledného Achillea. Odstěhuje se spolu s ním do podhůří, založí si rodinu a vedou obchod. Do jejich dosud pokojného života však zasáhne druhá světová válka. Jídla ubývá a sousedům ani vlastní rodině se nedá věřit. Maria musí vynaložit obrovské úsilí, aby uživila členy domácnosti a přečkala manželskou krizi. Uchýlí se ke skutkům, které by si bývala nepředstavovala ani v nejdivočejších snech. Sama ještě ale netuší, že osud jí nachystal těžké životní zkoušky i po jejím skončení… Madona z hor je epickým životním příběhem silné ženy mapující období let dvacátých až padesátých minulého století v Itálii.


Musím se znovu opakovat s u mě již otřepanou frází o skvělém citu Domina vybírat pro překlad skutečně znamenité kousky. Madona z hor dokáže nalákat anotací i úžasnou obálkou, o níž jsem si nejdřív myslela, že je fotografií. Když se mi ale dostala kniha do ruky, zjistila jsem, že se jedná o malbu. Na svědomí ji má Kateřina Coufalová, která svůj talent projevila například už u překrásné obálky Osudů a běsů. Zdá se, že se vedle Lucky Zajíčkové z Hostu rodí další skvělá designérka. Pojďme ale na obsah…

úterý 5. června 2018

TIP | Kdo zabil Snížka? a Nejlepší pro všechny


Petra Soukupová se (myslím) jako první autorka na české scéně rozhodla propojit příběh dětské knihy s příběhem knihy pro dospělé. Kdo zabil Snížka? je detektivka (nejen) pro malé čtenáře, kde se setkáme s partou vesnických dětí. Hlavní protagonistce záhy umírá zlobivý pejsek a zdá se, že na něj měl ve vesnici spadeno kde kdo. Hrdinové se proto rozhodnou jeho smrt vyšetřit a musí díky tomu čelit nejednomu dobrodružství. Jednou z postav ve Snížkovi je i Viktor, který se přestěhoval k babičce z Prahy a právě to je hlavní námět knihy pro dospělé  - Nejlepší pro všechny. Petra ve svých knihách používá motivy blízké nejednomu z nás. Rodina, přátelství, mateřství, osamění, nevěra, sourozenecké rozepře a v neposlední řadě třeba život na vesnici versus život ve městě. Její rukopis je nesmírně autentický, jde na dřeň a rozhodně není přikrášlen žádnými vytáčkami. Autorka zkrátka popisuje život v tom nejhezčím, ale taky nejošklivějším světle. Svým charakterům dokáže vskutku vdechnout život a neskutečně lehké mezigenerační a mezigenderové přechody si určitě vychutnáte tak jako já. Myslím, že se po právu řadí mezi nejlepší autory Česka, o čemž ostatně svědčí i fakt, že obě tyto knihy byly nominovány na Magnesii Literu. Kromě toho jsou nádherně graficky zpracované, Kdo zabil Snížka? pak i vevnitř 😊


Komu se to bude líbit?


·                Čtenářům „kvalitnější“ literatury
·                Příznivcům opravdových životních příběhů, které by lehce mohly být „těmi vašimi“
·                Všem, kdo dokáží obdivovat autentickou práci s postavami, prostředím i mluvou odlišných generací
·                Milovníkům dobrých rukopisů, které se výborně čtou, a přesto nad nimi budete přemýšlet

Věřím, že Petru Soukupovou všichni znáte. Četli jste už od ní něco? Chystáte se? A jaký je Váš nejoblíbenější český autor? U mě kromě Petry boduje ještě druhá Petra (Dvořáková), Miloš Urban a samozřejmě Alena Mornštajnová. Myslím ale, že celkově je česká produkce velmi kvalitní a je škoda, že jsou tito úžasní autoři ještě pořád dost ve stínu svých zahraničních kolegů.