úterý 22. května 2018

TBR | Květen


Hezký večer, mí milí. Máme tu téměř konec měsíce a já konečně dala do kupy svůj TBR seznam, to jsem ale šikula. 😅 Květen pro mě byl velmi hektickým, a přesto krásným měsícem a doufám, že jeho poslední třetinu zakončím čtením. Tentokráte mám na seznamu hned čtyři kousky, ale protože dvě z nich jsou dost útlé, snad to ještě stihnu. Dědinu navíc dneska dočítám, tak myslím, že se o ní brzy doslechnete víc. Pokud byste si tak jako celkově chtěli užít mé přítomnosti trošku víc, neváhejte mrknout na můj Instagramový profil @hankathebookworm, kde jsem přeci jen o něco aktivnější a do komentářů mi taky hoďte odkazy na ty svoje, pokud Vás ještě nesleduji, ráda začnu. A teď už pojďme na knížky.

čtvrtek 26. dubna 2018

TIP | Její život v očích panenky


Barbara je obětavá mladá dívka, která tvrdě dře a po práci se stará o svou slepou matku. Ta je ale zahořklá a Barbaře se odplácí jen výčitkami a nadávkami. Jedinou útěchou je tak pro ni sbírka panenek, do níž má brzy přibýt speciální kousek. Barbařina bezelstnost učaruje i misogynovi Marcovi, kterého po tragické nehodě převeleli k mravnostní policii. Právě vyšetřuje případ nebezpečného psychopata, a ač si to nechce přiznat, zdá se, že Barbara by mohla hrát při odhalování pachatele významnou roli… Její život v očích panenky je kniha, kterou jsem četla už před poměrně dávnou dobou, přesto mi ale nejen příběhem, ale zejména psychologií postav utkvěla v hlavě natolik, že jsem se rozhodla Vám ji připomenout. Vyžíváte-li se ve skutečně drsných psycho příbězích, pak po téhle knize rozhodně sáhněte!


Komu se to bude líbit?

·                Příznivcům creepy příběhů
·                Milovníkům skutečně psycho thrillerů
·                Všem, kteří se chtějí podívat do duše psychicky narušených lidí
·                Těm, co si chtějí přečíst svižnou a docela děsivou knížku, kterou rozhodně nejde jen tak odložit

Kniha vyšla už v roce 2016. Slyšeli jste o ní? Zaujala Vás? Určitě mi dejte vědět a samozřejmě nepohrdnu ani žádným z Vašich tipů 💖

neděle 22. dubna 2018

TIP | Pěna dní


Pěna dní vypráví příběh dvou partnerských dvojic. Colin je bohatý muž, nezměrně zamilovaný do své Chloé. Byť se zdá, že mají všechno a jejich štěstí nemůže nic stát v cestě, osud se rozhodne jinak a Colinova partnerka ochoří závažnou nemocí. V levé plíci jí vykvete leknín. Nejen, že je léčba velmi nákladná, Colin navíc půjčí peníze svému příteli Chickovi, aby se mohl oženit s Alise. Jako vášnivý sběratel umění však Chick peníze raději investuje do knih svého oblíbence Jeana-Sol Partra, což Alise těžce nese. Pěna dní je nesmírně poetický, abstraktní román, který jistě nesedne každému. Chcete-li si ale přečíst vskutku romantický, a přesto ne přeslazený příběh, který má žánrově nejblíže k magickému realismu, bude pro Vás tou pravou volbou. Chybu neuděláte ani, pakliže zvolíte audioknihu, kterou namluvil velmi příjemným hlubokým hlasem Ladislav Mrkvička. Dílo je sice rozsahově krátké, nicméně v sobě ukrývá tolik, že si myslím, že Vám jedno přečtení/poslech (tak jako mně) asi stačit nebude. 😊



Komu se to bude líbit?

·                Milovníkům abstraktních, surrealistických příběhů, které žánrově spadají někam mezi existencionalismus a magický realismus
·                Těm, co se vyžívají v bohatých jazykových obratech
·                Vám, kteří si chcete přečíst půvabně romantický příběh z prostředí surreálné Francie – Vian svůj imaginární svět prokreslil opravdu znamenitě
·                Všem, kdož jsou znuděni mainstreamovou literaturou
·                Příznivcům kratších, kvalitně namluvených audioknih

Za poskytnutí audioknihy k poslechu a recenzi mockrát děkuji Veronice z Audiotéky. Tahle spolupráce je opravdová radost! 😊 Na knihu se můžete podívat tady.

Četli jste Pěnu dní? Viděli jste filmové zpracování? Stojí za to? A pokud jste ještě nečetli, zaujal Vás tento román? Dejte mi vědět. 💖

čtvrtek 19. dubna 2018

PRÁVĚ ČTU | Jepice


Krásný čtvrteční večer, mí milí. Dneska jsem se Vám rozhodla zase ukázat, co že to zrovna čtu. Jepice je thriller, který hlavně na Instagramu zaznamenal velký boom a musím říct, že jsem moc ráda, že se konečně dostává náležité pozornosti i menším nakladatelstvím, která si to rozhodně zaslouží. Kromě nakladatelství Domino jsem v poslední době zaznamenala zejména novinky od Ledy a samozřejmě Bryndzu vycházejícího pod značkou Cosmopolis. Osobně už jsem se častokrát přesvědčila, že tyto menší nakladatelské domy nabízejí mnohem větší kvalitu, proto s povděkem kvituji, že se konečně začínají prosazovat mezi tou markentingovou záplavou. Zaslouží si to. A nejinak je tomu v případě Jepice. Sice mě trochu mrzí, že na knihu nemám tolik času, kolik by si zasloužila, nicméně se těším na každé setkání s charismatickým Charliem Priestem. Recenze totiž nelhaly, je to skutečně sympaťák. Kolem a kolem se mi tento thriller zatím jeví jako kombinace Adlera-Olsena a Finche, což je myslím dostatečně výstižné synonymum pro skvělou knihu.


Charlie Priest sekl se slibně se rozvíjející kariérou policisty a nyní je z něj vlivný právník. Jednoho večera je brutálně napaden ve svém domě – útočník po něm požaduje vydání dat, o kterých nicméně Charlie nic neví. S vypětím všech sil se mu podaří útok na svou osobu odvrátit, načež hned druhý den zjistí, že je onen agresor po smrti. Je tak jedním z posledních, kdo ho viděl živého. Okolnosti mladíkovy smrti jsou více než znepokojující a jeho nejbližší příbuzní navíc požádají ze všech lidí právě Priesta, aby rozluštit vše, co se tohoto případu týká.

Zaznamenali jste Jepici nebo ji už dokonce četli? Jak na Vás zapůsobila? A co právě čtete Vy?

úterý 17. dubna 2018

RC | Dítě Stasi - David Young


Píše se rok 1975 a u berlínské zdi je nalezeno tělo náctileté dívky. Ta se podle všeho pokusila dostat na východní stranu, což je samo o sobě dost podezřelé. Případ je svěřen nadporučici Karin Müllerové, člence Lidové policie z Východu, která brzy zjišťuje, že jsou okolnosti dívčina úmrtí opravdu podivné a někdo zjevně nastražil falešné stopy. Díky tomu, že je do případu zainteresovaná i Stasi (hlavní tajná služba a rozvědka Německé demokratické republiky, tj. východního Německa), má Karin do značné míry svázané ruce a vyšetřování se táhne ukrutně pomalu. Mladá nadporučice se ale nevzdává a je odhodlána odhalit pravdu a to i přesto, že stopy vedou k jí velmi blízkému člověku…


Dítě Stasi je kniha, která mi padla do oka už díky recenzím zahraničních bloggerů. Nadšené ohlasy opěvovaly zejména to, že se nejedná o klasický spotřební thriller, nýbrž o důkladně promyšlenou detektivku na velmi dobře prokresleném historickém pozadí rozděleného Berlína sedmdesátých let minulého století. Obálka knihy je navíc naprosto uhrančivá, takže jsem moc ráda, že mi Lucka z Joty dala možnost knihu recenzovat.

neděle 15. dubna 2018

TIP | Daleká cesta za domovem


Myslím, že jsem už projela téměř všechny tipy těch nejlepších kousků z minulého roku, proto se tak jako pomaličku přesuneme k srdcovkám toho největšího kalibru a začnu to dneska Dalekou cestou za domovem, ke které jsem se dostala díky svojí nejlepší kamarádce Peťule a ta zase díky Stephenu Kingovi, který ji doporučuje ve svém memoáru O psaní, takže už jen tohle krásné propojení ji pro mě činí jednou z nejvýznamnějších knih mého života. Daleká cesta za domovem, jak už název napovídá, vypráví příběh několika odvážných králíků, kteří ve svém starém domově vytuší nebezpečí a rozhodnou se před ním uprchnout a najít si nový domov. Po cestě je potká nejedna trampota, spolu je ale dokáží překonat a jejich přátelství se tím jen utuží. Existuje i volné pokračování - soubor povídek Příběhy z Kamenitého vrchu - kde jsou vypravěči aktěři právě z úvodní knihy.


Komu se to bude líbit?

·                Milovníkům (dětských) dobrodružných příběhů, po jejichž dočtení vždycky odejdou o něco obohaceni
·                Všem, kteří si chtějí přečíst o pravém přátelství
·                Těm, kterým se zamlouval třeba Hobit, ke k němuž Dalekou cestu mnoho lidí připodobňuje (včetně Peťuly)
·                Vám, co hledáte skutečně půvabný, avšak zároveň poměrně realistický příběh pro své ratolesti
·                Hledačům vhodného dárku pro své blízké – Daleká cesta je totiž docela neznámá knížka, u které ale téměř zaručuju, že se bude líbit každému – malému, velkému, muži či ženě

Na tomhle místě ráda děkuju za poskytnutí knihy. Tentokrát mi knihu nikdo neposkytl, přesto tady nemůžu nepoděkovat nejlepší holce na světě, které opravdu vděčím za mnohé! Už se vrať z tý Kanady!!!

Znáte Dalekou cestu za domovem? Četli jste ji? Zaujala Vás? A máte taky nějakou takovou knížku, k jejímuž získání/přečtení se pojí podobný příběh?

čtvrtek 12. dubna 2018

PRÁVĚ POSLOUCHÁM | Vlci z Cally


Krásné čtvrteční jarní odpoledne, všichni. Při psaní tohohle článku jsem si uvědomila, jak čas neskutečně letí. Právě totiž poslouchám Vlky z Cally, pátý díl ságy Temná věž, přičemž ten čtvrtý se mezi „právě poslouchám“ objevil už před čtvrt rokem. Neuvěřitelné. Ačkoliv musím říct, že tuhle sérii jako celek naprosto zbožňuji, u Vlků jsem zatím tak trochu narazila. Alespoň trochu nastíním děj (zejména předchozích knih) – Roland je posledním pistolníkem Středosvěta a putuje opuštěnou krajinou za Mužem v černém, kterého na konci prvního dílu dostihne; to je ovšem jen začátek jeho veliké pouti k Temné věži, místu, kde se střetávají všechny světy a čas. Při jeho putování se k němu postupně přidává bývalý feťák Eddie, schizofrenička Susannah a mladíček Jake, aby mu na cestě k Věži pomohli. A právě z toho vychází ten můj problém. Už v předchozí knize – Čaroděj a sklo – došlo k odklonění se od dějové linie směřující k nalezení Věže. King se namísto toho věnoval minulosti hlavního hrdiny Rolanda, a přestože mě to na začátku trochu popudilo, nakonec byla ta kniha zase skvělá. No a ve Vlcích z Cally to udělal zas…


Putování ustrnulo na mrtvém bodě, protože společníci narazili na vesnici Calla Bryn Sturgis, která je jednou za generaci vystavena nájezdu Vlků – tajemných jezdců v maskách. Ti si pokaždé odvedou z vesnice, kde se rodí téměř zásadně dvojčata, jedno z páru a po pár letech je navrátí jako totální trosky bez mozku. Jako pistolníci jsou Roland a jeho skupina (ka-tet) povinováni nebohým vesničanům pomoci, někteří však, zdá se, o pomoc nestojí a jsou ochotni ponechat Vlkům polovinu všech dětí z vesnice za záruku dalších pětadvaceti let míru. Vzhledem k tomu, že jsem se hrozně těšila, kam se vyprávění posune, jsem zatím dost rozpačitá a nezbývá mi než doufat, že mě King v průběhu knihy zase naprosto dostane a pak budu kroutit hlavou nad tím, že jsem si stěžovala.

Za poskytnutí audioknihy velký dík Audiotécetady se můžete podívat na všechny doposud dostupné díly.

Nepředpokládám, že mám mezi Vámi příliš příznivců Věže, pokud ale ano, dovedete říct, jaký je Váš nejoblíbenější díl? A jaká je Vaše nejoblíbenější série? Čím Vás její autor dovede naštvat nebo naopak potěšit? Bere Vás ještě fantasy nebo už raději upřednostňujete jiné žánry? A existují fantasy série (třeba z dětství), které Vám fakt učarovaly? Dejte mi vědět! 💖

úterý 10. dubna 2018

RC | Co zbylo z mojí sestry - Nuala Ellwood


Novinářka Kate strávila posledních patnáct let svého života ve válečné zóně v Sýrii, nyní se ale vrací domů, protože jí umřela matka, se kterou měla vřelý vztah. Ačkoliv by se v pohodlí domova měla cítit bezpečně, opak je pravdou. Doléhají na ni vzpomínky ze Sýrie a nemá se o koho opřít. Její sestra Sally ji totiž nemůže vystát a tráví celé dny popíjením vína, aby utopila žal po zmizelé dceři. Kate je zoufalá, a aby toho nebylo málo, začne vidět věci, o kterých není přesvědčená, že jsou pravdivé. Je ten chlapec na sousední zahradě skutečný?


Co zbylo z mojí sestry byla pro mě první letošní novinka z edičního plánu nakladatelství Domino. Stále bojuji s motivem nevěrohodného vypravěče – jsou knihy, ve kterých se to opravdu nepovedlo (Dívka ve vlaku, Žena v okně…), ale pak existují i výjimky, které mi dokázaly vyrazit dech (moje oblíbená Zmizelá) a byla jsem moc zvědavá, na kterou stranu pomyslné barikády tento thriller zařadím.

čtvrtek 5. dubna 2018

TBR | Duben


Krásné čtvrteční ráno, omlouvám se za malé zpoždění s dubnovým TBR, ale Velikonoce jsem netrávila doma, tak mi chvilku trvalo, než jsem zas zapadla do toho svého standartního módu. Dneska Vám, jako už tradičně, ukážu tři knížky, které (mimo jiné) plánuji v tomto měsíci přečíst. Shodou okolností jsou to všecko thrillery, a byť jsem za poslední dobu tímto žánrem už trochu unavená, věřím, že zrovna tyhle tři potvrdí své kvality a vkládám do nich velké naděje. Všechno jsou to navíc čerstvé novinky, takže pokud někdo thrillerům skutečně holdujete a ještě jste je nezaznamenali, snad díky článku načerpáte trochu inspirace.

středa 28. března 2018

TIP | Na zabití


Svěřovat se cizím lidem se občas nemusí vyplatit. Někdy se totiž ukáže, že naše nejtajnější tužby mohou být vyslyšeny… Ted Severson je úspěšný mladý podnikatel, který se při nočním letu seznámí s atraktivní Lily a z nevinné konverzace se brzy vyklube důvěrný rozhovor, při němž se jí svěří, že ho žena podvádí. Lily mu navrhne, že ji tedy zabije. A Ted před jejím návrhem necouvne… Zdá se Vám námět poněkud přitažený za vlasy? Pak se nenechte zmást a do knihy se určitě pusťte, protože Vám zaručuju naprosto neodložitelnou smršť toho nejlepšího, co nabízí žánr psychothrilleru v kombinaci s černým humorem. Neberte román příliš vážně a zkrátka si užijte to, jak Vám autor asi čtyřikrát naprosto vyrazí dech, a Vy nevíte, jestli se máte smát nebo plakat. Hledáte-li thrillerové osvěžení, pak je Na zabití přesně pro Vás. Audiokniha je moc hezky namluvena hned čtyřmi narátory a zejména představitelka Lily – Kristýna Kociánová – je naprosto skvělá.


Komu se to bude líbit?

·                Lidem hledajícím thrillerové osvěžení, u kterého budou na jedné straně napjatí a na druhé se budou dobře bavit
·                Příznivcům odpočinkové literatury s propracovanými vztahy a zajímavými charaktery
·                Milovníkům takových filmových snímků jako je třeba Univerzální uklízečka (schválně mi dejte vědět, jestli Vám kniha film taky připomněla)
·                Vám, kdo hledáte dobře namluvenou audioknihu, kterou nebudete chtít vypnout
·                Těm, co hledají netradiční krimi román

Za skvělý zážitek z poslechu moc a moc díky Audiotéce. Na audioknihu se můžete mrknout tady.

Zaznamenali jste Na zabití? Zaujala Vás kniha? Znáte film Univerzální uklízečka? Co na tento druh příběhů říkáte? Budu moc ráda, když se spolu pobavíme v komentářích.

pondělí 26. března 2018

PRÁVĚ POSLOUCHÁM | Žena v okně


Krásný večer, přeju Vám všem. Dneska jsem se ještě tak jako narychlo pro Vás rozhodla sepsat článek a podělit se o knihu, kterou zrovna poslouchám. Žena v okně je fenomén, který do Česka vtrhl se sílou uragánu a to hlavně proto, že jsme dostali práva k jejímu vydání snad jako úplně první. Zatímco teď ji tedy vídám u zahraničních bloggerů jako žhavou novinku, u nás už ji většina lidí četla nebo zrovna čte, což je velmi zajímavý a jedinečný pocit. Já jsem se pro knihu rozhodla v audiopodobě a musím říct, že to byla volba naprosto znamenitá, protože je to po Marťanovi za poslední dobu už druhá kniha, která je skutečně famózně zpracovaná po zvukové stránce a kulisy dokreslující atmosféru jsou zvoleny tak vhodně, až se té audioknize místy daří mě děsit. Příběh samotný je bohužel zatím pro mě slabší, protože na nějaký větší rozjezd člověk čeká do půlky. Teprve teď (asi po pěti hodinách poslechu) se začínám dozvídat střípky z minulosti hlavní hrdinky a až nyní přišla ona událost, kterou prozrazuje už samotná anotace… No, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, každopádně doufám, že teď již kniha nabere opravdu na tempu.


Anna Foxová trpí po traumatickém zážitku agorafobií a nevychází ze svého obrovského domu, který sdílí pouze s pohledným nájemníkem. Své dny tráví diskuzemi na internetu, hraním šachů, sledováním černobílých filmů, popíjením vína a sledováním sousedů. Když se do domu naproti nastěhují Russellovi, začne se Annin svět měnit. Nejprve ji navštíví syn, poté i jeho matka a nakonec Anna zahlédne něco, co vidět neměla. Skutečně zaslechla v tom domě křik nebo si s ní jen pohrává její mysl nadopovaná prášky, které spolu s alkoholem nejdou moc dobře dohromady?

Jak to máte s touhle knihou Vy? Zaznamenali jste ji? Četli ji? Láká Vás? Budu ráda, když mi dáte vědět. 😊

pátek 23. března 2018

RC | Hračkář - Liam Pieper


Adam Kulakov je úspěšný businessman, který zdědil hračkářské impérium po svém dědečkovi Arkadijovi. Arkadij prožil hrůzy druhé světové války v Osvětimi a osobně se setkal s Mengelem a jeho pokusnými dětmi. Právě tam ho napadlo vyrobit první hračku, která se pak stala tváří úspěšné firmy. Adam dědečkův příběh rád vypráví a nejedenkrát ho použije k dosažení svého cíle. Oba muži, byť se na první pohled tváří spokojeně a nad věcí, ve svém nitru ukrývají tajemství, která zřejmě každou chvílí vybublají na povrch. Spojnicí obou mužů se stane Adamova žena Tess, která bude muset projevit enormní osobní sílu, aby ustála věci, které mají přijít…


Hračkář vyšel už loni na podzim, a protože vím, že nakladatelství Domino má výborný čuch nejen na thrillery, které tvoří většinu jejich produkce, ale také právě na jiné žánry, neváhala jsem a poprosila Danu o zaslání recenzního výtisku. Mé žádosti bylo vyhověno a já jsem nesmírně vděčná, že jsem příležitost k přečtení tohohle literárního skvostu dostala.

pondělí 19. března 2018

TIP | Černobílý svět


Americký Jih, 60. léta 20. století, černošské hospodyně se tu běžně starají o bílé děti, které byť je jako malé zbožňují, v dospělosti je zavrhnou a chovají se k nim se stejnou arogancí jako jejich rodiče. Všechno zajde do extrému, když se jedna z bílých paniček rozhodne, že už dál se svou hospodyní nechce sdílet záchod a začne prosazovat samostatné toalety, aby zabránila údajnému šíření nemocí. V tu chvíli se slečna Skeeter rozhodne, že podobným zvěrstvům už nebude přihlížet a spravedlnosti se rozhodne učinit zadost. K tomu jí má mimo jiných napomoci i hospodyně Aibileen, ke které se brzy přidá taky prostořeká Minny. Jak její rozhodnutí bránit černé zamává s životem na maloměstě?


Komu se to bude líbit?

·                Lidem, kteří, stejně jako já, milují příběhy „obyčejných lidí“ na pozadí závažných historických událostí
·                Vám, kdo se chcete něco dozvědět o nerovné situaci černých a bílých v 60. letech
·                Milovníkům kvalitně a autenticky podaných příběhů
·                Příznivcům detailně prokreslených uvěřitelných charakterů, které Vás chytnou bez výjimky za srdce
·                Těm, co se chtějí trochu dojmout, trochu pobavit a trochu poučit a učinit tak kvalitní formou

Znáte Černobílý svět? Četli jste? Viděli jste? Která forma je podle Vás lepší? A sdílíte mé nadšení z příběhu slečny Skeeter, Abigail, Minny a ostatních?

sobota 17. března 2018

PRÁVĚ ČTU | Kdo zabil Snížka?


Krásné sobotní ráno, mí milí. Doufám, že ho trávíte v trochu lepším stavu než já. Od čtvrtka jsem nemocná (opět asi po čtrnácti dnech) a návštěva Book Clubu se Ziburou, i když se samozřejmě jednalo o skvělou akci, tomu bohužel moc nepomohla. Tak se teď snažím trochu vykurýrovat, protože na následujících 14 dnů mám poměrně nabitý program. No a jak lépe se vyležet, než s knihou v ruce, že? Pustila jsem se do nejnovější dětské knihy Kdo zabil Snížka? od Petry Soukupové, která byla dokonce nominována na Magnesii Literu. Od autorky jsem nedávno přečetla Zmizet a musím říct, že její rukopis je velmi charakteristický, zatím jsem se ale nevyhranila v názoru na její knihy obecně. Na mě jsou asi až příliš syrové a naturalistické a opravdu všem přeji, aby nezažívali podobné věci jako hrdinové jejích románů. Až toho za sebou od ní budu mít víc, asi Vám budu schopná sdělit svůj ucelenější názor, brzy se vrhnu na Nejlepší pro všechny, což je volné pokračování právě Snížka, tentokráte se ale jedná o knihu pro dospělé. No a důvod, proč teď tak Petru načítám je prostý, dubnový Book Club bude právě s ní.


Martina si ze všeho nejvíc na světě přeje dostat vlastního psa, zvířátka se ale přece jako dárky nedávají, ne? Když se nad ní rodiče slitují a pejska jí přeci jen pořídí, je s ním víc trápení než legrace. Nikdo z vesnice ho nemá rád a netrvá dlouho a Martina ho najde mrtvého. Okamžitě jí je jasné, že nezemřel náhodou a spolu se svými kamarády se rozhodne vypátrat, kdo za tím stojí.

Jaký je Váš názor na tuhle v současnosti asi nejvýraznější českou spisovatelku? Četli jste od ní něco? Patříte spíš do tábora – paráda, miluju jí a v jejích knihách se vidím - nebo do tábora – panebože, takhle špatně se snad nikdo nemá? Budu ráda, když mi třeba dáte vědět, jaká kniha se Vám od ní líbila nejvíce. Já mám doma kromě zmiňované Nejlepší pro všechny ještě Pod sněhem.

pátek 16. března 2018

RC AUDIOKNIHA | Kniha vzpomínek - Rowan Coleman


Krásný dům, práce snů, dvě dcery a milující manžel; Claiřin život je zkrátka ideální. Až na jeden drobný háček, který se jmenuje Alzheimer. Na tuto hrozivou nemoc zemřel její otec a ji samotnou čeká to samé. Zkraje zapomíná drobnosti, kterým se členové rodiny smějí, jako kde nechala klíče, když ale Claire začne zapomínat kde zrovna je nebo kdo je ten chlápek, se kterým sdílí ložnici, všichni se smát přestanou a pochopí, že nemoc se zhoršuje rychleji, než očekávali. Doktor Claire poradil, aby poslední zbytky vzpomínek, které ještě má, začala zaznamenávat do Knihy, která pak jejím blízkým zůstane jako památka.


Loni jsem od autorky přečetla román Všichni jsme utkáni z hvězd (celá recenze tady), který pro mne byl dosti zásadní a při čtení jednotlivých stran jsem obdivovala autorčinu citlivost a nepatetický popis věcí, které ve mně přesto vzbudily nesmírný soucit. Proto jsem se do Knihy vzpomínek vrhala s jistou dávkou očekávání a byla jsem přesvědčená, že Coleman podala problematiku Alzheimera citlivě, a přesto nekompromisně. Ale…

neděle 11. března 2018

PRÁVĚ ČTU | Co zbylo z mojí sestry


Krásný nedělní podvečer, jak jste si užili víkend? Doufám, že s nějakou dobrou knihou. Já ho celý strávila mimo domov a v rámci diplomové práce nahrávala ptačí zpěvy, i tak jsem si ale vyčlenila pár chvil a pustila se do horké novinky nakladatelství Domino – Co zbylo z mojí sestry a můžu říct, že jsem zatím nadšená. Kniha se čte doslova sama, navíc autorka konečně přináší do žánru nějaké prvky, které nejsou zas až tak typické. Myslím, že se brzy můžete těšit na recenzi.


Kate je investigativní novinářka, která poslední roky strávila ve válečné zóně v Sýrii. Nyní se vrátila zpátky do svého rodného města, protože jí umřela matka, se kterou měla velmi vřelý vztah. Kate se rázem ocitne ve velmi složité životní situaci, pronásledují ji vidiny z minulosti a navíc nemá nikoho, o koho by se mohla opřít, neboť její jediná žijící příbuzná – sestra Sally – ji nemůže vystát.

Zaznamenali jste tuhle novinku? Láká Vás thriller s hrdinkou, které se nedá tak docela věřit? A co zrovna čtete Vy?

pátek 9. března 2018

TIP | Za zavřenými dveřmi


Krásná žena, úspěšný muž, dokonalý pár. Co se ale děje za zavřenými dveřmi? Proč Grace nikdy nezvedá telefon a na schůzky chodí zásadně s Jackem? B. A. Paris v tomto psychologickém thrilleru dokazuje, že nic není, jak se na první pohled zdá a občas naši pomoc potřebují i ti, o kterých si myslíme, že už nemohou být šťastnější. Za zavřenými dveřmi hodnotím jako jeden z nejlepších thrillerů loňska, byť zpětně uznávám, že někomu na něm může vadit trochu uspěchaný konec a o reálnosti některých motivů by se asi taky dalo polemizovat. Pokud si ale chcete přečíst skutečně tíživý, psychicky náročný, ale zároveň velmi úderný a svižný příběh, pak se Vám tento určitě trefí do vkusu. Zanedlouho navíc autorka dorazí do Prahy, aby představila svou další knihu V pasti lží, které se nemohu dočkat!


Komu se to bude líbit?

·                Milovníkům thrillerů i nováčkům žánru
·                Příznivcům příběhů, kde se neplácá kolem a jde se rovnou na věc
·                Lidem, kteří chtějí zkusit nějakou audioknihu – jen musíte Simoně Pekové odpustit, že Thajsko vyslovuje jako „Tájsko“, což je dost otravné
·                Fanouškům klaustrofobických námětů

Četli jste už Za zavřenými dveřmi? Chystáte se na V pasti lží? Jaký je Váš názor na autorku? A myslíte si, že by se něco podobného mohlo skutečně stát?

středa 7. března 2018

RC | Malinka - Dita Táborská


Co nás činí tím, kým jsme? To, komu jsme se narodili anebo to, kdo nás vychoval? Milena se sice narodila v porodnici, úředně je ale nalezencem. K adopci byla svěřena Ině s Jaromírem, kteří již měli dvě biologické děti. Oba se snaží Mileninu komplikovanou situaci pochopit a provést ji životem jak nejlépe dokážou. To se jim více či méně úspěšně daří až do dceřiných dvaadvacetin, kdy ji neočekávaná situace nutí pátrat po svém původu a zodpovědět si ony základní existencionální otázky. Čtyřicetiletá Alice je si svým životem naopak jistá. Má umělecky zaměřeného manžela, vyniká ve své práci a to, že chce přijmout do rodiny dalšího člena, je jistá věc. Osudy obou žen se nakonec podivným způsobem propletou a pozmění nejen je samé…


Malinka je kniha, která na první pohled udeří do očí svou výjimečně krásnou obálkou, o kterou se postarala talentovaná Lucie Zajíčková, ale troufám si tvrdit, že také svým velmi mnohovrstevným názvem. Jako první mi sice na mysli vytanulo, že půjde o jméno, ihned vzápětí ale následovala myšlenka – Malinka rovná se malinká?? A do třetice se může jednat samozřejmě o zdrobnělinu maliny, což, a to je právě to divné, mě vůbec nenapadlo, byť je tahle plodina dokonce vyobrazena na obálce… Když jsem se od Kuby dozvěděla, že Dita Táborská bude hostem únorového Book Clubu, byl to jen poslední impulz k pořízení si knihy, o kterou bych stála i tak. Hanka z Megaknih navíc byla tak laskavá, že mi zaslala recenzní výtisk, za což jsem moc vděčná.

neděle 4. března 2018

PRÁVĚ POSLOUCHÁM | Marťan


Krásné nedělní ráno, mí milí, doufám, že Vás dnes čeká skvělý den a užijete si závěr prvního březnového víkendu. Já jsem se Vám po delší době zase rozhodla ukázat, co že to právě poslouchám. Po povídkovém souboru Zmizet a válečném románu Jsou světla, která nevidíme, které jsem poslouchala v poslední době, jsem se rozhodla vystoupit ze své comfort zone a sáhnout po něčem pro mě netypickým – po sci-fi.


Marťana od Andyho Weira mám doma ve fyzické podobě už neskutečně dlouho, ale stále se k němu nějak ne a ne dostat. Řekla jsem si proto, že by mi audiokniha mohla pomoct překonat můj nesmyslný respekt ze žánrů, kterým se jako fakt nevěnuji. O Marťanovi vím v podstatě jen to, že vypráví příběh muže, který „ztroskotal“ na Marsu a snaží se zde přežít. Ihned ze začátku je kniha dost technicky detailní, ale to mně vůbec nevadí, ba naopak, tím, že studuji přírodovědu, mám k těmhle věcem přeci jen alespoň povrchní vztah, tak se snad dozvím něco zajímavého. Po poslechu audioknihy se určitě chystám i na film s Mattem Damonem.

Co Vy? Znáte Marťana? Četli jste, viděli jste film? A jaký žánr je mimo Vaši comfort zone?

sobota 3. března 2018

DIVADLO | Shirley Valentine


Shirley Valentine – tak tou už osmačtyřicetiletá Shirley dávno není. Teď je Shirley Bradshawovou, zasloužilou matkou, pečující manželkou a hlavně ženskou, která už pomalu ztrácí životní elán. Pořád v sobě ale kousek té nespoutané Shirley Valentine přeci jen má a možná proto přijme výzvu své feministické přítelkyně Jane a odjede spolu s ní do sluncem prozářeného Řecka.


Tahle one woman show Simony Stašové měla premiéru už 26. 4. 2008, a přesto je třeba si lístky rezervovat týdny předem. Mně se poštěstilo, že tohle představení, které má svou domovskou základnu v divadle ABC v Praze, zavítalo do toho našeho malého Žatce, a že se mamka zná s někým z vedení, takže nám zajistila lístky. Jojo, ty kontakty jsou prostě důležité...

pátek 2. března 2018

RC | Sestry Foxovy - Lucie Hlavinková


Život a smrt, dva jasně vymezené body lidského bytí. Co ale následuje? Kam se podějí duše zemřelých? Je možné, že se s živými pokouší spojit? A je možné tomuto spojení porozumět? Odpovědi na tyto existencionální otázky přinesly mnohým v druhé polovině 19. století sestry Foxovy. Mladičké, nevinné, okouzlující. Společenská smetánka byla v době jejich největší slávy ochotna zaplatit jakoukoliv sumu za útěchu, za ujištění o tom, že se zemřelým daří dobře, a že v sobě nenesou zášť vůči pozůstalým. Jak vysoká je ale cena za slávu a obdiv?


Je čas na pár docela osobních přiznání – tak předně nevěřím v Boha, nevěřím v duchy a dokonce nevěřím ani tomu, že po smrti něco následuje. Asi si, a oprávněně, tedy řeknete, proč mě tak moc zaujala tahle kniha. Jak už jsem zmiňovala mnohokrát, téma sekt a různých uzavřených skupin mě nepřestává fascinovat, no a co je spiritismus jiného, než specifická uzavřená skupina lidí, kteří do jejích tenat padají v podstatě sami, neb je vede neutuchající žal? Navíc má spiritismus, zejména v době svého vzniku, neskutečné kouzlo a atmosféru, nemyslíte? Já si úplně dokážu představit sama sebe v uzavřené, vydýchané místnosti, kde to jen jiskří tajemnou atmosférou… Achjo, jsem oficiálně divná, prosím Vás, nepouštějte ke mně Jehovisty! 😅