pátek 24. března 2017

Víkendové čtení #31

Krásné odpoledne, mí milí čtenáři. Dneska Vás vítám u „pravidelné“ rubriky Víkendové čtení a myslím, že v takovém nečase se knižní tip bude určitě hodit nejednomu z Vás. Abych se přiznala, momentálně mám rozečtené hned tři kousky – stále ještě louskám Opatství Northanger, můj rest z minulého měsíce, kdy se kniha četla v rámci projektu My čteme; dále si sem tam pouštím Letopisy Narnie a do třetice titul, o kterém bych Vám ráda pověděla něco víc…


Toskánské věže jsou novinkou z produkce Joty a na svědomí je má Kanaďanka Carol Cramová. Příběh nás zavede do Itálie 14. století, kdy to ženy, a zejména ty umělecky zaměřené, neměly vůbec jednoduché. Momentálně mám za sebou asi polovinu, ale stále si netroufám knihu hodnotit.

Znáte Toskánské věže? Jaký je Váš názor? Označili byste titul za historický román? Abych se přiznala, při čtení na mě nějak nedýchá taková atmosféra, jaká by asi měla; kdyby autorka neuvedla letopočet a nepoužívala stará jména, klidně bych si dovedla představit, že se něco takového odehrálo docela nedávno. Budu se moc těšit na Vaše názory a užijte si víkend. ♥

úterý 21. března 2017

Vysněný čtenářský koutek

Hezký večer, moji drazí. Dnes Vás vítám u netradičního článku, který se věnuje bytovému designu. Každý z Vás má jistě své vysněné čtenářské místo a tak jako mnoha ostatním, i mně byla nabídnuta velmi příjemná spolupráce s e-shopem Favi.cz, na kterou jsem kývla zejména proto, že mi celý ten nápad vytvořit si vlastní čtenářský koutek, připadá prostě senzační.

V tomto e-shopu naleznete nepřeberné množství nejrůznějších produktů, od nábytku až po dekorace a vybavit si díky němu můžete prakticky celý byt. Sama přiznávám, že jsem brouzdáním a hledáním nejvhodnějších kousků pro mou vysněnou knihovnu strávila téměř celý den (ach, ta prokrastinace), ale nakonec jsem se svým výběrem opravdu spokojená a hodně se blíží mé představě ideálního, pohodlného i funkčního prostoru určenému ke čtení.


A z čeho tedy podle mého musí takový pořádný čtenářský koutek sestávat? Chybět rozhodně nesmí knihovna, mám ráda dřevo a tahle knihovnička z masivu mi okamžitě padla do oka. Reálně je pro mě ale neskutečně malinká, proto bych raději uvítala variantu přes celou stěnu :D. Kromě postele se mi nejlépe čte v pohodlném křesle, ke kterému neodmyslitelně patří podnožka. Kvůli tmavé barvě knihovny jsem se rozhodla pro světle šedivou, což je v bytě (vedle hnědé a bílé) má oblíbená barva. Osvětlení je samozřejmostí. No a nebyla bych to já, kdybych se neobklopila hromadou svíček a všeho, co mi z domova udělá takový ten správný „cosy“ prostor (to slovo prostě miluju a nejlépe vlastně vystihuje můj vkus). Váháte-li pak, co je zač ta roztomilá sovička – jedná se o rámeček na fotky. V žádné mé místnosti nesmí chybět prostor pro nějakou fotku, zbožňuji ten pocit, kdy se díváte na milovaného člověka alespoň na obrázku nebo si skrze ni připomínáte důležité okamžiky pořád a pořád znovu. Zarámovaná mám rovněž svá zvířátka, která tvoří nedílnou součást rodiny.

Shrnuto, podtrženo – místo ke čtení musí být podle mého atmosférické a pohodlné, musí to být místo, kam se rádi vracíte. Někomu z Vás bude možná připadat můj výběr dosti tmavý, jenže moje představa ideálního prostoru, kam bych všechny ty kousky umístila, je vzdušná světlá místnost anebo úplně ideálně zimní zahrada.


Odpovídá můj vkus tomu Vašemu? Jak byste si zařídili takové ideální místo ke čtení Vy? Jaké máte rádi materiály, jaké barvy? Budu ráda, když mi tohle všechno napíšete do komentářů a ti z Vás, kdo se zapojili do projektu s Favi.cz, určitě nezapomeňte připojit odkaz na Vaše články. Mějte se krásně ♥

pondělí 20. března 2017

Přečteno za únor 2017

Krásný večer moji milí, tak jsem zase zpátky, tentokráte snad na delší dobu než posledně :D Počítač je ale bohužel nenávratně ztracen, takže pravidelnosti se dočkáte asi až za nějaký ten čas. Tímto se tedy omlouvám nejen za svou neaktivitu, ale především za to, že nemám čas kontrolovat Vaše skvělé blogy, a tak mé komentování kleslo na bod mrazu. Chybíte mi ale… Dneska pro Vás mám další z pravidelných měsíčních článků – přečteno, tentokráte za únor. Nebylo to tak slavné jako v lednu, i tak Vám ale představím čtyři kousky a k tomu dvě audioknihy.

středa 8. března 2017

RECENZE | Sůl moře - Ruta Sepetys

Čtyři lidé, čtyři příběhy, jedna loď. Píše se rok 1945 a válka je téměř u konce. U Východního Pruska se tisíce uprchlíků snaží dostat do bezpečí a získat svobodu. Mezi nimi tři z hlavních protagonistů příběhu – Emilia, Joana a Florian. Každý si s sebou nese vlastní břímě v podobě obrovského tajemství. Válka je spojí a jejich jediným cílem je dostat se na obří loď Wilhelm Gustloff, která slibuje spásu pro tisíce lidí…


Sůl moře a Ruta Sepetys, to jsou pojmy, o kterých snad loni něco zaslechl každý z Vás. Knize se dostalo enormní reklamní podpory a není se co divit. Autorka už má za sebou dva velmi úspěšné tituly – Potrhaná křídla a ještě slavnější V šedých tónech. Sůl moře je navíc překrásně zpracovaná kniha, která ke koupi svádí už jen svou obálkou. Vzhledem k tomu, že já už od Ruty četla právě V šedých tónech, nemohla jsem si nechat ujít ani její v pořadí třetí knihu.

pondělí 6. března 2017

Knižní přírůstky za únor 2017

Ahoj všichni, po téměř čtrnáctidenní offlinové pauze Vás vítám u nového článku a nezbývá mi než doufat, že jste na mě za tu dobu nezanevřeli. Prvním březnovým článkem budou oblíbené knižní přírůstky (samozřejmě za únor), a jak se mi v lednu dařilo nakupovat méně, hned v únoru už se to zase nějak zvrhlo. No co, alespoň se máte čím kochat a já vlastně taky – moje knihovničky praskají ve švech a tak to přece má být… Celkový počet tedy tentokráte 15.